Archiv: Ekonomika | Práce


Odbory a další organizace nemocnic, lékařů či pacientů žádají zvýšení výdajů na zdravotnictví na devět procent hrubého domácího produktu (HDP) Česka. Nyní je to méně než sedm procent. Třináct organizací to oznámilo na tiskové konferenci. V roce 2020 by chtěly rozdělit 25 miliard korun z rezerv zdravotních pojišťoven. Uvedly to už na konci června, ministerstvo zdravotnictví to odmítlo. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by bylo rozpuštění rezerv krátkozraké řešení, které by vystačilo jen na rok. V tiskovém prohlášení sdělil, že objem peněz ve zdravotnictví je na historické výši. Letos činí příjmy systému zdravotního pojištění 320 miliard a příští rok to podle Vojtěcha bude asi 350 miliard.

ČR teď dává na zdravotní péči zhruba 6,8 procenta HDP. "To číslo je iluzorní, protože peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Reálně je to tak asi o pětinu méně," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Stát by měl podle ní navýšit aspoň na 1600 korun měsíčně i platbu pojistného za státní pojištěnce, jako jsou důchodci, nezaměstnaní a děti. Letos platí pojišťovnám za každého 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Podle Žitníkové chybí v nemocnicích asi 5500 sester a dalšího personálu, aby mohl být naplňován zákoník práce a další předpisy. Peníze podle odborových organizací chybí zejména v menších nemocnicích, nemocnicích následné péče a pro domácí péči, kterou poskytují i charitativní organizace. V médiích se objevily případy nemocnice v Rumburku na Děčínsku, kterou město poslalo do insolvence, a nemocnice v Litoměřicích, kterou město zvažovalo prodat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby stát dětem neplatičů výživného posílal měsíčně od 15 do 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek. Předkládaný návrh zákona má podle MPSV za cíl řešit situaci těch rodin s dětmi, které se vlivem nehrazení výživného ze strany povinného rodiče mohou dostat do nepříznivé sociální a finanční situace a hrozí jim chudoba.

Podle podkladů pro vládu by úřady ročně mohly dostat asi 24.000 žádostí o výživné a vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje. Některé opoziční strany záměr kritizují. Vadí jim přijímání dalších úředníků, růst administrativy i zavádění nové dávky.