Archiv: Ekonomika | Průmysl


Vláda a zástupci automobilového průmyslu podepsali memorandum, které má tuzemským výrobcům vozidel usnadnit vývoj nových technologií a udržet krok se zahraničními výrobci. Memorandum se zaměřuje na tři oblasti vývoje automobilového trhu, kterými jsou vývoj elektromobilů, plně a částečně autonomních vozidel a rozvoj digitalizace. Zajištění budoucnosti českého automobilového průmyslu má zásadní vliv na české hospodářství a zaměstnanost. Na setkání s novináři to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle Sobotky automobilový průmysl v Česku zaměstnává přímo 150.000 lidí, nepřímo ale vytváří pracovní místa pro zhruba 400.000 lidí. Výroba aut je zároveň významným exportním oborem, tvoří čtvrtinu celkového tuzemského exportu a vytváří devět procent HDP, řekl dále premiér. Každých 23 sekund se v Česku vyrobí jedno auto, celkem jich loni bylo rekordních 1,34 milionu.

Vedení automobilky Škoda Auto ujistilo premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), že udělá vše pro zachování pracovních míst v Česku. Předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier ČTK potvrdil, že Česko je a zůstane srdcem automobilky. V minulosti se v médiích objevily spekulace, že koncern Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto, by mohl přesunout část produkce do Německa. "V zásadě mohu potvrdit, že Česko je srdcem a domovem Škody a také jím zůstane," řekl Maier. Upozornil ale, že automobilka pracuje na hranici svých kapacit. "Hledáme další možnosti produkce. Jen v posledních 12 měsících jsme zaměstnali dalších 3000 pracovníků v Kvasinách, zaměstnali jsme dalších 250 pracovníků ve vývojovém oddělení. Hledáme další výrobní kapacity, abychom mohli pokrýt světovou poptávku po našich výrobcích," řekl.

Česká republika musí zůstat v jádru Evropské unie a co nejdříve, jakmile to bude možné, přijmout euro. Pro ekonomiku závislou na exportu není podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jiné cesty. Všechny, kteří jakkoliv mluví o vystoupení z EU, označil při vystoupení na sněmu Svazu průmyslu a dopravy na strojírenském veletrhu v Brně za blázny a poloblázny. Setrvání v jádru EU považuje za jedinou alternativu k zajištění bezpečnosti a ekonomické prosperity.

Český export roste sedm let po sobě a letos by se měl pohybovat v objemu okolo čtyř bilionu korun. Daří se exportu do zemí EU, zároveň se oživuje poptávka ze států bývalého Sovětského svazu, z Blízkého východu, z dalších zemí Asie a také z Kanady, s níž podepsala EU hospodářskou a obchodní dohodu, řekl na strojírenském veletrhu v Brně náměstek ministra průmyslu Vladimír Bärtl. Posilování exportu mimo EU je součástí dlouholeté strategie. "V posledních dvou letech jsme zahájili činnost zahraničních kanceláří například v Íránu, Peru, Singapuru, druhou kancelář jsme otevřeli v indickém Bengalúru a v nigerijském Lagosu. V dohledné době bychom rádi otevřeli kancelář v jihokorejském Soulu, ale také v Mnichově. Obchodem se silnými německými partnery totiž čeští vývozci získávají cenné zkušenosti i kontakty na mimounijní trhy. Nezanedbatelná část našeho vývozu do Německa totiž putuje i mimo země EU," uvedl Bärtl.

Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) nehodlá odstupovat kvůli podpisu memoranda o těžbě lithia. K vysvětlení dohody ministra vyzval šéf koaličního hnutí ANO Andrej Babiš. Pokud tak Havlíček neučiní, měl by podle Babiše odstoupit. Havlíček ČTK řekl, že memorandum umožní státu přátelsky se zapojit do projektu s vlastníkem licence australskou firmou European Metals Holdings (EMH). Svolání mimořádné schůze Sněmovny na téma lithia považuje ministr za předvolební kampaň, je ale připraven vystoupit a vysvětlit historii zájmu těžařů o těžbu lithia v Česku. Havlíček dohodu uzavřel před týdnem. Termín podpisu memoranda podle něj vyplynul z tempa jednání, cíleně ho krátce před volbami nevybíral. Babiš považuje podpis memoranda za skandální.

V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australská firma European Metals Holdings (EMH). Ta chce otevřít historický důl na cín. S těžbou lithia by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy. Generální ředitel EMH Keith Coughlan minulý týden novinářům řekl, že při těžbě by mohlo vzniknout asi 1000 pracovních míst a až 1600 v přidružených odvětvích. Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.

Nezaměstnaných je v Česku nejméně za 19 let. O práci se v září ucházelo 284.915 lidí a nezaměstnanost klesla na 3,8 procenta. Podle analytiků se trh práce začíná přehřívat a povede to k tlaku na růst mezd a poté i na růst cen. Spotřebitelské ceny přitom v září rostly meziročně nejrychleji za posledních pět let, vzhůru je ženou potraviny v čele s máslem. Ukázala to data Úřadu práce ČR a Českého statistického úřadu. Další statistická čísla upozornila na srpnové zrychlení růstu průmyslu i stavebnictví, přičemž hlavní zásluhu na růstu průmyslu tentokrát neměly automobilky, ale energetika. Pracovní trh v září ožil, skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Sezonní práce nadále pokračovaly a zároveň doznívala turistická sezona.

Analytici po datech o inflaci počítají s tím, že bankovní rada České národní banky v listopadu zvýší úrokové sazby. Vzhledem k očekávanému setrvání inflace nad dvěma procenty v příštím roce pak očekávají i několikeré zvýšení sazeb. Průmysl se po červencových dovolených rozjel naplno a v srpnu zrychlil meziroční růst na 5,8 procenta po červencových 3,3 procenta. V srpnu se dařilo také stavební výrobě, která zrychlila meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,8 procenta. K růstu pomohlo pozemní stavitelství. Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka se pořád nedaří ve větší míře rozjet čerpání peněz z evropských fondů.