Archiv: Ekonomika | Finance

České stavební firmy plánují po několika letech masivního propouštění v příštím roce nábor nových zaměstnanců. Nejvíce práce mají firmy se zakázkami na železnici.

Zkušební provoz v tunelu Blanka začne na přelomu března a dubna 2015, shodly se na schůzce firmy podílející se na výstavbě. ČTK o výsledcích jednání informoval mluvčí Metrostavu František Polák. Prosincový termín, který uvádělo odcházející vedení hlavního města, tak definitivně padl. Ke schůzce vyzvalo účastníky výstavby budoucí vedení pražského magistrátu, při jednání však žádný zástupce Prahy nebyl. Tunelový komplex, jehož stavbu zadala někdejší politická garnitura pod vedením primátora Pavla Béma (ODS), měl být zprovozněn v roce 2011. Termín politici několikrát odložili. Náklady na stavbu se v průběhu let zvýšily o několik miliard korun, nyní jsou vyčísleny asi na 37 miliard korun. Problematické faktury řešil arbitrážní soud.

Ministerstvo financí chce elektronickou evidenci tržeb zadat podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, jenž vznikne v lednu oddělením ze Státní tiskárny cenin. Fakticky tak plánuje vytvořit systém vlastními silami. Ministerstvo o tom informovalo v reakci na informace z Hospodářských novin, které uvedly, že úřad zadá zakázku za čtvrt miliardy korun na systém evidence tržeb bez soutěže vybranému dodavateli kvůli ochraně citlivých informací daňových subjektů. Plánovaný postup je podle úřadu osvědčenou praxí v zahraničí. Elektronická evidence tržeb, která má začít fungovat v roce 2016 s cílem zlepšit výběr daní, je podle Hospodářských novin největším technologickým projektem současné vlády.

V Laškově na Prostějovsku se zřítil neobydlený dům stojící u hlavní cesty. Podle hasičů zůstala stát jen jedna stěna, ruiny zavalily osobní auto. Hasiči po prohledání místa vyloučili, že by se v objektu někdo nacházel. Nikdo nebyl zraněn, řekla ČTK mluvčí hasičů Vladimíra Hacsiková. Přivolení energetici vypnuli proud a hasiči vyprostili zasypané vozidlo.

Za přínos světové vědě ocení Nadační fond Neuron pět špičkových odborníků, mezi nimi plastického chirurga Bohdana Pomahače a matematika Iva Babušku. Speciální cena poputuje také cestovateli Miroslavu Zikmundovi. Neuron už popáté vybral významné vědce v pěti oborech - medicíně, matematice, fyzice, chemii a společenských vědách. Ceny převezmou 11. prosince v Profesním domě. ČTK o tom za fond informovala Lada Brůnová. Cenu za fyziku převezme fyzik Jiří Bičák z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Je pokračovatelem einsteinovské tradice u Česku a hlavní tvůrce její současné podoby. Z matematiků vybral fond Čechoameričana Iva Babušku z Ústavu výpočetní techniky a vědy při Texaské univerzitě. Zakladatel světové výpočtové matematiky se významně podílel mimo jiné na propočtech výstavby orlické přehrady. Oceněný chirurg Pomahač pracuje také na americkém kontinentu, od roku 2001 v bostonské nemocnici Brigham and Women's Hospital. Pomahačův tým v USA provedl před třemi lety první úplnou transplantaci tváře. Za přínos světové vědě v oboru chemie udělí fond cenu chemikovi Jiřímu Čížkovi z Oddělení aplikované matematiky na univerzitě ve Waterlo, jehož metoda takzvaných spřažených klastrů se stala nejefektivnější metodou pro přesné výpočty vlastností molekul. Archeolog Evžen Neustupný převezme cenu za obor společenské vědy, protože významně prosadil českou archeologii v mezinárodním měřítku.

Fond, který založil matematik a podnikatel Karel Janeček, ohlásí další nový projekt takzvanou Expedici Neuron. Má navázat na cestovatelskou Zikmundovu tradici a pomoci českým badatelům realizovat vědecké výpravy. Předá také pěti výzkumným projektům Neuron Impulsy celkem pět milionů korun a představí nové mecenáše české vědy. Fond podporuje mladé nadějné vědce, kromě odměny pětkrát 250 tisíc jim pomáhá s komunikací jejich výzkumu k veřejnosti.

Do podatelny ministerstva financí dorazila podezřelá obálka obsahující bílý prášek. Hasiči zásilku zajistili a látku poslali na rozbor. ČTK to sdělil mluvčí pražských hasičů Jan Havrda. Na místě zasahovala také policie, mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová ale nechtěla situaci nijak komentovat. Podobná obálka došla odpoledne i na Hrad.

Zvýšení platů zdravotníků o deset procent, jak žádají zdravotnické odbory, není podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) teď reálné. Bude podle něj možné až v transparentním zdravotnictví, kdy se peníze nebudou ztrácet v neprůhledných nákupech přístrojů a dalších vstupů. Babiš to řekl novinářům po svém příchodu na sjezd Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, kde až do soboty jednají dvě stovky delegátů zastupujících 35.000 členů svazu. Prioritami pro další čtyři roky jsou pro odboráře kvalitní pracovní podmínky pro zaměstnance a slušné odměny za práci. Pro příští rok odbory požadují desetiprocentní navýšení tarifních platů. Vláda schválila navýšení o 3,5 procenta, odbory se s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) dohodly zatím na pěti procentech. Odboráři hodlají vyjednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) navýšení o deset procent, až se vrátí s cesty do USA.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) končí spolupráci s pražským protonovým centrem a začne klienty s rakovinou posílat na ozáření protony do Mnichova. Uvedl to ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Dosud se protony léčilo 53 pojištěnců VZP, z nich dvě třetiny v Praze. Pražské centrum od léta výrazně zdražilo, cena za ozařování stoupla podle ředitele na dvojnásobek mnichovské ceny. Smlouvu pražské centrum a VZP nemají, úhrada za každého pacienta se dojednává individuálně. Se soukromým centrem, které vzniklo za 3,5 miliardy korun v areálu Nemocnice Na Bulovce, podepsal smlouvu o smlouvě budoucí v roce 2006 tehdejší nucený správce VZP. Po dobu 15 let zajišťovala centru každý rok 1600 pacientů za miliardu korun. Ročně přitom v ČR plynou na ozařování asi dvě miliardy. Letos v červenci arbitři neplatnost dokumentu potvrdili, čeká se ještě na vyjádření soudu. Správní rada VZP zatím schválila návrh smlouvy s úhradou ozařování maximálně za 50 milionů korun ročně.

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na čtvrtek znovu dodávat elektřinu do sítě i čtvrtý blok, který musel být před několika dny neplánovaně odstaven. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Petr Spilka. V Dukovanech byly 5. listopadu odstaveny dva ze čtyř bloků kvůli poruše na potrubí, byly to bloky číslo tři a čtyři. U třetího bloku byla výroba proudu obnovena tento týden v úterý. Elektrárna pokrývající pětinu tuzemské spotřeby elektrického proudu by se během dne měla vrátit na plný výkon. Blok číslo čtyři bude však koncem měsíce znovu odstaven. Tuto odstávku má firma ČEZ v dlouhodobém plánu, mimo jiné kvůli výměně části jaderného paliva v reaktoru za čerstvé a kvůli revizím zařízení.

Energetická společnost ČEZ chce koupit dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, který prodává italská společnost Enel. ČTK to potvrdila mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. ČEZ, v němž český stát drží majoritní podíl, odeslal Enelu dopis, ve kterém vyjadřuje zájem o Slovenské elektrárne. ČEZ zároveň chce detailní analýzu a řešení otevřených otázek spojených zejména s výstavbou jaderné elektrárny Mochovce. Kvůli problémům okolo plánovaného rozšíření této elektrárny ČEZ zájem Slovenské elektrárne dlouho zvažoval.