Archiv: Ekonomika | Zemědělství

Ministerstvo zemědělství (MZe) bude muset zaplatit rekordní pokutu 1,8 milionu korun, kterou dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za chyby v tendrech na informační technologie. Zakázky z loňského roku v hodnotě půl miliardy korun získala bez otevřeného řízení společnost Telefónica O2. Ministerstvo pod vedením tehdejšího ministra v demisi Petra Gandaloviče (ODS) smlouvy s ní podepsalo i přes dočasný zákaz úřadu. ČTK to potvrdil předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. MZe se k rozhodnutí ÚOHS ve čtvrtek nevyjádřilo. Podle své mluvčí Terezy Dvořáčkové tak učiní až poté, co jej obdrží písemně a seznámí se s podrobnostmi.

Z národního podniku Budějovický Budvar by se do roka měla stát akciová společnost. Nikoliv nový plán hned po svém nástupu oprášila Nečasova vláda a proto čelí podezřením, že připravuje firmu na privatizaci. Pokud jde o samotnou přeměnu podniku na akciovou společnost, její podmínkou je, aby neohrozila známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí. A v tomto ohledu právě v těchto dnech pivovar slaví jedno vítězství.

Titulní strany všech deníků zaplnily fotografie z pohřbu Milana Paumera, člena kontroverzní odbojové skupiny bratří Mašínů. Na pietní akcí promluvil i premiér Petr Nečas, jeho vláda v den pohřbu doplnila do svého programového prohlášení bod o uznání odboje proti komunismu a slib, že odškodní účastníky protikomunistického odboje. Jak píše Mladá fronta Dnes, pohřeb Milana Paumera zřejmě změnil pohled na odboj.

Vláda schválila navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) o 1,03 miliardy korun na odstranění povodňových škod v resortu. Povodně na přelomu května a června způsobily podle MZe na vodohospodářském majetku, v lesích a zemědělství škody přesahující 1,5 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství požadovalo navýšení své kapitoly celkem o 950 milionů korun. O dalších 80 milionů na opravu povodněmi poškozených vodovodů a kanalizací pro MZe zažádalo vládu ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Finanční prostředky budou poskytnuty pouze subjektům, které o ně požádají. Žadatelé budou muset předložit protokoly dokazující výši škod. Případné finanční podpory do lesnictví a zemědělství budou podmíněny souhlasem Evropské unie. Peníze bude možno čerpat do roku 2013.

Zatímco v pití klasického piva patří Čechům dlouhodobě světové prvenství, v konzumaci jeho nealkoholické varianty jsou se zhruba pěti litry na osobu a rok až na druhé příčce pomyslného světového žebříčku. Největšími pijáky piva bez alkoholu jsou překvapivě Španělé, Čechům na ně chybí necelý půllitr. Vyplývá to z průzkumu agentury Canadean, jehož výsledky prezentovali zástupci Plzeňského Prazdroje. Ačkoliv největší boom má dle odborníků nealkoholické pivo v Česku již patrně za sebou, vaří jej stále více pivovarů. V současnosti je to kolem 25 pivovarů a značky na trhu stále přibývají.

Žňové práce nabírají kvůli deštivému počasí zpoždění. Zemědělci dosud sklidili 16 procent ploch obilovin a 45 procent řepkových polí. Ve srovnatelném období loňského roku bylo obilí sklizeno již z více než třetiny, řepka z více než 80 procent osevních ploch. Zatímco sklizeň ozimého ječmene je téměř u konce a pěstitelé jej mají pod střechou z 95 procent ploch, sklizeň u ostatních obilovin je v začátcích, u jarní pšenice a ovsa dosud nezačala. Podle údajů Agrární komory jednu čtvrtinu sklizených ploch překročili pouze farmáři v Jihomoravském kraji, naopak na Karlovarsku pro deštivé počasí dosud žně nezačaly. Pomalý průběh žní bude podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby mít pravděpodobně negativní dopad na kvalitu sklizně a způsobí pěstitelům finanční ztráty.

Agrární komoře se nelíbí, že by zemědělci měli přijít o 900 milionů korun na dorovnání přímých plateb, jak údajně doporučuje ministerstvu zemědělství (MZe) vláda. Nesouhlasí ani s tím, že rozpočet MZe má být omezen nejvíc ze všech resortů. Vláda ve středu schválila zmrazení výdajů ministerstev v celkové výši 10,2 miliardy korun. MZe má z toho ušetřit 1,29 miliardy. Stejně tak jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU až po roce 2004, pobírají čeští zemědělci na dotacích z EU stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. To je na společném unijním trhu znevýhodňuje.

Čeští zemědělci mají podle smluv podepsaných před vstupem země do EU v letošním roce nárok na dorovnání ve výši až 7,2 miliardy korun. Nyní má MZe na platbu k dispozici 4,5 miliardy korun, po případném snížení by tak částka spadla na polovinu maximální nárokované částky.

Americký pivovar Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz "Budweiser" jako ochrannou známku pro Evropskou unii. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU. V některých zemích bloku totiž práva na toto označení byla přiznána českému pivovaru Budějovický Budvar, který s konkurenty vede o tuto značku dlouhodobé spory.

Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny již více než 100 let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export.

Čeští včelaři získají v letech 2011 až 2013 z Evropské unie podporu až 3,85 milionu eur (v přepočtu přibližně 97 milionů Kč). Návrh v minulém týdnu schválila Evropská komise, informovalo ČTK ministerstvo zemědělství. Celková výše podpory může přitom vzrůst dvojnásobně, možné spolufinancování z národního rozpočtu totiž činí 50 procent. Dotace včelařům pomohou například při nákupu přístrojů a zařízení či financování odborného vzdělávání. Následující tříleté období bude u tohoto programu již třetí v řadě, objem finančních prostředků se dle ministerstva stále zvyšuje. Nově program podpoří také začínající včelaře, kteří si z dotací budou moci pořídit nové úly.

V Česku loni z důvodu snížení cen meziročně klesly výdaje na potraviny o 359 korun na osobu. Obyvatel země za ně v průměru zaplatil 22.212 koruny, tedy necelou pětinu svých ročních příjmů. Celková spotřeba potravin se velmi mírně snížila. Vyplývá to z údajů ve Zprávě o stavu zemědělství za rok 2009. Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů byly v roce 2009 nižší o 3,9 procenta než o rok dříve. Alkoholické nápoje a tabák naopak vlivem zvýšení spotřební daně o 6,5 procenta podražily. To se projevilo pětiprocentní růstem výdajů za ně na 3240 Kč na osobu za rok. Oproti roku 2008 se snížila celková spotřeba masa a masných výrobků. V důsledku zvýšení cen nastal nejvýraznější pokles spotřeby u hovězího masa (o sedm procent na 9,4 kilogramů). Lidé jedli méně také vepřového a drůbežího masa, přestože jejich ceny mírně poklesly.