Klub českých turistů

Foto: Štěpánka Budková Foto: Štěpánka Budková

Klub českých turistů letos slaví 125. výročí svého vzniku. K akcím, které tuto událost široké veřejnosti připomínají, patří například tradiční srazy na stezkách po celé republice, turistický filmový festival a tematické výstavy.

Čelní představitelé KČT odpočívají při značení cest, foto: Reprodukce z knihy Jiřího Gutha-Jarkovského Turistika (nakl. Baset)Čelní představitelé KČT odpočívají při značení cest, foto: Reprodukce z knihy Jiřího Gutha-Jarkovského Turistika (nakl. Baset) Do 19. století se cestování za účelem poznávání věnovala v habsburské monarchii především šlechta. S reformami, mezi nimiž mělo zásadní význam zrušení nevolnictví a následně roboty, a nástupem romantismu zájem o pobyt v přírodě a poznávání památek a národem uctívaných míst, jakými byly Říp, Blaník či Radhošť, vzrůstal. Inspiraci v turistice - v té době se tím rozumělo toulání po kraji, nacházeli literáti jako Karel Hynek Mácha nebo Josef Kajetán Tyl. V průběhu národního obrození vznikala řada spolků, jejichž cílem se stalo posilování českého povědomí a vlastenectví, vzdělávání, rozvíjení tělesné kultury a společenského života. Jedním z podnětů pro jejich zakládání byly podobné aktivity v oblastech osídlených Němci. Turistiku zpočátku zastřešovala tělovýchovná organizace Sokol, která od roku 1862 pořádala výlety na památná česká místa. Také některé okrašlovací spolky měly ve svém programu turistiku, nicméně nikoli jako hlavní náplň. Specializované turistické organizace se v Čechách objevily rovněž v 60. letech 19. století. Šlo o pobočky německého Deutscher Alpenverein, nebo o malé lokální organizace v Sudetech, kde byl první vlaštovkou Wander Club v Karlových Varech. V roce 1884 vznikla Pohorská jednota Radhošť, její působnost však byla omezena na oblast Beskyd. Díky ní lze dodnes obdivovat Jurkovičovy stylové budovy na Pustevnách, na něž uvolnila nemalé prostředky. Dne 11. června 1888 byl v Praze založen Klub českých turistů v čele s Vilémem Kurzem (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a Vratislavem Pasovským. Ke svému zviditelnění si klub zvolil za předsedu cestovatele Vojtu Náprstka, kterému se myšlenka organizovaného českého turismu zalíbila. Hned následujícího roku se klub zúčastnil Světové výstavy v Paříži. Na Jubilejní výstavě v pražských Holešovicích (1891) měl KČT svůj vlastní pavilon, který je dnes součástí petřínského bludiště. Z peněz utržených na vstupném mohl financovat výstavbu turistických chat, rozhleden, vydávání map a značení turistických tras. A nejen to. V průběhu roku 1891 obohatil hlavní město o dvě velké atrakce – lanovou dráhu na Petřín a rozhlednu na jeho vrcholu. Členství v KČT bylo tehdy prestižní záležitostí, méně majetné vrstvy obyvatel se sdružovaly ve Svazu dělnických turistů, který byl později s Klubem českých turistů sloučen. Organizace se členila na 53 odbory, jeden z nich byl mimo země Koruny české, a to v Sarajevu.

Jiří Guth-JarkovskýJiří Guth-Jarkovský V dalších letech se klub věnoval převážně pořádání vycházek do okolí velkých měst a zájezdů po celé Evropě, včetně exotických koutů, jakými byly Bosna a Island. Na přednáškách se o své zážitky s členy klubu dělili věhlasní cestovatelé Enrique Stanko Vráz a Josef Kořenský. Při přesunech turistů se osvědčila rozrůstající se síť železničních tratí. O rozvoj zimní turistiky se zasloužil zakladatel Českého SKI-klubu pražského Josef Rössler-Ořovský a Jan Nepomuk hrabě Harrach, který přivezl lyže z Norska. V roce 1917 dopsal známý sportovní a turistický činovník dr. Jiří Guth-Jarkovský knihu Turistika s podtitulem Turistický katechismus, kterou lze označit za první turistickou encyklopedii v Čechách. Zabývá se kořeny turistiky ve světě, její typologií, a zároveň slouží jako praktický rádce na výlety.

Po první světové válce nabyla turistika na významu – stala se v rámci sektoru služeb součástí národního hospodářství. Kromě poznávacích zájezdů a vlastivědných vycházek si získávaly příznivce skautské a trampské hnutí. Počet nových členů KČT (v letech 1920 až 1938 KČST) stoupl až na 60 tisíc, největší základnou se chlubila Pohorská jednota Radhošť (5 500 členů). Předsedou klubu se stal Jiří Guth-Jarkovský. Ve 20. letech se zvyšoval počet příznivců vodáctví a horolezectví. Členové KČST se podíleli na zpřístupnění některých jeskyní pro veřejnost a zakládání chráněných území.

Okleštění republiky po Mnichovské dohodě a následně druhá světová válka ochudily turisty o většinu horských lokalit. Činnost KČT však nebyla, na rozdíl od jiných národních spolků, zastavena. V jeho řadách nacházeli útočiště mnozí sokolové a junáci.

Po válce nebyla samostatná činnost KČT povolena, jeho aktivity tak převzal tělovýchovný svaz. Podařilo se mu však udržovat tradici vytyčování kvalitně značených tras, jejichž systém dnes patří k nejlepším a nejhustším na světě. K obnově klubu došlo v roce 1990. V současnosti udržuje více než 1350 dobrovolníků přes 40 tisíc kilometrů pěších tras a 34 tisíc kilometrů cyklotras. Postupně příbývají trasy pro lyžaře, jezdce na koních a od roku 2009 také pro vozíčkáře, které mohou vznikat díky penězům získaných z každoroční veřejné sbírky Novoroční čtyřlístek.

Výstava Turistické trasy třemi stoletími

Hlavní výstava u příležitosti oslavy 125. výročí existence KČT byla instalována v jednom ze sálů v prvním patře Národního zemědělského muzea v Praze-Letné. Je zasazena do širšího kontextu, a tak se zde objevují chronologicky řazené mapy od 16. století po současnost, fotografie a video dokumentující práci značkařů, ale i názorová polemika o “elektronizaci” turistiky v budoucnosti. Vlastní oddíl se věnuje projektům Galileo, GNSS a GPS. Výstava potrvá do 17. listopadu 2013.

Muzeum turistiky

Historická budova synagogy v Široké ulici v Bechyni slouží od roku 2007 potřebám Klubu českých turistů. Na tzv. ženské galerii se nachází několik panelů věnovaných historii místní židovské komunity, většinu plochy synagogy však zabírají tabule a exponáty muzea turistiky. Seznamují s historií a činností KČT, představeny jsou osobnosti, které nejvíce ovlivnily vývoj turistiky v českých zemích, chaty provozované klubem, časopis Turista, který v roce 2014 oslaví také 125. výročí svého vzniku, a řada dalších zajímavostí (sbírka odznaků, průvodců, map). Zadní části dominuje velká interaktivní mapa rozhleden s obrazovkou, kde se objevují jejich fotografie s popisem.

 
 

Zpracoval: Miloš Turek