Archiv: Cestování | Památky

Průvody masopustních masek, pochovávání basy a především hodování – to vše patří k tradičnímu masopustu. Právě v těchto týdnech se slaví v mnoha městech a obcích po celém Česku. Masopustní maškary z Vysočiny byly zapsány i na seznam UNESCO.

V lednu se potápěči a archeologové ponořili do studené Vltavy, aby provedli monitoring dna a zdokumentovali zbytky Juditina mostu, tedy nejstaršího kamenného mostu v českých zemích. Pod vodou zkoumali, jaké části mostu dno skrývá a v jakém stavu jsou mostní pilíře. Právě v jeho okolí narůstá v souvislosti s rozvojem turismu intenzita lodní dopravy, která ohrožuje jeho poslední zbytky.

Není to vlastně tak dávno, kdy jednou z nejohroženějších památek v Česku byly kostely v bývalých Sudetech. Z mnoha z nich zůstaly jen základy nebo pouhé ruiny, jiné sice přežily, jsou ale v havarijním stavu. Kostel ve Zlaté Olešnici na Jablonecku věřícím na hlavu zatím nepadá, jeho oprava je však nutná. A obyvatelé vesnice se rozhodli, že už nebudou s rekonstrukcí barokní památky čekat. Vyhlásili proto veřejnou sbírku.

Vláda prohlásila pražskou Bertramku za národní kulturní památku (NKP), oznámil na twitteru ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Krásný dárek k 263. narozeninám W. A. Mozarta, napsal ministr kultury. Mozart se narodil 27. ledna 1756. Nový status podle Staňka pomůže s financováním oprav objektu. Klasicistní vila z 18. století spojená s pobytem skladatele Wolfganga Amadea Mozarta patří Mozartově obci. Dva roky už je zavřená kvůli rekonstrukci. Loni na podzim se opravovalo venkovní schodiště, fasáda už je ale opět opadaná. Ve vymrzlém objektu jsou sice instalované expozice, ale také zařízení po nájemníkovi, který v ní neúspěšně provozoval restauraci a učinil v ní některé neadekvátní stavební zásahy. Mozartova obec si také stěžuje na malou návštěvnost objektu a malý zájem turistů. Prohlášení za NKP má podle ministra kultury výhodu "v případě jakýchkoli problémů", status národní kulturní památky totiž umožňuje předkupní právo státu.

Peníze ze zdanění církevních restitucí by mohly být podle prezidenta Miloše Zemana použity na financování oprav kulturních památek. Zeman v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že se to chystá navrhnout ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Zdanění peněžité náhrady vyplácené v rámci církevních restitucí, navržené komunistickými poslanci, ve středu schválila Sněmovna. Zástupci církví i část opozičních stran zdanění kritizuje. Podle pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky narušuje komunistická novela ústavnost a právní jistotu v Česku. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu.

Opravy památkově chráněné Fantovy budovy Hlavního nádraží v Praze začnou letos a stát by měly více než miliardu korun. Venkovní i vnitřní prostory by měly být hotovy do roku 2022.

V posledních týdnech se české památky představují v newyorském metru. Cestující je však v plné kráse nevidí. Jak píše deník Metro, billboardy sice ukazují známé pražské a středočeské památky, ale například Týnský chrám, Karlštejn nebo Hradčany jsou překryty pixelovými čtverečky.

Zámek Kynžvart najdete v západních Čechách, v oblasti s léčivými prameny. Na začátku 17. století ho získal starobylý rod Metternichů. Jak uvedl kastelán Ondřej Cink, ke kynžvartskému panství se dostali v pobělohorské době, kdy byl původním majitelům zkonfiskován za účast ve stavovském povstání.

Dva bratři, jeden mlýn a jeden slib. Sloganem titulní stránky románu Mlýn je vlastně řečeno vše.

Textilní tiskařská technika modrotisk je na seznamu nehmotného kulturního dědictví Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Při zasedání na Mauriciu o tom rozhodl mezivládní výbor této instituce a UNESCO to oznámilo na svém twitterovém účtu. O zápis společně žádaly Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Za českou stranu se na přípravě podílely nejen obě modrotiskové dílny Modrotisk Danzinger a Arimo, ale i Národní ústav lidové kultury, ministerstvo kultury a další. Modrotisk se k dekoraci látek používá od 18. století a některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů, zdůraznila pětice zemí ve své přihlášce. Matricemi se na látky tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé. Pro ČR jde o šestou položku na světovém seznamu nehmotného kulturního dědictví.

Mezivládní komise nepřijala na seznam UNESCO tradiční krkonošskou výrobu vánočních ozdob ze skleněných perliček. Ty se už více než sto let vyrábějí v Poniklé na Semilsku. Tamní sklárna nabízí přes 20.000 vzorů ozdob z foukaných perlí a trubiček, některé pocházejí až z počátku minulého století. Manufaktura, která zaměstnává padesátku lidí, funguje na stejném místě od roku 1902.