Archiv: Domácí politika | Aktuální dění


Bývalý středočeský hejtman David Rath musí do pondělního večera nastoupit do ruzyňské věznice, aby si zde začal odpykávat sedmileté vězení za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.V následujících dnech bude Rath předávat svoji lékařskou praxi. Výzvu k nástupu do vězení Rathovi doručili v úterý policisté, což považuje za nestandardní a nepřiměřeně rychlé. "Rozsudek byl doručen na soud 28. září a už 1. října mi výzvu přinesla skupina policistů v civilu," řekl ve čtvrtek ČTK někdejší hejtman a ministr zdravotnictví za ČSSD. Podle něj je nestandardní, že mu soudce Robert Pacovský neposlal dokument poštou. Také pětidenní lhůtu na nástup považuje bývalý politik za velmi krátkou. "Současný postup jen potvrzuje to, že je soud podjatý," prohlásil. Za nezvyklé považuje někdejší hejtman i to, že Nejvyšší soud doposud nerozhodl o jeho stížnosti na podjatost senátu pražského vrchního soudu, který pravomocný verdikt nad Rathem v červnu vynesl. Kromě vězení mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit v samosprávě. Část trestu si už exhejtman odseděl ve vazbě. V kauze bylo kromě Ratha obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými.

Rath figuruje i v takzvané druhé větvi korupční kauzy. Podle obžaloby domlouval spolu s Kottovými úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun. Obžalovaní jsou i další podnikatelé, manažeři a několik firem. Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.

Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila ČTK z webu soudu. Veřejné jednání s dokazováním se tedy konat nebude. První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podalo 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později podané návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s nimi počítal jako s vedlejšími účastníky prvního řízení. Podle senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Podle návrhu opozičních poslanců byla novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Jako třetí v pořadí dorazil k ÚS návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Středočeský krajský úřad ve čtvrtek pravomocně zastavil přestupkové řízení s premiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem týkající se jeho možného střetu zájmů. Deníku Právo to potvrdil Babišův právní zástupce Václav Knotek. Přestupek se podle něj nestal, nebylo prokázáno, že by Babiš ovládal mediální společnosti. Kraj posuzoval Babišovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Černošice. Babiš dostal od Městského úřadu v Černošicích pokutu za údajný střet zájmů ve výši 200 tisíc korun. Podle právníků města premiér porušuje zákon o střetu zájmů tím, že jako vrcholný politik zároveň vlastní celostátní média. Krajský úřad ale případ Černošicím vrátil, aby věc znovu projednaly. Ty podle Práva ale zřejmě opět rozhodly o udělení pokuty a případ zastavil až teď kraj. Nebylo prý prokázáno, že by premiér měl na skupinu Agrofert a její média vliv. Podle pondělního vydání týdeníku EURO by proti rozhodnutí středočeského krajského úřadu mohla podat ombudsmanka správní žalobu.

Právě do Agrofertu patří například Lidové noviny nebo deník Mladá fronta DNES. Andrej Babiš Agrofert převedl před dvěma lety do svěřenských fondů. Jakýkoliv střet zájmů dlouhodobě odmítá a tvrdí, že se chová podle zákona.

V pondělí Babiš uvedl, že spor ohledně jeho údajného střetu zájmů skončil a bylo jasné, že to tak musí dopadnout. Celou záležitost označil za pseudoaféru a městský úřad v Černošicích, který původně rozhodl v jeho neprospěch, obvinil z politického posuzování věci.

Transparency International uvedla, že ji zastavení řízení o Babišově střetu zájmů nepřekvapilo - krajský úřad řídí ANO. Požaduje zveřejnit odůvodnění.

Rovný přístup ke kultuře v celé zemi by měl být stejnou samozřejmostí jako rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. V hlavním městě sice chybí například moderní koncertní hala a pravděpodobně nutností bude i stavba nové budovy pro Národní knihovnu, v regionech je však kulturní infrastruktura značně zanedbaná. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stát podle něho investuje miliardy do oprav památek, nedokáže však například ve spolupráci se samosprávou zajistit jejich dokonalé využití a začlenit je do života lidí. "Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického," řekl. Mrzí ho, že to Praha vzdala a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila - podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou. Dnes láká denně tisíce návštěvníků a vstupenky na koncerty v ní jsou na dva roky dopředu vyprodané.

Namísto budování vládní čtvrti by chtěl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) otevřít jím spravovaný úřad veřejnosti. Idea vládní čtvrti, s níž přišel premiér Andrej Babiš (ANO), je podle něj nepromyšlená a není pravda, že by byla pro stát výhodná. Peníze nyní podle Zaorálka stát potřebuje jinde. Řekl, že mu vadí také způsob, jakým premiér s Prahou "handluje" a nevidí cestu, jak by se naplnily úředníky opuštěné, často památkově chráněné objekty. Připomíná, že vládní čtvrti jinde v Evropě se po pracovní době a o víkendu stávají mrtvými městy. Námitka, že by se některé paláce prodaly a v jiných by se zřídila muzea a galerie, je podle něj iluzorní. "Máme problém naplnit obsahem to, co máme. Představa, že to jen tak naplníme, je nesmysl. To opět stojí peníze, které na kulturu nikdo nechce dát, tak kdo to bude platit?" ptá se.

Agendu církví by ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) rád převedl pod jiný resort. Suma, kterou každoročně stát církvím posílá, podle něj jen zdánlivě zvyšuje rozpočet ministerstva kultury a peníze přitom do resortu kultury vůbec nejdou. Ročně stát vyplatí církvím přibližně 3,5 miliardy korun na platech duchovních a finanční náhradě za majetek, který stát nemůže vydat v restitucích.

Armádní generál Emil Boček, cestovatel Miroslav Zikmund, publicisté Jefim Fištejn a Karel Steigerwald nebo rocker a někdejší ministr Michael Kocáb patřili k 12 osobnostem, které Senát ocenil svými stříbrnými pamětním medailemi ke Dni české státnosti. Ocenění bylo udělováno už poosmé, poprvé jej předával nynější předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Šestadevadesátiletý Boček, který byl za druhé světové války stíhačem britského letectva, jménem všech oceněných za udělené medaile poděkoval. "Senát byl jeden z prvních, který nezapomínal a nezapomíná na válečné veterány," uvedl mimo jiné. "Ocenění, které jsem dnes převzal, patří také mým kamarádům, kteří už nejsou mezi námi," dodal.

Ocenění byli kardioložka a necitovanější česká vědkyně Renata Cífková, dlouholetý rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha, geolog, spisovatel a cestovatel a popularizátor vědy Václav Cílek, předseda Českého biatlonového svazu a viceprezident Světové biatlonové unie Jiří Hamza a František Paštěka. Horní komora ocenila jeho hrdinství - letos v lednu zachránil život svému sousedovi a jeho dvouleté vnučce, když je vytáhl z hořícího auta. Medaile dostali také bývalí předsedové horní komory Libuše Benešová a Milan Štěch. Medaili s předstihem dostal astronom a emeritní vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti Luboš Perek, a to v červenci u příležitosti svých stých narozenin. Do konce roku mají stejné ocenění dostat ještě česká rodačka a první ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová a britský filozof a politolog Roger Scruton, který se mimo jiné podílel na činnosti takzvané podzemní univerzity během komunistického režimu v někdejším Československu.