Archiv: Domácí politika | Občan


Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Rozsah služeb pro občany by tak měl zůstat stejný. Zástupci obcí a samospráv změny kritizují s tím, že plánované kroky omezí služby v regionech a navíc se tím centralizuje státní správa. Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci. Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.

Sdružení místních samospráv již dříve upozornilo, že omezení činnosti povede také k odlivu vzdělaných lidí z dotčených regionů. "Tím dojde k dalšímu vzdálení veřejných služeb pro občany v často odlehlých regionech. Navíc se tím sníží nabídka kvalifikovaných míst, a tedy i motivace lidí vracet se do regionů po studiu na vysoké škole," uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Správa již dříve upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na milion obyvatel. Slovensko má podle správy na milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko 5,5 pracoviště na milion obyvatel.

Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela počítá s tím, že potomci emigrantů budou moci získat nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v ČR nebyli. Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele. Novela nabude účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Zájemci o české občanství budou muset k prohlášení přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Dosud mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.