Archiv: Ekonomika | Průmysl

Těžební společnost OKD končí těžbu černého uhlí v Dole Lazy v Orlové na Karvinsku. Z dolu vyjel poslední naložený vozík. Většina z více než 300 lidí, kteří tam ještě pracují, přejde na další šachty na Karvinsku. Okolo stovky zaměstnanců na Dole Lazy zůstane a bude pracovat na jeho útlumu a likvidaci.

Na Úřadu vlády se v pondělí potřetí sešla takzvaná uhelná komise, která řeší útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Členové komise po jednání uvedli, že scénáře pro konec uhlí v České republice od roku 2030 připraví pracovní skupiny do ledna příštího roku. Před úřadem vlády při jednání komise demonstrovalo několik desítek aktivistů, kteří požadovali okamžitý konec uhelných elektráren v Česku.

Zná to asi každý: koupíte si výrobek, ten se krátce po uplynutí záruční doby rozbije, nejde z různých důvodů opravit a vy ho nakonec vyhodíte. Pak koupíte další, stejně nekvalitní a jde do dokola. Co za to může? 85 procent Čechů si myslí, že výrobci do spotřebičů montují takzvaná „kazítka", tedy součástky, které záměrně zkracují životnost spotřebičů. Vyplynulo to z průzkumu, který provedli autoři projektu Opravme Česko. Ten, jak už z jeho názvu vyplývá, bojuje za opravitelnost spotřebičů, omezení plýtvání a eliminaci odpadu.

Na nový formát televizního vysiální DVB-T2 je připraveno 56 procent domácností. To je o polovinu víc než na konci minulého roku. Vyplývá to z průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu. Přechod na DVB-T2 se bude jako první týkat pražských a středočeských domácností. Celý přechod by měl být dokončen do poloviny příštího roku. Důvodem změny je potřeba uvolnit část frekvencí z televizního vysílání pro rychlé mobilní sítě. S DVB-T2 diváci získají možnost příjmu televizních programů v HD kvalitě a širší výběr stanic. Televizní signál z pozemních vysílačů využívá asi 60 procent domácností. Zbytek dává přednost kabelové televizi, satelitu nebo IP TV.

Ministerstvo průmyslu chce zrušit poplatky, které poskytovatelé internetu odvádějí za vedení elektronických sítí přes pozemky státu a samospráv. Chce tak urychlit budování optických sítí taky na venkově, kde se operátorům kvůli vysokým nákladům a nízké návratnosti nevyplácí investovat. Konkrétní změnu zákona hodlá ministerstvo předložit v nejbližších týdnech.

Část obcí záměr odmítá s tím, že je pouze na nich, jaké poplatky budou vybírat. Některé se taky obávají výpadku v příjmech. V současnosti ceny začínají na několika stovkách, ale můžou dosáhnout až několika tisíc korun za metr čtvereční.

Elektromobily, elektrické motorky, kola, člun či letouny na baterky, supervýkonné dobíjecí technologie a různé novinky a unikáty z oblasti moderní mobility. To vše nabízí v prostorách letňanského výstaviště prestižní e-Salon. Podle pořadatelů největší a nejlépe obsazený veletrh čisté mobility ve střední Evropě.

Klinické studie jsou pro pacienty šancí, jak se dostat k moderní léčbě o několik let dříve, než začne být lék běžně používán. V České republice se do testování nových léků každoročně zapojí tisíce nových pacientů. V posledních letech ale počet žádostí na provádění klinických studií v Česku klesá. Farmaceutické firmy dávají přednost okolním zemím. Důvodem je rychlejší proces schvalování. Přínos klinických studií je přitom důležitý nejen pro pacienta a vědu, ale také pro české zdravotnictví – ušetří mu stovky milionů korun.

Už druhý den protestuje osm aktivistů na Mostecku proti tomu, aby ČEZ případně prodal elektrárnu Počerady společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Aktivisté chtějí na rypadle strávit další noc. Na místě je policie. Na její opakované výzvy, aby objekt opustili, aktivisté nereagují, řekla ČTK mluvčí policie Ústeckého kraje Jana Slámová. "Budeme tu nocovat i dneska," řekla ČTK jedna z aktivistek. Podle příspěvku na twitteru má skupina na místě i vařič a dostatečné zásoby jídla a pití.

"Z rypadla odejdeme, až skončí doba uhelná. Chceme bezodkladný konec uhlí, uzavření elektrárny Počerady a Chvaletice, dolu Vršany a spravedlivý svět. Za klimatickou spravedlnost budeme bojovat až do konce," uvedli aktivisté v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Protest se neodehrává v místech, kde se těží uhlí. Protestující obsadili stroj vysoký 31 metrů a 75 metrů dlouhý. Aktivisté proti těžbě uhlí v minulosti v lomech již několikrát protestovali.

Na rypadle v Lomu Vršany, které obsadili v úterý kolem 06:00, strávili noc. Nic se nezměnilo, dosavadní vyjednávání byla neúspěšná. Aktivisté zůstávají na místě stejně jako policie, řekla ČTK severočeská policejní mluvčí Alena Bartošová. "Z rypadla odejdeme, až skončí doba uhelná. Chceme bezodkladný konec uhlí, uzavření elektrárny Počerady a Chvaletice, dolu Vršany a spravedlivý svět. Za klimatickou spravedlnost budeme bojovat až do konce," uvedli aktivisté v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Policie vyčkává, až aktivisté rypadlo opustí.

Elektrárna Počerady je mezi Louny a Mostem a svým instalovaným výkonem pět x 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.

Botanik a popularizátor vědy Václav Větvička získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). V Hrzánském paláci v Praze mu ji předal ministr průmyslu a obchodu a místopředseda RVVI Karel Havlíček. Větvička působí také jako spisovatel, publicista a moderátor. Jednaosmdesátiletý Větvička vystudoval na Univerzitě Karlově geobotaniku. Tři roky vedl průhonický park, v letech 1992 až 2007 byl ředitelem Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze, poté měl na starost park zámku Štiřín. Loni Větvička od prezidenta Miloše Zemana obdržel medaili Za zásluhy v oblasti vědy. Je autorem a spoluautorem řady odborných i popularizačních publikací. Jeho nejúspěšnější kniha Stromy a keře se dočkala zatím 37 vydání.

Ve vyřizování stavebního povolení kleslo Česko meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Kromě délky vyřizování v ní banka hodnotí i jiná kritéria jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. Nejlépe v hodnocení vyšel stejně jako loni Hongkong, nejhůře Jemen, Eritrea, Libye, Somálsko a Sýrie. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba stejně jako loni 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru. Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. Z okolních států je nejvýše Německo (30.), následují Polsko (39.), Rakousko (49.), Maďarsko (108.) a Slovensko (146.).

Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní. "Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let," uvedla Tomášková. Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021.