Archiv: Ekonomika | Zemědělství

Z problematických polských jatek, kde se porážely nemocné krávy, se v Česku víc než stovka kilogramů dostala ke spotřebitelům a do restaurací. Veterináři s policií a celníky začali intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami ve čtyřech příhraničních krajích, stát také stále zvažuje zákaz dovozu hovězího z Polska.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Tržby loni meziročně stouply o 7,3 procenta na 2,569 miliardy Kč, byly nejvyšší v historii firmy. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Zisk zatím Budvar nezveřejnil. Kompletní ekonomické výsledky zveřejní Budějovický Budvar po ukončení auditu v závěru prvního pololetí 2019. Výstav 1,602 milionu hektolitrů je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem loňského růstu byly ležáky, jejichž prodej vzrostl meziročně o sedm procent.

Letos plánuje Budvar stavbu budovy pro třetí stáčírnu lahví a nové oddělení hlavního kvašení. Jak již dříve uvedlo vedení národního podniku, až dokončí rozvojové investice za dvě miliardy, chce Budvar modernizovat starší provozy, investovat do automatizace, zvažuje i novou linku na plechovky.

Ještě v první polovině letošního roku by se země EU mohly shodnout, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. V prosinci věc nečekaně smetlo Rakousko jako tehdejší předsednická země, nyní ale podle Tomana tlak České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) vedl nynější rumunské předsednictví k tomu, aby se záležitost na jednání unijních ministrů vrátila. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Maďarsko a Polsko. Téma dlouhodobě trápí právě státy ve střední a východní části EU. Poměrně dlouho tak ministrům z těchto zemí trvalo, než své západoevropské kolegy přesvědčili o nutnosti věc řešit.

Při pohledu z letadla září v létě Česko žlutě. Velkou část zaujímá totiž řepka. Její osevní plocha se poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na ploše 391.000 hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek téměř 5 procent. Jedním z důvodů bylo i extrémní horko a sucho.

Včelařství má v Gruzii velkou tradici. O zlepšení kvality medu i zvýšení jeho vývozu se snaží čeští specialisté v rámci projektu České rozvojové agentury. Česko patří mezi země, kde je včelařství na vysoké úrovni.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) podpořil snahu zabránit zvažovanému unijnímu zákazu střeliva s olovem a olověných rybářských závaží kvůli jejich údajné škodlivosti. Uvedl to při převzetí výzvy proti chystanému zákazu, kterou zorganizovali zástupci držitelů zbrojních průkazů, myslivců a rybářů. Navíc mu věnovali zachovalou olověnou střelu z bitvy u Slavkova jako důkaz, že přírodě neškodí a že se ani za dvě století v zemi nerozpustila. Zvažovaný zákaz podle předsedy Senátu ke zlepšení životního prostředí nepomůže. "Já jsem 30 let měl doma olověné vodovodní trubky, čili podle těchto teorií už jsem tady dávno neměl být. Nevím, připadám si docela zdravý," dodal předseda Senátu ke kritizovanému tvrzení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), podle níž je zákaz třeba kvůli úhynu hlavně vodních ptáků na následky otravy olovem. Podle zástupce Českomoravské myslivecké jednoty Bohumila Straky by užívání střel z oceli, mosazi, bismutu nebo wolframu zhoršilo bezpečnost střelby. Zvýšily by mimo jiné riziko zasažení lovce odraženými střelami.

Největší česká mlékárna Madeta chce do dvou let otevřít v Plané nad Lužnicí sýrárnu za stovky milionů korun. V letošním roce plánuje firma poprvé tržby přes šest miliard.

Velké řetězce musí nadále odevzdávat část nevyužitého zboží bezplatně do potravinových bank. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou označili za "nucený dar". Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do vlastnických práv. Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti. Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Kritizovaná změna se do zákona dostala na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami.

Ministerstvo zemědělství zašle Evropské komisi podklady k prověření plateb evropských dotací společnosti Agrofert. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo. Auditní mise z EK do ČR dorazí v polovině ledna. Důvodem pro audit je podezření evropských úřadů, že premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert v roce 2017 převedl do svěřenských fondů, může být kvůli dotacím pro holding ve střetu zájmů. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského 2. srpna, od kdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby.

Agrofert trvá na tom, že na jeho straně je vše podle českého i evropského práva. "Nevidíme jakýkoli právní důvod, proč bychom měli zastavit čerpání dotací, či dokonce dotace vracet. Zatím nás nikdo z příslušných úřadů ani nekontaktoval," uvedl dnes mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.

Prioritami ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) pro nadcházející rok bude pokračování v boji s kůrovcem, řešení situace se suchem a dojednání nové evropské zemědělské politiky. Toman to uvedl v rozhovoru s ČTK. Mezi úspěchy loňského roku řadí zvýšení rozpočtu resortu, rychlejší vyplácení kompenzací za sucho nebo omezení využívání herbicidů s účinnou látkou glyfosát (nejznámější je pod zančkou RoundUp) na urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely, tedy pro obiloviny a řepku. Podle ministra je ČR u tohoto zákazu prakticky průkopnická, ostatní země EU o zákazu podle něj hovoří, ale k jeho zavedení nepřistoupily. Ministerstvo uvádí, že za posledních šest let se snížilo používání pesticidů v ČR o 7,1 procenta. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 v Českuspotřebovalo 935.000 litrů, loni to bylo 750.000 litrů.