Staroměstský orloj

Staroměstský orloj je třetím nejstarším orlojem na světě mezi dosud fungujícími.

Zhotovil jej v roce 1410 pravděpodobně Mikuláš z Kadaně, podkladem mu byly mimo jiné propočty astronoma Jana Šindela. V průběhu staletí hrozilo několikrát, že bude orloj odstraněn, například v roce 1865, kdy se zastavil. Naštěstí se našli tací, kteří dokázali mechanismus orloje opravit. Následně se stal jeho správcem pražský hodinář a radní Ludvík Hainz. Správu orloje si poté předávali, a dodnes předávají, jeho potomci.

V minulosti byl orloj několikrát značně poničen, počínaje obdobím husitských válek, druhou světovou válkou konče. Na jejím konci, tedy při pražském povstání v květnu 1945, byla Praha odstřelována vojáky z Letné, následkem toho byla poničena i Staroměstská radnice, orloj nevyjímaje. Pražští radní se po válce obrátili na firmu Hainz, stanovisko bylo jednoznačné a nemilosrdné, firma navrhla vyhodit poškozený mechanizmus orloje a nahradit ho novým.

Mechanismus orloje Zaměstnanci firmy však toto stanovisko nerespektovali, mechanismus demontovali a zrestaurovali. Jedinou novinkou bylo připojení orloje na elektromotor, do té doby byl mechanismus orloje natahován klikou.

1. července 1948 byl orloj opětovně spuštěn. Poničené figury apoštolů byly nahrazeny kopiemi od Vojtěcha Suchardy, přibyla též kopie Mánesova obrazového kalendáře.

Posledními většími opravami prošel orloj v roce 1994 a 2005.