Gregor Johann Mendel (1822-1884)

Významný biolog pocházel z Hynčic na Odersku, kde se narodil 20. července 1822 do německy mluvící rodiny rolníka a vysloužilého vojáka Antona Mendela a jeho manželky Rosiny, jejíž předkové se věnovali zahradnictví. V některých pramenech uváděné datum narození 22. července je datem Mendelova křtu v hynčickém kostele sv. Petra a Pavla. V nedalekém Dolním Vražném působil farář Schreiber, který byl nadšeným ovocnářem. Z jeho podnětu Mendelovi pěstovali nové odrůdy stromů a chovali včely, o což se malý Johann živě zajímal. Po absolvování školy v Hynčicích se vzdělával u piaristů v Lipníku nad Bečvou a poté v opavském gymnáziu, kde se seznámil s meteorologickými pozorováními. V roce 1840 začal navštěvovat Filosofický ústav v Olomouci a postupně si osvojoval češtinu, matematiku a fyziku. Byl doporučen do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor. Chodil na přednášky do Teologického ústavu, ještě před ukončením studia jej vysvětili za kněze. Záhy se mu splnil velký sen, stát se učitelem. Působil ve Znojmě, ale podle nových nařízení musel složit zkoušku učitelské způsobilosti na vídeňské univerzitě. Nevydařila se mu, přesto se v Mendelově písemné práci odevzdané profesorům objevila geniální myšlenka o vývoji organismů, mimochodem o několit let dříve než přišel Darwin s evoluční teorií. Ani následující dva roky studia (1851-53) v hlavním městě mocnářství nestačily ke složení zkoušky. Mohl sice zastávat jen funkci suplujícího učitele, nicméně získal přehled o vývoji biologie a dalších exaktních oborů, což mu později pomohlo v jeho vědeckém bádání. Po návratu z univerzity vyučoval fyziku a přírodopis na vyšším státním reálném gymnáziu v Brně. Roku 1868 byl zvolen opatem kláštera, kde se intenzivně věnoval svým pokusům. Monarchie jej ocenila v roce 1872 křížem Královského a císařského řádu Františka Josefa I. Gregor Johann Mendel zemřel 6. ledna 1884 a jeho ostatky spočívají na Ústředním hřbitově v Brně.

Mendel byl sice především duchovním, ale řád podporoval jeho zájem o vědu. Na klášterní zahradě se zabýval mimo jiné křížením hrachu a dalších rostlin, svá pozorování publikoval v díle Pokusy s rostlinnými kříženci. Formulací zákonitostí o dědičnosti (tzv. Mendelovy zákony) položil základ nové vědní disciplíně – genetice. Jako jeden z prvních používal biostatistické metody. Výsledky jeho výzkumů se uplatňují při šlechtění rostlin, živočichů, v medicíně a dalších vědních oborech. S jeho životem a vědeckým přínosem se lze seznámit v Mendelově muzeu v Brně a Hynčicích.

 

MENDEL 190

U příležitosti 190. výročí narození této výrazné osobnosti vědy připravilo Národní technické muzeum v Praze výstavu MENDEL 190, která je průřezem jeho působení na Moravě. Panely a předměty v sále jsou rozděleny na základě Mendelových odborných a duchovních činností (život v klášteře, meteorologická pozorování, genetické pokusy, astronomie a včelařství). Především děti ocení puzzle s podobiznou Mendela, počítačovou prezentaci Mendelův pokus, pozorování včel pod mikroskopem, včelařský oblek nebo třídění semen hrachu podle barvy a tvaru. V předsálí je vystaven originál rukopisu, v němž Mendel definoval zákonitosti a principy dědičnosti organismů. Rukopis se vrátil na území Česka po dlouhých 25 letech. Výstavu lze navštívit od 20. července do 28. října 2012.