Grand Café Orient je mezi sedmi nejkrásnějšími kavárnami Evropy

Grand Café Orient, foto: Ondřej Tomšů

Jen kousek od Prašné brány, na rohu Celetné ulice, stojí dům s názvem U Černé Matky Boží. Kubistickou stavbu v Praze navrhl architekt Josef Gočár. Stavbu ostře sledovali památkáři, protože kubismus tu vznikal vedle dvou barokních domů. Jeden z nich měl na nároží sošku černé Madony. Ta byla přenesena na novostavbu a dala jí také jméno - dům U Černé Matky Boží. Když zvednete oči a zadíváte se na dům, přímo vás to láká posedět si na malé terásce, která lemuje fasádu domu. Tady je za okny v prvním patře kavárna Grand Café Orient.

Kubistický věneček,  foto: Martina Schneibergová

Kavárnu tu obnovil Rudolf Břínek, se kterým si budeme o kavárně povídat. Mají tu i kubistické speciality. A jak jinak začít návštěvu kavárny, než objednávkou kubistického věnečku. Na rozdíl od těch běžných kulatých, je kubistický věneček čtvercový.

Ocenění časopisu Focus je něco jako michelinská hvězda

Zdejší kavárna získala zajímavé ocenění.

"Byli jsme vybráni německým časopisem Focus mezi sedm nejkrásnějších kaváren Evropy. Je úžasné, že jsme se dostali mezi takové kavárny, jako je Sacher. To je něco jako michelinská hvězda," je na ocenění kavárny náležitě pyšný Rudolf Břínek.

Dokumenty padly za oběť povodním, ale ducha kavárny stejně nevyprojektujete

Kubistický vchod do kavárny,  foto: Matěj Baťha,  CC BY-SA 2.5

Zdejší kavárna je jediná kubistická kavárna na světě.

"Kubismus, co se týče architektury, byl výjimečný tím, že byl de facto jen v českých zemích. Kubistickou architekturu najdete pouze na několika místech v České republice. Například ve Francii je také znám kubistický návrh fasády, ale nikdy nebyl realizován. Takže jediné kubistické stavby jsou tady."

Jak jste se k této kavárně dostal?

"Kousek od kavárny jsem bydlel, a vodil jsem tudy děti do školky. Zajímám se o architekturu a sbírám umění. Tehdy byl kubismus hlavní náplní mé sbírky. Říkal jsem si, že je škoda, že tu kavárna není, protože ve všech knížkách o architektuře je fotka z této kavárny. Napsal jsem na ministerstvo kultury, že bych tu kavárnu chtěl obnovit. Vypsali výběrové řízení. Přihlásil jsem se pouze já, nikdo nechtěl budovat kavárnu v poschodí. Tak jsem tu kavárnu de facto postavil."

Architektem je Josef Gočár. Co tu zbylo původního?

"Původní je ten dům a schodiště. Někdy ve 20. letech 20. století byl celý dům zlikvidovaný. Původně to byl totiž obchodní dům, kde byly dva podniky. Tato kavárna a v přízemí Orient kabaret. Kavárna už nebyla nikdy obnovena. Fungovala vlastně jen pár let. Pak tady byly kanceláře."

Jak jste sháněli zařízení do interiéru, kde jsou nepřehlédnutelné lustry?

Rudolf Břínek,  foto: Ondřej Tomšů

"Když jsme to tu stavěli, tak veškerá dokumentace padla za oběť povodním. My jsme začali v roce 2004. Pak se nám podařilo získat fotokopie interiéru z archivu, a kopii náčrtku baru a lustrů. A podle toho jsme to stavěli. Trefili jsme se do nálady, kterou nemůžete nikdy vyprojektovat. Fotky jsme měli černobílé, takže jsme nebyli schopni říct, jaká je ta barevnost. Myslím, že i ta se povedla, a kavárna má svého ducha."

Kolem kavárny se vine malá teráska. Tam se také obsluhuje?

"Ano, v létě jsou tady židle, léto je na té terásce nejlepší."

Já jsem tady objevila kubistický věneček. Máte také kubistický dortík. Čí to byl nápad, přizpůsobit i menu kubismu?

"Měli jsme tu úžasnou cukrářku, která bohužel odešla na mateřskou dovolenou. To byla mistryně světa v cukrařině. A ta přišla s tímhle věnečkem. Svým způsobem jednoduchá věc se stala hitem. Všichni si chtějí dát kubistický věneček. Ta kavárna by měla být hlavně vzpomínka na dobu, kdy byla otevřená."

klíčová slova:
spustit audio

Související