Prezident mluví anglicky a další nahrávky spojené s TGM

Český rozhlas odvysílal řadu projevů T. G. Masaryka, foto: APF ČRo

Tomáš Garrigue Masaryk na rozhlasových vlnách, tak se jmenuje nové CD, které z nahrávek archivu Českého rozhlasu sestavil kolega Tomáš Černý. Zazní na něm projevy k dětem, ústavní slib nebo třeba vzpomínky na prvního československého prezidenta.

Český rozhlas odvysílal řadu projevů T. G. Masaryka,  foto: APF ČRo

"Neuslyšíme tam zdaleka většinu nahrávek s TGM. Je to logické, prezident Masaryk zemřel roku 1937. První rozhlasové, skutečně rozhlasové nahrávky, z produkce rozhlasu, vznikly někdy okolo roku 1929. Nejstarší nahrávka s Masarykovým hlasem je z roku 1928. Je to gramofonová nahrávka. Hlas Tomáše G. Masaryka byl nahrán při oslavách desátého výročí vzniku republiky. Vyšlo to na gramofonových deskách, čili to leckdo může mít dodneška doma. Není to ale zvukový snímek rozhlasu."

Masaryk a Amerika

Foto: Radioservis
Opravdu rozhlasové nahrávky jsou pak z pozdější doby a najdeme mezi nimi i rarity. Uslyšíme třeba Masaryka v angličtině.

"To je snímek, který mě zaujal a říkal jsem si, že by na takovém reprezentativním výběru být měl. Nejde jen o to, že je to raritní nahrávka z února 1932. Jde o projev vysílaný tenkrát do zámoří k výročí prezidenta George Washingtona. Říkal jsem si, že slyšet mluvit TGM anglicky je vzácná záležitost sama o sobě. Navíc jsem si uvědomil ještě jednu souvislost. Když to řeknu zjednodušeně: Masaryk v angličtině vyjednal samostatnost Československa, tak ať slyšíme, jak jeho angličtina zněla."

V září roku 1937 Tomáš Garrigue Masaryk zemřel. Ve většině nahrávek na CD tak promluví jiní - Voskovec a Werich, Jan Masaryk nebo Josef Tulach, vrátný z univerzitní knihovny.

"Uslyšíme třeba i nahrávku z roku 1968, která se v archivu dochovala podle mě nějakým omylem. V tom osmašedesátém roce, kdy doby čtyřicetileté totality nakrátko smělo o Masarykovi mluvit, se objevil Jaroslav Císař. Byl astronom, překladatel a spolupracoval s Masarykem v Americe. Tento pan Císař namluvil tehdy v brněnském rozhlase pořad, který se jmenoval „Představte se sám“. Jednu kapitolu věnuje právě svým kontaktům s Masarykem."

Léta na kvalitě neubrala

Tomáš Černý se v archivu Českého rozhlasu jako doma, vyzná se v tajemstvích i úskalích nahrávek, která mají své léta. Nicméně i jeho ještě dokáže něco překvapit a zaujmout.

Tomáš Černý,  foto: Khalil Baalbaki
"Mě z dnešního pohledu na těch nahrávkách přijde zajímavé třeba to, že ty úplně nejstarší nahrávky z let 1928-32, i když jde o počátky rozhlasového snímání zvuku, jsou nesmírně kvalitní. Zatímco jiné nahrávky z té doby bývají někdy i neposlouchatelné, tak je zjevné, že tady si tehdejší rozhlasoví technici, a já nevím jak, dali extrémně záležet na tom, aby ty nahrávky byly kvalitní a ta desetiletí přežily.

Potom je pro mě, jako pro člověka, který dělá rozhlasové reportáže a zabývá se rozhlasovou tvorbou, nesmírně zajímavé poslouchat nahrávky z Masarykova pohřbu. To, jak někdejší redaktoři, reportéři a další mluvčí, kteří vstupovali k mikrofonu, reportovali pohřeb, jakým způsobem dokázali dostat atmosféru do slov a zároveň, jak tehdejší technici dokázali nasnímat třeba zvuk kroků na dlažbě, to je myslím něco, co dokládá rozhlasovost tehdejší doby. To, jak to tehdejší tvůrci uměli udělat v auditivní podobě tak, aby z toho posluchači měli ten správný dojem. Myslím si, že to má dokonce takovou úroveň, že kdybychom to dneska chtěli takhle udělat, tak by nás to stálo ohromné peníze a nakonec bychom to ani do takových zvukových detailů, jako to dokázali oni. To je pro mě jedna z věcí, která je na těch nahrávkách z rozhlasového pohledu nesmírně zajímavá."