Archiv: Ekonomika | Finance


Skupině ČEZ podle předběžných neauditovaných výsledků loni vzrostl čistý zisk o 56 procent na 22,3 miliardy korun. Konsolidované výsledky oznámil ČEZ. Samotné společnosti ČEZ v loňském roce vzrostl neauditovaný čistý zisk o 70 procent na rekordních 17,6 miliardy korun. ČEZ tak byl loni nejziskovějším podnikem v České republice. Generální ředitel ČEZ Martin Roman řekl, že provozní hospodářský výsledek skupiny meziročně vzrostl o 49 procent na 29,4 miliardy korun. Kromě dobrých provozních výsledků má podle Romana podstatný vliv na růst zisku i rozšíření skupiny ČEZ. Skupinu ČEZ na konci loňského roku tvořilo včetně mateřské společnosti ČEZ celkem 93 firem. Nově byly do celoročních výsledků zahrnuty tři bulharské distribuční firmy a v posledním čtvrtletí i rumunská Electrica Oltenia.

Elektrárenská společnost ČEZ se dohodla s bulharskými úřady na koupi tepelné elektrárny ve Varně za 206 milionů eur (5,88 miliardy Kč). Sdělila to mluvčí privatizační agentury Veneta Načeva. ČEZ nechce výsledky jednání až do podpisu dohod komentovat. "S průběhem jednání jsme spokojeni a očekáváme jeho rychlé a úspěšné dokončení ještě před vypršením stanoveného termínu," řekla ČTK mluvčí ČEZ Eva Nováková. Termín pro dokončení jednání je stanoven kolem 25. dubna. ČEZ svou původní nabídku čisté ceny navýšil o 14 milionů eur. Souhlasil také s tím, že zvýší plánované investice do elektrárny o 40 milionů na 133,2 milionu eur, uvedla mluvčí agentury. Elektrárna ve Varně je druhým největším výrobcem elektřiny v Bulharsku. ČEZ se k jednání o její privatizaci dostal, když původní vítěz tendru, ruská společnost Unified Energy System (UES), v lednu od dohody odstoupil. Bulhaři pak oslovili ČEZ, který měl druhou nejvyšší nabídku 285 milionů eur. Ta zahrnovala 192 milionů eur za nákup akcií firmy a investice 93 milionů eur do navýšení kapitálu elektrárny. UES byl ochoten za elektrárnu ve Varně zaplatit až 579 milionů eur.

Další růst českého hospodářství je podle vicepremiéra Jiřího Havla ohrožen nízkou kvalifikovaností českých občanů. Na setkání Shromáždění Klubu českých hlav v Senátu uvedl, že školský systém je pro další vývoj nedostatečný. Největší mezeru spatřuje Havel ve středním školství. "Na vysoké školy přichází jen málo procent dobře připravených studentů," konstatoval v řeči k akademikům.

Česká ekonomika loni vzrostla o šest procent, a vykázala tak nejlepší výkon ve své historii. Hlavním důvodem byly mimořádně dobré výsledky zahraničního obchodu. Havel úspěch přičítá nastavení hospodářské politiky z let, kdy ekonomiku řídil vicepremiér Pavel Mertlík. "Elementární zdroje růstu jsou ale vyčerpány. Narážíme na nedostatek kvalifikovaných sil," uvedl k zveřejněným datům Havel.

Statistiky mohou podle Havla české středoškoláky řadit mezi průměrně až nadprůměrně připravené, zvlášť v matematice a technických oborech to ale nebude stačit, míní. Je proto podle něj nutné prohlubovat střední vzdělávání. A připravovat co nejflexibilnější zaměstnance, už nyní podle něj za pracovní kariéru změní zásadně člověk svou práci pětkrát. Je proto nutné, aby byl co nejlépe připraven na nové pracoviště.

Ani vysoké školy podle Havla nesplňují kritéria nutná pro další rozvoj. Vedle expertů učí na vysokých školách podle Havlových zkušeností z působení vysokoškolského pedagoga i řada lidí, jejichž "rozhled končí za základní učebnicí". Vicepremiérovi se nelíbí ani to, že řada vysokých škol rezignovala na základní výzkum. Podle něj je nutné nalézt ideální rozložení vysokých škol tak, aby na jedné straně daly podmínky nejvýkonnějším studentům a na druhé byly schopny vychovávat kvalifikované střední kádry.