Archiv: Ekonomika | Finance

Na evropské prostředky na podporu zaměstnanosti mladých by v Česku mohly dosáhnout Karlovarský a Ústecký kraj. Před summitem Evropské unie, který se má zaměstnanosti mladých věnovat, to řekl český premiér v demisi Petr Nečas. Částku, kterou by mohlo Česko získat, neupřesnil. Hlavní část peněz na boj s nezaměstnaností ale podle něj bude pocházet z národních zdrojů. Šéfové zemí EU se v dubnu dohodli, že v letech 2014 až 2020 půjde na podporu zaměstnanosti mladých lidí šest miliard eur (156 miliard korun). V Evropě je bez práce přes 26 milionů lidí a 5,6 milionu z nich ještě nebylo 25 let.

Téměř 150 milionů korun by mělo putovat na podporu a obnovu návštěvnické infrastruktury v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Peníze pro letošní a příští rok vyčlenilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Největší investicí za více než 22,2 milionu korun je zpřístupnění starého důlního díla Orty v jižních Čechách. Celkem by se mělo podpořit 112 projektů. Zda k nim peníze skutečně doputují, už bude záležet na novém ministrovi a nové vládě. "Tím nejzajímavějším je například bezbariérové zpřístupnění Macochy za 1,5 milionu korun. Je tam i vybudování nového parkoviště před Koněpruskými jeskyněmi, které je v současnosti nedostatečné," řekl novinářům na tiskové konferenci ministr životního prostředí v demisi Tomáš Chalupa (ODS).

Český premiér v demisi Petr Nečas chce prosadit do závěrů summitu Evropské unie, aby EU poskytla pomoc středoevropským státům postiženým povodněmi. Při příjezdu na vrcholnou schůzku novinářům řekl, že bude usilovat především o snazší přesun peněz mezi operačními programy, o zajištění peněz na obnovu infrastruktury a o podporu firem, které velká voda postihla.

Česká národní banka opět nedávno provedla zátěžové testy českých bank. Tuzemské banky jako celek jsou podle výsledků odolné vůči případnému nepříznivému vývoji. Rovněž pojišťovny vykázaly podle testů díky vysokému kapitálovému polštáři dostatečnou odolnost. Zároveň ale banka upozornila na nebezpečí v sektoru družstevních záložen. Důvodem je udržování vysokého úročení vkladů. Takzvané kampeličky často půjčují jen zlomku klientů za vysoké úroky.

Senát podle očekávání schválil návrh ČSSD, která chce zákonem zabránit zpožďování ve výplatě sociálních dávek. Sociální demokraté s ním přišli nedlouho poté, co dosavadní ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) nařídila úřadům práce stanovit jasně termíny, v nichž budou lidem dávky vypláceny. Důvodem bylo zpoždění v únorové výplatě dávek pro zhruba 30.000 lidí. Návrh nyní dostane k projednání vláda a Sněmovna. Norma má zrušit nynější praxi, podle níž se dávka považuje za vyplacenou už dnem odeslání požadavku na vyplacení z účtu úřadů práce. V praxi pak k příjemcům dorazí mnohdy až koncem měsíce, tedy po termínu placení nájemného. Nově by návrh měl do všech zákonů o dávkách zakotvit princip, že dávka se považuje za vyplacenou až dnem, kdy ji obdrží příjemce dávky nebo jiná oprávněná osoba.

Příjmy domácností za rok 2011 nominálně mírně stouply, reálně ale po druhé za sebou zvolna klesly. Čistý roční příjem na osobu stoupl předloni o 2900 Kč na 147.500 korun. Částečné zhoršení situace proti předchozímu roku se projevilo v subjektivním hodnocení domácností, které si častěji nemohly dovolit některé výdaje a náklady na bydlení vnímaly jako větší zátěž. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2012. Růst počtu osob ohrožených chudobou, který se projevoval v předchozích dvou letech, se zastavil. Přispěla k tomu valorizace důchodů, díky níž se snížila míra chudoby osob žijících v domácnostech nepracujících důchodců. Podíl domácností pod životním minimem se na jaře 2012 meziročně zvýšil o 0,2 procentního bodu na 3,8 procenta.

Od roku 2000 vzrostl v Česku podíl vysokoškoláků z 11 na 18 procent, stále je to ale jen zhruba polovina proti průměru v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Srovnávací zpráva, kterou OECD zveřejnila, také ukázala, že výrazně přibývá hlavně vysokoškolaček, na univerzity jich nastupuje víc než mužů a ve studiu jsou úspěšnější. "Ačkoli podíl obyvatel s terciárním vzděláním v posledních deseti letech prudce stoupal, má terciární vzdělání v zemích OECD méně než 35 procent mužů a žen," uvádí zpráva. Vysokoškolská studia přitom dokončí zhruba 70 procent studentů v rámci OECD, v Česku jsou to dokonce tři čtvrtiny. O vysokoškolské studium mají větší zájem ženy, na univerzity jich v zemích OECD nastupuje 67 procent oproti 53 procentům mužů. V Česku je tento rozdíl ještě větší, 52 procent mužů a 70 procent žen.

Finanční expert švýcarské policie před soudem v Bellinzoně zpochybnil obchodní smysluplnost vyvedení 150 milionů dolarů z Mostecké uhelné společnosti (MUS) koncem 90. let i okolnosti celé transakce, která je podle žaloby jednou z klíčových operací celé kauzy. Finanční expert Jean-Claude Gsponer je prvním ze dvou svědků předvolaných soudem, který řeší obžalobu šesti bývalých manažerů MUS. V Bellinzoně jsou z podvodů, praní špinavých peněz a korupce obžalováni Antonín Koláček, Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus, Belgičan Jacques de Groote a Oldřich Klimecký, který je však nepřítomen. Zmíněných 150 milionů dolarů (tehdy 5,76 miliard korun) bylo mezi lety 1998 až 2002 převedeno do dceřiné společnosti MUS, Portoinvest, která byla založena v Lichtenštejnsku. Oficiálně mělo jít o pojistku proti fluktuacím kurzu koruny a o snahu ušetřit firmě na daních uložením peněz v daňovém ráji. Podle žaloby ale jde aspoň zčásti o praní špinavých peněz. Žaloba tvrdí, že tyto peníze byly použity na vrácení 2,5 miliardy korun do MUS, které před tím obžalovaní použili na nákup 49,98 procent akcií MUS.

Albánská distribuční společnost CEZ Shpërndarje čelí arbitráži o 108,5 milionů eur (2,8 miliardy korun) kvůli vypovězení smlouvy o vymáhání dluhů s firmou Debt International Advisory (DIA). V CEZ Shpërndarje vlastní česká společnost ČEZ 76 procent akcií, v lednu ale po jmenování státního administrátora ztratila nad albánskou firmou kontrolu. DIA se domáhá vyplacení odměn za úspěšně vymožené dluhy a odškodného za předčasné ukončení kontraktu.

ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, kdy za 102 milionů eur koupil 76 procent tamní státní distribuční společnosti, která se následně přejmenovala na CEZ Shpërndarje. Zbývajících 24 procent společnosti patří albánskému státu. ČEZ se ale v Albánii potýkal se špatnou platební morálkou odběratelů. Do dalších problémů se dostal na počátku loňského roku, kdy albánský regulační úřad zhruba dvojnásobně zvýšil tarify, které distributor platil státním elektrárenským společnostem, zakázal ale CEZ Shpërndarje promítnout toto zdražení do koncových cen. CEZ Shpërndarje po sérii sporů s albánským státem letos v lednu přišla o licenci k distribuci elektřiny. Do čela firmy byl navíc jmenován státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad společností kontrolu. Česká energetická společnost v reakci na události zahájila proti Albánii arbitráž kvůli zamřené investici.

Předsedou Odborového svazu KOVO bude i další čtyři roky Josef Středula (45). Rozhodl o tom sjezd svazu v Hradci Králové. Středula svaz KOVO, který je se 127.000 členy největším odborovým svazem v zemi, vede od roku 2005. Je známý jako ostrý kritik končící Nečasovy vlády. Řešení současné politické krize vidí v předčasných volbách. Ze 168 delegátů dalo Středulovi v tajné volbě hlas 112 z nich. Druhý kandidát na šéfa OS KOVO, předseda odborů KOVO v podniku ArcelorMittal Frýdek-Místek Luděk Lúčan, dostal 47 hlasů. Již nyní je jisté, že vedení svazu bude muset vyřešit spory se základní organizací KOVO ve Škodě Auto Mladá Boleslav, která je s více než 19.000 členy největší odborovou jednotkou v kovoprůmyslu i v ČR. Škodovácké odbory chtějí mít ve svazu silnější pozici a chtějí svaz posunout k modernizaci, větší flexibilitě a akčnosti. Nevylučují ani odchod ze svazu.

Odborový svaz KOVO, který je se 127.000 členy největším odborovým svazem v ČR, je pro vypsání předčasných voleb. Usnesl se na tom šestý sjezd svazu v Hradci Králové. Nová vláda by měla jako prioritu řešit nezaměstnanost, a to zvýšením výkonnosti české ekonomiky.