Archiv: Cestování | Památky

Starobylá radnice v Olomouci ukrývá kapli sv. Jeronýma, která byla dlouhá desetiletí pro veřejnost uzavřena. Turisté se do ní mohli znovu podívat až v roce 2008.

Sedmisté výročí narození Karla IV., které se bude připomínat příští rok, zařadilo UNESCO na seznam významných světových výročí let 2016 a 2017. ČTK to řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Seznam schválila Generální konference UNESCO na svém 38. zasedání, které se v Paříži konalo 3. až 18. listopadu. V minulých letech Česká republika do kalendáře světových výročí UNESCO úspěšně nominovala například 100 let od narození Bohumila Hrabala (2014) nebo 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (2013). Výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. se budou příští rok slavit mnoha akcemi. Velkou výstavu připravuje Národní galerie v Praze s bavorskými partnery.

Kutnohorská kostice se svojí unikátní výzdobou z kostí patří k nejnavštěvovanějším památkám. Hřbitovní kaple pochází ze 14. století a ročně si ji prohlédne kolem 300 tisíc lidí. Její oprava přinesla objevy, s nimiž odborníci nepočítali. Odhalili například původní gotické křížové klenby. Koncept kaple nemá na našem území obdoby, uvedl hlavní projektant Vít Mlázovský.

Vláda schválila dlouho očekávaný památkový zákon. Novinářům to oznámila tisková mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Nový památkový zákon byl jedním z hlavních slibů vlády v oblasti kultury. Podle ministerstva umožňuje efektivní péči o památkový fond a dává úřadům nástroje, jak zakročit, když vlastník o památku nepečuje. Ministerstvo kultury pracovalo na nové normě od roku 2012, pokud projde Parlamentem nahradí mnohokrát novelizovaný zákon z roku 1987.

Návštěvnost státních hradů a zámků by letos mohla překonat hranici pěti milionů návštěvníků. Památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) navštívilo letos od ledna do konce října přes 4,9 milionu návštěvníků, o 300.000 lidí více než v dosud rekordním loňském roce. Protože mnoho hradů a zámků nezavírá ani v zimě, čekají správci státních památek, že do konce roku přivítají letošního návštěvníka s pořadovým číslem pět milionů. Třináct památek bude mít otevřeno po celou zimu, patří k nim zámky Lednice, Hluboká, Sychrov, Hradec nad Moravicí a Mníšek pod Brdy nebo hrady Karlštejn, Rožmberk, Nové Hrady, Valeč a Křivoklát. Další hrady, zámky a skanzeny připravují adventní, vánoční a novoroční akce nebo otevřou na objednání.

Nejvíce zájemců o prohlídku přišlo, stejně jako v několika minulých letech, na zámek Lednice, kde k poslednímu říjnovému dni napočítali téměř 398.000 návštěvníků. Hrad a zámek Český Krumlov za svým tradičním jihomoravským rivalem zaostal přibližně o 10.000 návštěvníků. Třetím nejnavštěvovanějším objektem je již obvykle státní zámek Hluboká s 265.000 příchozími a do první pětice se vejdou ještě hrad Karlštejn, jejž navštívilo 204.000 lidí, a komplex zámku a zahrad v Kroměříži se 190.000 návštěvníky. Památkou, která letos zaznamenala výrazný růst zájmu, se stal Hospital Kuks, otevřený po kompletní obnově letos v březnu.

Po tříleté rekonstrukci byla ve Vranově u Brna ukončena oprava hrobky rodu Lichtenštejnů, v níž je pohřbeno zhruba 50 členů knížecího rodu. Práce přišly na přibližně 54 milionů korun. Výsledek si prohlédl lichtenštejnský kníže Hans Adam II. Hrobka bude otevřena pro veřejnost vždy jednou do roka, a to 1. listopadu. Hrobka je mimořádnou historickou památkou, řekl ČTK ředitel brněnského památkového ústavu Zdeněk Vácha. Hrobku nechal ve vranovském klášteře, jenž je sídlem řádu paulánů, vystavět kníže Maximilián (1578-1643). Posledním pohřbeným byl v roce 1938 kníže František I. Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky.

Petici proti obestavění památkově chráněné roubenky na Zvonařce podepsalo přes 500 lidí. Investor chce na zahradě roubenky postavit dům s 35 byty, obchody a garážemi. Nad úroveň okolního terénu má vystupovat skleněný trojúhelníkový hranol, zbytek domu má tvořit terasovitý objekt přiléhající k opěrné zdi. Městská část se bude k projektu vyjadřovat na listopadovém zasedání rady. Roubenou alpskou vilu poblíž Nuselských schodů si nechal v roce 1921 postavit ředitel Kladenských dolů Josef Janeček.

Památkově chráněná roubená vila má tři obytná patra s přibližně 20 místnostmi a suterén. V době druhé světové války ji využívali jako ubytovnu Hitlerjugend, po válce jí získala Univerzita Karlova, která ji využívala jako kolej pro prominentní studenty z Afriky a Arábie. V 80. letech byla upravena pro pracoviště Prognostického ústavu Akademie věd ČR, po revoluci část Vysoké školy ekonomické. Nyní je po restituci v rukou soukromého majitele.

Zámek v Telči na Jihlavsku zapsaný na seznam památek UNESCO projde v nejbližších letech zásadní obnovou. Projekt by měl spolufinancovat grant z Integrovaného regionálního operačního programu. Po rekonstrukci bude zámek přístupný celoročně. Za optimálních podmínek by podle ředitele územní památkové správy Národního památkového ústavu Petra Pavelce mohlo být všechno dokončeno kolem roku 2020. "Lidé přijdou do prostorné nové pokladny, najdou také místo pro odpočinek a odložení zavazadel v komfortu a pohodlí, jaké je běžné u dalších památek zapsaných na seznam UNESCO," popsal vizi nedaleké budoucnosti Pavelec.

Kompletní obnovou projde celý areál zámku. Projekt počítá s odkrytím a restaurováním nástěnných maleb, stropů i fasád hlavních palácových budov. Restaurování čeká také zámeckou kapli, která je vlastně mauzoleem Zachariáše z Hradce a jeho ženy Kateřiny z Valdštejna, za jejichž působení zažila Telč významný rozmach. Projekt počítá také se zprovozněním zámeckého skleníku a vybudováním přírodního amfiteátru, který v zámeckém areálu údajně byl v době renesance jako herní prostor šlechty.

Na seznam světového kulturního dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) přibyl unikátní archiv českých bratří, který se v podobě knihovny a dokumentů dochoval v Polsku. Informují o tom polská média. Čeští bratři, pronásledovaní především katolickou církví, přicházeli do Polska od začátku 16. století. Mezi vzácnými archiváliemi je podle polských médií například korespondence bratří s evropskými vládci.

Čeští egyptologové mají ve světě velmi dobré jméno, které není jen záležitostí posledních let. O tom, jak své renomé získali, vypráví výstava Z Asuánu do Chartúmu: české archeologické výzkumy mezi nilskými katarakty, která byla otevřena v Karolinu. Mapuje působení českých archeologů v Núbii a Súdánu od 50. let 20. století až do současnosti. Vypravíme se na ni i v Historických obzorech.