Archiv: Ekonomika | Finance


Květnové zrychlení růstu cen analytiky překvapilo. Nepočítali s tak výrazným růstem cen potravin, hlavně zeleniny. Brambory například meziročně zdražily o 88 procent a pivo kvůli cenám ječmene o 7,2 procenta. Vysoké ceny zemědělských výrobků jsou podle reakcí analytiků ovlivněny špatnou loňskou úrodou způsobenou suchem. Předpokládají, že vlna zdražování v dalších měsících opadne a druhá polovina roku bude klidnější. Očekávají návrat inflace ke dvěma procentům. Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně zrychlily růst na 2,9 procenta z dubnových 2,8 procenta. Ceny potravin byly proti loňskému květnu vyšší o 2,8 procenta. Analytici očekávali zpomalení meziroční inflace na 2,6 procenta.

"Ukazuje se, že české zemědělství není dostatečně připraveno na problémy způsobené suchem," zmínil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Do obchodů se ale podle něj postupně dostávají rané brambory, které utlumí skokový nárůst v cenách. Podle Patrika Rožumberského z UniCredit Bank je cena brambor nyní už natolik vysoká, že s nástupem raných brambor na trh už nemůže dále stoupnout, jak to bývá obvyklé. Podle Lukáše Kovandy z Czech Fund jsou brambory nejdražší v historii. Upozornil, že zdražuje i cibule a zelí. Analytik Petr Dufek z ČSOB upozornil, že dalším faktorem generujícím inflaci byly opět náklady na bydlení. "Nájemným počínaje, vodou a energiemi konče. Zvlášť extrémní je 12,5procentní nárůst cen elektrické energie, který je odrazem vysokých cen silové elektřiny v zahraničí," uvedl.

České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. S postupným stárnutím populace nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči. Zadlužení veřejného sektoru by podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 32,7 procenta a v rámci EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,4 procenta, nejhůře Řecko (181,1 procenta) a Itálie (132,2 procenta). Zpráva dále uvádí, že počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň počet lidí v produktivním věku bude klesat. V souvislosti s tím rada upozornila, že samotný posun důchodového věku nemůže nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva plně vyřešit. Snížilo by to ale výdaje na důchodový systém až o 1,3 procenta HDP od roku 2059.

Poslanci o rozšíření elektronické evidence tržeb na další obory podnikání opět nerozhodli. Schvalování návrhu ve středu skončilo potom, co koaliční sociální demokraté oznámili, že podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích opoziční ODS. Po klubu KSČM, který se chtěl poradit, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdřív v pátek. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) postup ČSSD odporuje koaliční smlouvě, věc nyní řeší na schůzce s předsedou sociální demokracie Janem Hamáčkem. Schillerová upozornila na plénu na to, že sociální služby poskytuje především neziskový sektor, který EET nepodléhá. "Nevím, zda podnikatelský sektor přijímá v této oblasti platby v hotovosti," podotkla ministryně.

Poslanci hlasují o sérii 775 úprav občanských demokratů, které se týkají vyřazení oborů ekonomických činnosti podle úřední klasifikace z EET. Dosud je dolní komora zamítala. Ve středu se Sněmovna vrátila ke schvalování novely už počtvrté.

Předloha především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely. Novela obsahuje i úpravy daně z přidané hodnoty.

Třetí pilíř spoření na stáří není efektivní a měl by se upravit, shodla se důchodová komise. Jednala i o vymezení náročných povolání, která by mohla mít nárok na dřívější odchod do důchodu. K oběma tématům se vrátí na příštích zasedáních. Novinářům to po jednání komise řekly ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfka komise Danuše Nerudová. V dobrovolném důchodovém třetím pilíři v prvním čtvrtletí spořilo 4,4 milionu lidí. Podle Nerudové panuje shoda na tom, že třetí pilíř představuje jen "doplňkové, okrajové pojištění". Ministryně považuje za problém, že si nespoří mladí a lidé si odkládají jen malé částky. Dodala, že do červnového jednání připraví její úřad "konkrétní scénář řešení". Co by měl přesně obsahovat, neupřesnila. Jednou z variant by mohl být státní spořicí fond, podotkla Nerudová. Národní fond, který by zřídil stát, navrhují Piráti. Lidé by si ve fondu spořili, stát by za jejich vklady ručil do jejich plné výše. Výnosy by měly pokrýt aspoň inflaci. Podle poslance Tomáše Martínka (Piráti) by státní fond, který by s nízkými náklady vedla Česká národní banka, představoval alternativu k nynějšímu penzijnímu spoření.

Čeští senioři a seniorky zatím spoléhají většinou jen na důchod z veřejného systému, tvoří skoro celý jejich příjem. Podle expertů tento stav není udržitelný a lidé se budou muset na stáří zabezpečit mnohem víc i sami.