Archiv: Ekonomika | Průmysl

Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o pětinu na 1200. Celkově jich je asi 7200. Většinou jde o rodinné domy. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o procentní bod na šest procent. ČTK to sdělil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19.245 rodinných domů.

"Uvedená čísla jsou pouze orientační. Přesné statistiky stále neexistují, a tak čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě v Centru pasivního domu, dále z údajů programu Nová zelená úsporám, kde v minulém roce vzrostl počet zájemců meziročně téměř o sto procent," uvedl Vanický.

Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.

Průmyslová výroba v Česku se loni meziročně snížila o 0,4 procenta, klesla tak po pěti letech. Zatížil ji útlum průmyslu v západní Evropě a především v Německu, ale také celní spor USA a Číny či brexit. I přes zpomalení v Německu a Číně se ale dařilo českému obchodu, který loni zvýšil přebytek o 50 miliard na 149 miliard korun. Letošní obchod podle analytiků loňský nepřekoná, růstu vývozu i dovozu bude bránit zhoršení ekonomických podmínek ve světě a třeba i vliv šířícího se koronaviru na růst čínské ekonomiky. Trojici statistických dat završuje stavebnictví, které loni třetím rokem rostlo, a to o 2,4 procenta. Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 12.491 bytů v bytových domech, meziročně o 72 procent více. Byl to nejvyšší počet od roku 2008. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet zahájených staveb stoupl více než dvojnásobně. Rodinných domů se v Česku loni začalo stavět o čtyři procenta více než před rokem.

Energetici opravili všechny poruchy na rozvodné síti, které ve středu způsobil silný vítr a mokrý sníh. Ve čtvrtek ráno neevidovali kvůli počasí žádné výpadky. ČTK o tom informovaly distribuční společnosti ČEZ a E.ON. Bez elektřiny bylo ve středu večer téměř 6000 odběratelů. Výpadky proudu způsobené špatným počasím potrápily Česko už v úterý, kdy bylo od proudu odříznuto až 16.500 domácností.

Zatímco v úterý a ve středu platila v části republiky výstraha na silný vítr, sněžení či sněhové jazyky, na čtvrtek meteorologové žádné varování před nebezpečnými jevy zatím nevydali.

V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic. Fungovat by měly nejpozději od dubna. Vláda návrh schválila, sdělil ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Cena vyjde na 600.000 korun za rok. Stát plánuje také monitoring ovzduší, hluku, otřesů či poklesu terénu v okolí dolu. Ministerstvo životního prostředí s polským plánem na rozšiřování přeshraničního dolu nesouhlasí. Liberecký kraj už avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování. Česko má dlouhodobě obavy z toho, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.

V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic, fungovat by měly nejpozději od dubna. Cena vyjde 600.000 korun za rok, pokud by se musely budovat ještě nějaké další vrty, jeden by vyšel zhruba na čtvrt milionu korun. Stát plánuje také měření hluku a emisí v oblasti. Návrh projedná v pondělí kabinet Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo životního prostředí s polským plánem na rozšiřování přeshraničního dolu nesouhlasí. Liberecký kraj již avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování. Česko má dlouhodobě obavy, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.

Polsko souhlasí s rozšířením dolu Turów, který leží u českých hranic. A to i přes námitky české strany, která se se bojí, že rozšíření dolu může mít negativní dopad na zásobování pitnou vodou.

Rakovina je v Evropské unii nejvýznamnější příčinou úmrtí v souvislosti s výkonem povolání. Vyplývá to z materiálu resortu zdravotnictví, který v pondělí projedná vláda. Zaměstnavatelé musí identifikovat a vyhodnotit rizika pro zaměstnance, která jsou spojena s působením karcinogenů a v případě výskytu rizik musí jejich působení zabránit, píše se v dokumentu. Pokud je to technicky možné, musí firma nahradit rizikový postup bezpečnějším. Jestliže není možné rizika eliminovat, práce s nebezpečnými látkami musí trvat méně než čtyři hodiny za směnu v kontrolovaném pásmu. "Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků k pohonu spalovacích motorů," uvádí návrh.

Kromě těchto prací uvádí směrnice jako rizikové také například práci s dehtem, smůlou nebo uhelnými sazemi, azbestem, některými sloučeninami chromu, minerálními oleji, vystavení prachu z tvrdého dřeva nebo oxidu křemičitého. Za rizikové považuje také zpracovávání černého uhlí nebo práci s některými cytostatiky, tedy léky na chemoterapii k léčbě rakoviny. V případě některých látek, například benzenu, ethylenoxidu, prachu dřev či oxidu křemičitého a žáruvzdorných keramických vláken, má Česko podmínky přísnější než směrnice EU žádá a ty zůstanou na současné úrovni.

Odvolaný ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) nebude na ministerstvu náměstkem. Po uvedení Kremlíkova nástupce Karla Havlíčka (za ANO) do funkce to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí ANO, kterému Babiš předsedá, podle něj nerozdává trafiky. Pozice politických náměstků je dědictvím po "tradičních politických stranách" a pod Havlíčkem nebude žádná zřízena, uvedl ministerský předseda. Další Kremlíkovo působení na ministerstvu záleží na Havlíčkovi.

Babiš také odmítl tvrzení, že se má ministerstvo dopravy sloučit s ministerstvem průmyslu a obchodu. "Žádná ministerstva se neslučují, není to v plánu a není to ani možné, je to kompetenční záležitost, záležitost toho, že nemáme většinový systém," prohlásil Babiš. Když v pondělí oznámil, že Havlíček povede vedle průmyslu i dopravu, mluvil Babiš o tom, že Havlíčkův nástup může být základem perspektivní fúze resortů. V pozdějších vyjádřeních hovořil i o pozitivech sloučení dalších ministerstev.

Zakázka na IT systém k elektronickým dálničním známkách, kvůli které byl odvolán Vladimír Kremlík, bude zrušena bez jakékoliv sankce. Po uvedení do funkce ministra dopravy to novinářům řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) se původně na dodávce a provozu systému za 401 milionů korun dohodl s firmou Asseco Central Europe, podle Havlíčka bude zakázka po konstruktivní dohodě s firmou ukončena bez toho, aby stát platil penále. Havlíček také chystá novou strukturu ministerstva dopravy.

Po necelých devíti měsících skončil ve vládě ministr dopravy Vladimír Kremlík. Jeho odvolání navrhl prezidentovi premiér Andrej Babiš. Ministerstvo dopravy povede vicepremiér a šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle Babiše nemá jít o dočasný zástup, ale trvalé řešení. Prezident Miloš Zeman se změnami souhlasí. Koaliční ČSSD ani opozici se sloučení ministerstev nelíbí. Odborníci upozorňují, že spojení dopravy a průmyslu má smysl, agenda je však podle nich rozsáhlá.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl prezidentu Miloši Zemanovi odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Manažersky podle něj nezvládl kritizovanou zakázku na informační systém pro elektronické dálniční známky. Babiš to řekl novinářům po zasedání vlády. Vedením resortu chce pověřit vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO). Nemá jít o dočasný zástup, ale trvalé řešení. Zeman s Babišovými návrhy souhlasí, řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zakázku na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun získala od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) bez soutěže společnost Asseco Central Europe. Způsob přidělení a cenu zakázky kritizuje opozice, zásadně se nelíbí i Babišovi. "Není možné takto nakládat s prostředky daňových poplatníků a není možné, aby úředníci, když máme zákon o státní službě, si dělali, co chtějí," vysvětlil rozhodnutí Babiš. Řekl, že s Kremlíkem o zakázce mluvil dnes ráno a v názorech na kauzu se nadále rozcházejí. Premiérovi mimo jiné vadí, že vláda nedostala informace předem.