Staroměstský orloj

Původní význam slova orloj zná v dnešní době již málokdo. Bývaly tak nazývány veřejné hodiny, obzvláště pak ty, které byly umístěny na věžích a radnicích.

Pražský staroměstský orloj není jediným orlojem v České republice. Ovšem je dozajista nejznámějším a nejstarším.

Olomouc

Foto: Miloš TurekFoto: Miloš TurekOlomoucký orloj je součástí severní radniční stěny. Pochází z 15. století. Za dobu své existence byl několikrát přestavován a měnily se i druhy pohyblivých postav. Během posledních dnů druhé světové války orloj poškodili ustupující němečtí vojáci - hodili na něj granát. V letech 1947 - 1955 byl přebudován Karlem Svolinským. Pohyblivé figury jsou ztvárněny v duchu socialistického realizmu - můžete zde najít postavu chemika, dělníka, kopáče, fotbalisty, mlékařky, řezníka, ale i jízdu králů.

Hlavní prvek orloje je tvořen mozaikou, na té jsou znázorněni dělník a chemik, nad nimi je umístěn kalendář a planetář s ciferníky po stranách - ukazují nejen čas, ale i měsíční fáze. Ve středu orloje se nacházejí pohyblivé postavy. Každou celou hodinu ohlašují kováři úderem kladívka do kovadliny. Vrchní část je vyplněna výjevy z tradičních hanáckých lidových zvyků, jakými jsou například "honění krále" nebo "průvod královniček". Celý orloj se uvede do pohybu ve 12 hodin, a to za zvuku zvonkohry, která rozezní okolní prostranství zvuky lidových písní. Vše končí zakokrháním kohouta.

Olomoucký orloj je jediným heliocentrickým orlojem v České republice. Hodiny ukazují čas, ale i některé astronomické úraje, jako například pozici a dráhu Slunce a Měsíce. Autoři tohoto orloje si vzali za vzor vzhled astronomických hodin, které se nacházejí ve francouzském Strassburgu.

Součástí orloje je zvonkohra, vznikla v 16. století. Nedílnou součástí orloje byl v minulosti také portrét aktuálního panovníka.

Ke vziku orloje se váže legenda, podle té sestrojil orloj saxonský hodinář mistr Antonín Pohl v letech 1419 - 1422. Po dokončení díla byl na příkaz městské rady oslepen, aby nemohl zbudovat obdobné orloje v jiných městech. Podobné legendy se tradují o všech "letitých" orlojích po Evropě, dokonce i o staroměstském orloji v Praze. Mistr je oslepen, aby nemohl postavit orloj jinde, a tak zůstává orloj na daném místě unikátním, jedinečným, nečím, co není nikde jinde, nebo alespoň není takové jako jinde.

Litomyšl

Na litomyšlské radniční věži je umístěn již více než stoletý secesní orloj. Je vybavený dvaceti čtyř hodinovým ukazatelem času, pohyblivými symboly Slunce a Měsíce a také ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu.

Kryštofovo údolí

Orloj v Kryštofově údolí je prvním vesnickým orlojem. Jeho duchovním otcem, návrhářem, stavitelem a investorem je Martin Chaloupka. Foto: Jindřich Honzík, public domainFoto: Jindřich Honzík, public domain Orloj vznikl ze staré trafostanice. Není to astronomický model oblohy, ale jsou to jistě velmi zajímavé hodiny s figurální výzdobou a složitou mechanikou.

Na orloji jsou usazeny dvě statické figury - Barborka a sv. Kryštof. Pohyblivou figurou je ponocný, který zvedá trubku k ústům a kolem něj obíhá pejsek. Když odtroubí ponocný, spustí se na orloji nejdůležitější činnost na vsi: krmení a napájení dobytka. Následuje dvanáct apoštolů, jak je známe z pražského orloje.

 

Další orloje se nacházejí ještě také v Prostějově, Pelhřimově, Uherském Brodě. Dokonce existují i tzv. salónní orloje, tedy hodiny se složitými astronomickými funkcemi, které nejsou konstruovány na venkovní provoz, jeden z takových je umístěn v pražském Klementinu.

Orloje se dodnes stavějí a plány na výstavbu takovéhoto zařízení mají například v Jihlavě, ale i Brně a Ostravě.

Zpět