Archiv: Ekonomika | Finance


Nezaměstnanost v Česku v září klesla meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 7,3 procenta. Bez práce bylo 529.098 lidí, o 6127 méně než v srpnu. Oznámil to Úřad práce ČR. Počet volných míst se meziměsíčně zvýšil o 1832 na 56.556. Výsledky překonaly odhady analytiků, podle nichž měla nezaměstnanost stagnovat. "Letošní září se meziměsíčním poklesem o více než 6000 osob se zařadilo jako třetí nejúspěšnější v historii," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň ale upozornil, že trh práce reaguje na signály z reálné ekonomiky až se zpožděním.

Podle Úřadu práce přispěly k oživení končící dovolené a pokračující sezonní práce. Nejvyšší byla míra nezaměstnanosti opět v Ústeckém kraji, a to 10,6 procenta. Druhá nejvyšší nezaměstnanost byla v Moravskoslezském kraji, 9,7 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl tradičně v Praze, a to 5,2 procenta. Z jednotlivých regionů byla nezaměstnanost nejnižší v okrese Praha-východ (3,4 procenta), na Prachaticku (4,1 procenta) a Pelhřimovsku (4,2 procenta). Nejvyšší podíl nezaměstnaných mělo Mostecko (12,8 procenta), Ústecko (12,5 procenta) a Bruntálsko (12,4 procenta). Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo celkem 65 okresů, nárůst 12. Největší pokles hlásí Pardubicko a Prachaticko, shodně o 3,9 procenta, a naopak největší nárůst Opavsko, o 1,7 procenta.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku 9,4 uchazeče, ale třeba na Ústecku to bylo až 37,2 uchazeče, na Sokolovsku 33,3 a na Karvinsku 32,8. Zaměstnavatelé měli podle Úřadu práce v září největší zájem o pracovníky v gastronomii, stavebnictví nebo rostlinné výrobě. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory, například po obráběčích kovů, zámečnících nebo soustružnících.

Česká ekonomika v letošním 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Významnější růst zaznamenaly například výdaje na konečnou spotřebu domácností, které mezičtvrtletně vzrostly o 0,9 procenta. Nynější čísla už jsou výsledkem nové metodiky. Ta nově zavádí například kapitalizaci výdajů na výzkum a vývoj, drobného majetku a vojenských výdajů. Dosud se tyto položky vykazovaly jako běžné náklady, zatímco podle nové metodiky jsou například výdaje na výzkum a vývoj brány jako budoucí ekonomický přínos.

"Revidovaná data o HDP přinesla mírně optimističtější pohled do minulosti. Recese české ekonomiky byla o něco mělčí, než jsme se domnívali. Změna metodiky zvedla český HDP v letech 2012 a 2013 nad hranici čtyř bilionů korun. Pro druhé čtvrtletí letošního roku jsme změnou metodiky získali navíc celých pět procent HDP. Celkový pohled na vyváženě ožívající ekonomiku se nemění," uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Řídící partner PwC Jiří Moser upozornil, že klíčová pro další vývoj bude situace na největších exportních trzích, zejména v Německu a dalších zemích eurozóny, kde lze pozorovat v posledních měsících signály ochabnutí růstu. Na východě zůstává podle podle Mosera hrozbou ukrajinská krize a ruské sankce, které budou mít případný vliv pravděpodobně až na nové zakázky českých firem, tedy spíše na příští rok.