Archiv: Cestování | Památky

Česko bude mít sedm nových národních kulturních památek. Rozhodla o tom vláda. Na seznam přibude kostel, kde padli parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce. Památkou se stane i budova Českého rozhlasu na pražských Vinohradech nebo hrobka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech.

Památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) přilákaly od ledna do konce září více než 4,6 milionu návštěvníků. Nejsilnějším měsícem byl srpen, v němž na památky zamířilo přes 1,2 milionu zájemců. Hlavní letošní sezona se chýlí ke konci, desítky hradů a zámků otevřou své brány ještě s adventním programem. I přesto, že je letos návštěvnost nižší, rostou NPÚ výnosy. Proti loňsku vzrostly o 7,7 procenta na 543 milionů korun. Peníze se použily na opravy památek, restaurování mobiliáře a odstranění škod v parcích a zahradách, způsobených dlouhodobým suchem a škůdci.

Nejnavštěvovanějším objektem letošní hlavní sezony je zámek Lednice, který do konce září navštívilo bezmála 350.000 lidí. Druhé místo patří zámku Český Krumlov, na který zavítalo téměř 330.000 návštěvníků. Trojici nejnavštěvovanějších památek již tradičně doplňuje zámek Hluboká s návštěvností přesahující 250.000 lidí. K hranici 200.000 návštěvníků se blíží hrad Karlštejn, hranici 100.000 návštěvníků překonaly zámek a zahrady v Kroměříži, zámky Valtice a Konopiště a hrady Trosky a Bouzov.

Pestrobarevná Lennonova zeď na pražské Kampě je pod lešením a prochází rekonstrukcí. V poslední době se situace pro místní stávala neúnosnou. Každý den z oken sledovali davy turistů stojící u zdi se spreji, jejichž vzkazy už neměly s Johnem Lennonem nic společného. Řád maltézských rytířů, kterému zeď patří, ji chce změnit v jakousi venkovní galerii.

Varhany pro Svatovítskou katedrálu jsou téměř hotové a sestavené. Poprvé se rozezní nikoliv v Praze, ale v barcelonské dílně Gerharda Grenzinga, který varhany pro český národní chrám vyrábí.

Klatovská radnice dokončuje opravy bývalého jezuitského refektáře za víc než 35 milionů korun. Veřejnosti ho poprvé představí 29. listopadu. Refektář z druhé poloviny 17. století je nejvýznamnějším sálem klatovského jezuitského komplexu. Po rekonstrukci by měl sloužit ke společenským a kulturním účelům, řekl ČTK klatovský místostarosta Václav Chroust (ODS).

Refektář postavili jezuité v letech 1655 až 1660 podle návrhu architekta Carla Luraga, na přelomu 17. a 18. století byla jezuitská kolej dál upravovaná. Po zrušení řádu v roce 1773 přešly objekty armádě, v Klatovech se usadili dragouni, za druhé světové války německá a poté do začátku 90. let 20. století československá armáda. Objekt si přesto zachoval klenby, cenný strop a bohatou štukovou výzdobu reprezentačních prostor.

Rovný přístup ke kultuře v celé zemi by měl být stejnou samozřejmostí jako rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. V hlavním městě sice chybí například moderní koncertní hala a pravděpodobně nutností bude i stavba nové budovy pro Národní knihovnu, v regionech je však kulturní infrastruktura značně zanedbaná. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stát podle něho investuje miliardy do oprav památek, nedokáže však například ve spolupráci se samosprávou zajistit jejich dokonalé využití a začlenit je do života lidí. "Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického," řekl. Mrzí ho, že to Praha vzdala a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila - podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou. Dnes láká denně tisíce návštěvníků a vstupenky na koncerty v ní jsou na dva roky dopředu vyprodané.

Namísto budování vládní čtvrti by chtěl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) otevřít jím spravovaný úřad veřejnosti. Idea vládní čtvrti, s níž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), je podle něj nepromyšlená a není pravda, že by byla pro stát výhodná. Peníze nyní podle Zaorálka stát potřebuje jinde. Řekl, že mu vadí také způsob, jakým premiér s Prahou "handluje" a nevidí cestu, jak by se naplnily úředníky opuštěné, často památkově chráněné objekty. Připomíná, že vládní čtvrti jinde v Evropě se po pracovní době a o víkendu stávají mrtvými městy. Námitka, že by se některé paláce prodaly a v jiných by se zřídila muzea a galerie, je podle něj iluzorní. "Máme problém naplnit obsahem to, co máme. Představa, že to jen tak naplníme, je nesmysl. To opět stojí peníze, které na kulturu nikdo nechce dát, tak kdo to bude platit?" ptá se.

Agendu církví by ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) rád převedl pod jiný resort. Suma, kterou každoročně stát církvím posílá, podle něj jen zdánlivě zvyšuje rozpočet ministerstva kultury a peníze přitom do resortu kultury vůbec nejdou. Ročně stát vyplatí církvím přibližně 3,5 miliardy korun na platech duchovních a finanční náhradě za majetek, který stát nemůže vydat v restitucích.

Třebíč chce vystoupit z Organizace měst světového dědictví (OWHC), radnice v členství nevidí přínos. Návrh radních ještě musí schválit zastupitelé. Členem OWHC je město od roku 2004. Členy OWHC nejsou ani další dvě města na Vysočině s památkami zařazenými na seznam světového dědictví UNESCO, a to Telč a Žďár nad Sázavou. Třebíč ročně přispívala na členství v OWHC 2763 amerických dolarů (asi 64.355 Kč). Podle mluvčí radnice Irini Martakidisové se město do organizace přihlásilo v euforii po zápisu na seznam UNESCO. Třebíčské židovské město a bazilika svatého Prokopa jsou na seznamu od roku 2003. "Z členství v OWHC městu neplynou žádné výhody a neúčastnili jsme se ani nákladných konferencí v zahraničí, proto se navrhuje zrušení členství v této organizaci," uvedla.

Například Žďár nad Sázavou ani členství v OWHC podle starosty města nikdy nezvažoval, i když poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je památkou UNESCO už 25 let. "Jsme jen ve sdružení českých měst UNESCO, a to nám stačí. Probíhá tam dobrá komunikace a spolupráce i společný lobbing, o čemž to také dost často je, když chcete památkám pomoci. Pro účely našeho města to stačí," řekl žďárský starosta. Kromě celostátních organizací mohou města spolupracovat i na krajské úrovni.

Zhruba 30 běžně neveřejných památek si budou moci návštěvníci prohlédnout v Praze. Od dnešního dne do neděle 15. září se konají Dny evropského dědictví, které si kladou za cíl podporovat turismus i na méně známých místech. Součástí jejich programu je kolem 1100 památek, atrakcí a událostí. Více o programu jednotlivých měst na webových stránkách.

Z běžně nepřístupných památek na Praze 1 se během víkendu 7. a 8. září otevře pohořelecká hradba bastion č. VIII. Návštěvníci budou mít také možnost projít na jinak uzavřenou vyhlídku na Petříně za Štefánikovou rozhlednou ze strážního domku. Vstupní prostor a schodiště zpřístupní Dům u Šturmů, interiér zámecké kaple sv. Eliáše, ve Vojanových sadech barokní kaple sv. Terezie z Avily, barokní refektář v klášteře Dominikánů u sv. Jiljí. Prostory otevřou návštěvníkům také dva paláce, Thurn-Taxisův a Žofín.

Královské město Kadaň se má čím chlubit. Už dávno není omšelým šedivým místem, kam není důvod se vydat na výlet. Je škoda, že podobně jako některá jiná města na severu Čech zůstává stranou zájmu turistů. Přitom často nabízejí skutečné skvosty.

Většina provozovatelů historických i průmyslových památek, zoologických zahrad a dalších turistických cílů v Česku je s návštěvností o prázdninách spokojena. Kvůli proměnlivému počasí zaznamenali oproti mimořádně vydařené loňské sezoně menší zájem koupaliště. Někteří provozovatelé soudí, že Češi začali tento rok znovu víc cestovat do zahraničí - kvůli počasí i lepší bezpečnostní situaci ve vzdálenějších destinacích. Náporu zahraničních i domácích turistů čelí tradičně Praha, a to nejen v létě. V červenci a srpnu navštívilo například zrekonstruovanou historickou budovu Národního muzea přes 111.000 lidí. Další nárůst turistů zažívala v létě jižní Morava. Hodně táhla méně známá místa, industriální památky, adrenalinové zážitky a folklor.