Archiv: Domácí politika | Občan


Stát by podle starostky Kasejovic Hany Čápové měl rumunským Čechům, kteří se do Česka stěhují za prací z oblasti Banátu, udělovat občanství rychleji než ostatním přistěhovalcům. "Jde o bezproblémové a pracovité rodiny a jsme připraveni přijmout další krajany, kteří z rumunské horské oblasti hojně odcházejí," uvedla při setkání s krajany a zástupci rumunské župy Caras-Severin Čápová. V obci se 1300 obyvateli dnes trvale žije 27 rumunských Čechů ve věku 20 až 40 let, z nichž všichni pracují přímo v Kasejovicích, dále v Chanovicích a Blatné. "Někteří z nich už si kupují domky," uvedla Čápová. Obecní úřad spolu s diecézní charitou zařídí přistěhovalcům dočasné ubytování i práci, nejprve většinou v zemědělství. "Mluví stále velmi dobrou a příjemnou staročeštinou z plzeňské oblasti," dodala.

Krajané musejí čekat na vyřízení občanství pět let jako imigrant jakékoli jiné národnosti. "Navíc už v Rumunsku se složitou cestou vykupují z tamního občanství. Česko by jim mělo dát občanství dřív," uvedla starostka.

Do Banátu přišli čeští osadníci za Rakousko-Uherska v roce 1827. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené hraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Alžběta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gernik a Eibenthal. V současné době ve vesnicích žije přibližně 2000 krajanů. Před 15 lety to bylo zhruba pětkrát více.

Oběti domácího násilí se dočkají větší ochrany státu. Podle novely, kterou v pátek podepsal prezident Václav Klaus, budou moci policisté vykázat agresora na deset dnů z domu či bytu, v němž žije s obětí a předtím už své svého partnera opakovaně napadl. Prezident svým podpisem stvrdil i normu, která zavádí cestovní pasy s digitální fotografií a digitálním otiskem prstu. Moderní fotografie se mají v pasech objevit od září letošního roku, otisky prstů od května 2008. Nařízení se ale týká pouze nově vydávaných dokladů. Staré pasy zůstanou v platnosti po dobu, která je v nich uvedena. Takzvané biometrické prvky mají zvýšit ochranu dokladů před paděláním.

Klaus rovněž uzavřel legislativní cestu předlohy zvyšující odměnu pěstounům, kteří se starají o tři děti, případně o jedno těžce postižené. Od státu by měli dostávat zhruba dvakrát více než nyní, tedy zhruba 15.600 korun hrubého. Na další děti v pěstounské péči by byl příspěvek ještě vyšší. Nic také již nebrání tomu, aby do kalendářů přibyly další významné dny - 7. duben jako Den vzdělanosti, 10. červen, který bude připomínat vyhlazení Lidic, a 15. květen jako Den rodin.

Prezident Václav Klaus také podepsal zákon o rostlinolékařské péči, který mimo jiné upravuje pravidla převodu pozemků restituentům. Novelu v polovině března schválila Poslanecká sněmovna v souvislosti s prosincovým zrušením takzvané restituční tečky Ústavním soudem. Změny zákonů o půdě tehdy v dolní komoře prosadily ČSSD a KSČM, a přehlasovaly tak Senát. Kritici argumentovali převážně tím, že předpis zvýhodňuje skupinu lidí, která má ještě u soudů pohledávky, a dává jim možnost získat stavební pozemky za ceny z roku 1990.

Krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství, které ztratili kvůli emigraci před komunistickým režimem. Počítá s tím novela zákona o občanství bývalých československých občanů, jejíž přijetí opětovně umožnil Senát. O novele rozhodoval už podruhé, neboť vznikla na jeho půdě. Nyní normu posoudí prezident. Senát navrhl v zákoně, který jednoznačně přijala i sněmovna, zrušit pětiletou lhůtu pro podání žádosti o obnovu občanství, která uplynula počátkem září. Důvodem bylo mimo jiné přesvědčení, že informace o možnosti požádat o obnovu českého občanství se ke krajanům ne vždy dostala - zejména krajané žijící v odlehlých oblastech se o ní možná nedověděli. Návrh má umožnit obnovu občanství zejména krajanům, kteří o ně nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997. Novela vychází vstříc hlavně lidem, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství.