Archiv: Ekonomika | Finance


Třetí pilíř spoření na stáří není efektivní a měl by se upravit, shodla se důchodová komise. Jednala i o vymezení náročných povolání, která by mohla mít nárok na dřívější odchod do důchodu. K oběma tématům se vrátí na příštích zasedáních. Novinářům to po jednání komise řekly ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfka komise Danuše Nerudová. V dobrovolném důchodovém třetím pilíři v prvním čtvrtletí spořilo 4,4 milionu lidí. Podle Nerudové panuje shoda na tom, že třetí pilíř představuje jen "doplňkové, okrajové pojištění". Ministryně považuje za problém, že si nespoří mladí a lidé si odkládají jen malé částky. Dodala, že do červnového jednání připraví její úřad "konkrétní scénář řešení". Co by měl přesně obsahovat, neupřesnila. Jednou z variant by mohl být státní spořicí fond, podotkla Nerudová. Národní fond, který by zřídil stát, navrhují Piráti. Lidé by si ve fondu spořili, stát by za jejich vklady ručil do jejich plné výše. Výnosy by měly pokrýt aspoň inflaci. Podle poslance Tomáše Martínka (Piráti) by státní fond, který by s nízkými náklady vedla Česká národní banka, představoval alternativu k nynějšímu penzijnímu spoření.

Čeští senioři a seniorky zatím spoléhají většinou jen na důchod z veřejného systému, tvoří skoro celý jejich příjem. Podle expertů tento stav není udržitelný a lidé se budou muset na stáří zabezpečit mnohem víc i sami.

Církve budou od příštího roku hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman, informoval v tiskové zprávě mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zdanění náhrad ale ještě může zrušit Ústavní soud. Napadnout je chce část senátorů i poslanců, podle nichž je protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc. Předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek ve společném prohlášení minulý týden uvedli, že zdanění finančních náhrad způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Novelu považují za nemravnou a protiústavní.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sektorové daně pro banky nebo mobilní operátory zavádět nechce, řekl Lidovým novinám (LN). Jeho vyjádření pro Českou televizi, ve kterém o daních mluvil, bylo překroucené, uvedl. Zvláštní daň pro banky prosazuje koaliční sociální demokracie. Podle ČT zavedení sektorové daně pro banky Babiš připustil. Měla by se týkat i pojišťoven a premiér uvažuje také o zahrnutí mobilních operátorů, o návrhu chce debatovat, uvedla v neděli ČT. "Jestli když uděláme sektorovou daň pro banky, to bude mít takový dopad pro všechny zdražením úvěrů a dostupností úvěrů, nebo ne," řekl Babiš ČT. Informaci přivítal předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.

"Nemluvím česky ideálně, ale tolik rozumím, abych věděl, že jsem neřekl, že jsem otočil. Řekl jsem, že na bankovní daň mám stále stejný názor, že to banky přenesou na občany, firmy, ohrozí to likviditu, cenu hypoték - zkrátka že my sektorové daně nechceme," sdělil premiér na dotaz LN. Připustil nicméně, že se chystá s představiteli bank potkat a vyslechnout si jejich stanovisko. Babiš v LN také uvedl, že jen zopakoval, aby sociální demokraté o svých daňových návrzích jednali nikoli s ním, ale s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), protože ta připravuje státní rozpočet na příští rok. Babiš pro LN odmítl také zavádění zvláštní daně pro telekomunikační firmy. "Řekl jsem pouze, že pokud by si někdo měl zasloužit sektorovou daň, byly by to telekomunikační firmy, které jsou tři a mají kartel. Tam není konkurence jako mezi bankami, ale tím neříkám, že to chci udělat. Principiálně my sektorové daně nechceme," uvedl.