Archiv: Ekonomika | Finance


Se zřízením portálu pro vyřizování online daňových záležitostí s finančním úřadem počítá novela daňového řádu, kterou schválila vláda. Norma dále umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy, podporuje elektronickou komunikaci s finančním úřadem a také vesměs snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů. Normu nyní projedná Parlament. Ministerstvo financí v předloze rovněž navrhlo, aby si fyzické osoby mohly změnit daňové identifikační číslo (DIČ) tak, aby místo rodného čísla obsahovalo náhodná čísla přidělená finančním úřadem. Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku podle materiálu nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům.

MF počítá s tím, že první verzi portálu MOJE daně, přes který by bylo možné vyřizovat online daňové záležitosti s finančním úřadem, spustí v prosinci 2020. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé například přes e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek nebo údaje přidělené finančním úřadem. MF chce lidi zároveň motivovat k využití elektronické komunikace s finančním úřadem. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc a také získají dříve vrácení přeplatku na dani.

Průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,68 procenta z červnových 2,76 procenta. Sazby klesly šestý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Zájem o hypotéky ale klesá. Za letošních sedm měsíců bylo sjednáno celkem 43.489 hypoték za 99 miliard Kč. Například v roce 2016 bylo v období leden až červenec sjednáno 62.881 hypoték za téměř 122 miliard korun. Důvodem poklesu zájmu o hypotéky jsou zpřísněné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů i vysoké ceny nemovitostí, které zřejmě v dohledné době klesat nebudou.

"Z dnešního pohledu se nezdá, že by se sazby měly brzy navyšovat zpět ke třem procentům. S kroky k uvolnění měnové politiky ve světě výrazně klesly výnosy českých státních dluhopisů, jakož i pravděpodobnost, že budou v ČR do pár let výrazně vyšší sazby. Pro banky je tak portfolio kvalitně zajištěných úvěrů, u kterých mají šanci zafixovat si příjmy na delší období, natolik lákavé, že stupňují konkurenční boj i v obchodně klidných měsících," uvedl analytik Fincentra Josef Rajdl. Očekávaný celoroční pokles bude podle analytika České bankovní asociace Vladimíra Staňury citelný. Už teď je trh podle něho o více než 20 miliard Kč nižší než ten loňský. Při celkovém objemu trhu okolo 200 miliard korun v roce 2018 se dá mluvit mluvit o více než desetinovém poklesu.

Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na zajištění nových učitelů. O 30 milionů korun více by mělo jít na dotační program ministerstva na školní obědy zdarma pro děti z chudých rodin. Celkově by ministerstvo školství mělo v roce 2020 hospodařit s 213 miliardami korun, což je o zhruba 17 miliard korun více než letos. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). "Musím říct, že jsme našli shodu velmi pragmaticky na všech oblastech, o kterých jsme mluvili," uvedl Plaga po jednání se Schillerovou. Návrh rozpočtu dál počítá se zvyšováním výdělků vyučujících o deset procent v roce 2020 a o devět procent v roce 2021. Platy nepedagogů by měly růst v obou letech pokaždé o sedm procent. Vláda tak chce dodržet svůj slib navýšit platy ve školství do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017.

Odbory s navrhovaným růstem nesouhlasí. Už dříve oznámily, že budou požadovat v příštím roce navýšení platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků ve školství o deset procent. Chtějí o tom ještě vyjednávat s vládou. Průměrný plat učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 36.224 korun měsíčně. Výdělky nepedagogů ve školách, tedy třeba školníků, uklízeček či hospodářek, byly letos v prvním čtvrtletí v průměru 19.359 korun. Průměrná mzda v ČR činila ve stejném období 32.466 korun.

Česká pošta potřebuje podle premiéra Andreje Babiše (ANO) restrukturalizaci, kterou by měli připravit kvalitní krizoví manažeři. Předseda vlády to uvedl na facebooku. Dodal, že se očekává prodej nepotřebných nemovitostí České pošty. Z peněz, které za ně utrží, by měl podle Babiše vzniknout fond, který umožní nákup nových technologií. Babiš v příspěvku na facebooku zrekapituloval hospodaření státní České pošty i její zákonnou povinnost doručovat na každé místo pětkrát týdně, což by podle něj žádný soukromý doručovatel nepřijal. Pošta má také jednu z nejhustších sítí poboček na světě, což nese náklady na platy, dodal. S odkazem na hospodářské výsledky uvedl, že dobrý hospodář nemůže takový stav tolerovat donekonečna. "Stará Česká pošta je mrtvá," konstatoval. "Jediné řešení je restrukturalizace, která z ní udělá moderní a univerzální poštovní službu s konkurenceschopnou logistikou, finančními a jinými službami, prostě celkově přívětivou k zákazníkovi 21. století," uvedl Babiš.

Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení připravilo plán restrukturalizace, do roku 2021 se chce vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Babiš takový plán považuje za nereálný. Pošta podle něj musí zůstat ve státním vlastnictví. Prezident Miloš Zeman tento týden podepsal zákon, podle kterého bude moci Česká pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půlmiliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl ve Sněmovně ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů.