Archiv: Ekonomika | Průmysl


Evropa i Česká republika by se měly snažit snižovat či alespoň nezvyšovat energetickou závislost na Rusku. Největší evropský producent ropy a zemního plynu totiž využívá přírodní zdroje k prosazování svých zájmů v Evropě a usiluje o získávání dalších podílů na trzích. Na energetickém fóru pořádaném Rádiem Svobodná Evropa to řekl premiér Mirek Topolánek. "Rusko má tendenci ovlivňovat cenu těchto komodit a vydírat státy EU prostřednictvím případných dodávek do zemí, jako jsou Indie či Čína," prohlásil Topolánek. Tyto tendence se podle něj objevují i v České republice, přestože země v 90. letech své zdroje plynu a ropy diverzifikovala. "Existují tady rizika, například možné otočení ropovodu z Ingolstadtu či změna technologií v kralupské rafinerii, která by pak zpracovávala pouze ruskou ropu. Otázkou také zůstává, zda polský stát stále ještě kontroluje společnost PKN Orlen, která je majitelem Unipetrolu, a kdo vlastní slovenskou část ropovodu Družba," uvedl premiér.

"PKN Orlen již v minulosti opakovaně deklaroval, že nepodporuje otočení ropovodu IKL a jeho zájmem je obstarávat nákup ropy z více zdrojů, aby vzrostla spolehlivost dodávky a klesla závislost na jednotlivých dodavatelích," uvedla pro ČTK mediální zástupkyně polského koncernu v ČR Daniela Velová. Z celkové tuzemské spotřeby ropy pocházejí z Ruska asi tři čtvrtiny. U zemního plynu jsou to přibližně čtyři pětiny.

Snížit závislost na Rusku by podle Topolánka pomohla i evropská renesance jaderné energetiky. "I pod tímto tlakem si Evropa uvědomí, že nemá jiné možnosti," sdělil. Projekt výstavby nového jaderného zdroje v Česku v současnosti považuje za mrtvý. Například životnost dukovanské jaderné elektrárny by ale mohla být prodloužena až za rok 2030. "Pak bychom postavili nový zdroj v této lokalitě," řekl premiér.

Do Dolu Hlubina nedaleko centra Ostravy se díky festivalu Ostrava - Zpečetěný osud! po 15 letech opět vrátil život. Asi čtyři stovky lidí si tam přišly prohlédnout výstavu historických fotografií i současný stav šachty. Pro zpestření atmosféry připravili pořadatelé divadelní představení, koncerty i vystoupení kejklířů, řekla ČTK pořadatelka akce Ludmila Sedlářová ze sdružení Za starou Ostravu. Organizátoři chtěli alespoň na jeden den oživit technickou památku, na kterou by podle nich měli být obyvatelé Ostravy hrdí. "Chceme ukázat, že tato památka, která aspiruje na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO, je jedinečná a stojí za to ji chránit," dodala Sedlářová.

Důl Hlubina je spolu se sousedními vysokými pecemi a koksovnou Vítkovic národní kulturní památkou. Vzhledem k místu v panoramatu města se komplexu říká také Ostravské Hradčany. Areál je cenný hlavně pro svou jedinečnou bezprostřední vazbu technologického celku od těžby uhlí až po zpracovaní železa. Produkce surového železa byla definitivně ukončena posledním odpichem v září 1998, těžba v dole skončila v roce 1991. Šachta se nyní díky rozsáhlé rekonstrukci vrací o 15 let proti proudu času. Měla by vypadat tak, jako by z ní právě vyfáral poslední horník, a stát se lákadlem pro turisty. Uvažuje se také o zřízení výstavních a koncertních síní, z některých prostor by se mohly stát kanceláře, butiky a restaurace.