Archiv: Ekonomika | Zemědělství

Přestože je v těchto dnech Česko zasypáno bohatou sněhovou pokrývkou, jejíž postupné tání doplňuje nejenom přehrady, ale i stavy podzemních vod, na potřebný dostatek vody v půdě poznamenaný extrémním loňském suchem, to nestačí. Řešením situace se zabývala Národní koalice pro boj se suchem složená ze zástupců vlády a odborníků.

Slova ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) o luxusních restauracích, které nabízejí polské maso místo argentinského, poškozují český trh restaurací. ČTK to řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Zákazníci se však podle něj řídí spíše chutí než slovy ministra. "My se domníváme, že je velmi nešťastné, možná i skandální, když se člen vlády vyjádří ve smyslu, že restaurace podvádějí tím, že zaměňují vůbec produkty - jakékoliv - natož zdravotně závadné," řekl Stárek. Navíc upozornil na to, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce pochybení nenašla.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) ve středu informoval poslance o tom, že některé pražské luxusní restaurace nabízejí polské maso, přičemž ho vydávají za argentinské. Podle ministerstva tyto informace dostal od dozorových orgánů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce při kontrolách vytipovaných pražských restaurací nezjistila žádné pochybení ve vztahu k původu masa ani nenašla žádné maso neznámého původu, řekl mluvčí Pavel Kopřiva. Kontroly byly reakcí na podněty související s kauzou prodeje polského hovězího z mrtvých či nemocných zvířat. Do Česka bylo vyvezeno zhruba 300 kilogramů hovězího, ke spotřebitelům nebo do restaurací se dostalo 137 kilogramů.

Chyby, kdy bylo polské maso označováno za české, objevili veterináři ve více restauracích. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Nadále podle úřadu pokračují zesílené kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v obchodech a restauracích. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v úterý informoval o tom, že některé pražské luxusní restaurace nabízejí polské maso, přičemž ho vydávají za argentinské. Podle ministerstva tyto informace dostal od dozorových orgánů. Odpoledne pak na dotaz, o jaké jde podniky uvedl, že v restauraci U Moťáka pražském Karlíně se podle veterinářů našlo 31 kilogramů masa neznámého původu. Hovězího masa byla necelá třetina. Není ale jasné, zda bylo maso z problematických polských jatek. Zda byla v této restauraci i SZPI, inspekce nesdělila. "Další nesrovnalosti byly zjištěny v několika jiných pražských restauracích. Na dodacích listech byl uveden původ Česká republika, přestože maso v originálním balení mělo na etiketách jasně vyznačený původ, a to Polsko," uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Žádné konkrétní podniky však veterináři dále neuvedli.

Veterináři uvedli, že maso z problémových polských jatek, které šlo do Prahy, v sobě nemělo salmonelu. Už dříve vyloučili přítomnost veterinárních léčiv, smyslově bylo také v pořádku. ČTK to sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Od úterý veterináři provádějí intenzivní kontroly kamionů a dodávek v příhraničních oblastech, které by polské maso mohly vézt. Do čtvrtečního odpoledne zastavili 491 vozidel, 86 z nich vezlo veterinární zboží. Odebrali čtyři vzorky hovězího masa a zjistili 15 závad, které byly hlavně administrativní. Při kontrolách kamionů odebírají veterináři vzorky, pokud vozidla převážejí polské hovězí maso.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při kontrolách vytipovaných pražských restaurací také nezjistila žádné pochybení ve vztahu k původu masa ani nenašla žádné maso neznámého původu. Kontroly byly reakcí na podněty související s kauzou prodeje polského hovězího z mrtvých či nemocných zvířat. V kontrolách bude inspekce pokračovat.

Z problematických polských jatek, kde se porážely nemocné krávy, se v Česku víc než stovka kilogramů dostala ke spotřebitelům a do restaurací. Veterináři s policií a celníky začali intenzivně kontrolovat kamiony s potravinami ve čtyřech příhraničních krajích, stát také stále zvažuje zákaz dovozu hovězího z Polska.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Tržby loni meziročně stouply o 7,3 procenta na 2,569 miliardy Kč, byly nejvyšší v historii firmy. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Zisk zatím Budvar nezveřejnil. Kompletní ekonomické výsledky zveřejní Budějovický Budvar po ukončení auditu v závěru prvního pololetí 2019. Výstav 1,602 milionu hektolitrů je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem loňského růstu byly ležáky, jejichž prodej vzrostl meziročně o sedm procent.

Letos plánuje Budvar stavbu budovy pro třetí stáčírnu lahví a nové oddělení hlavního kvašení. Jak již dříve uvedlo vedení národního podniku, až dokončí rozvojové investice za dvě miliardy, chce Budvar modernizovat starší provozy, investovat do automatizace, zvažuje i novou linku na plechovky.

Ještě v první polovině letošního roku by se země EU mohly shodnout, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. V prosinci věc nečekaně smetlo Rakousko jako tehdejší předsednická země, nyní ale podle Tomana tlak České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) vedl nynější rumunské předsednictví k tomu, aby se záležitost na jednání unijních ministrů vrátila. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Maďarsko a Polsko. Téma dlouhodobě trápí právě státy ve střední a východní části EU. Poměrně dlouho tak ministrům z těchto zemí trvalo, než své západoevropské kolegy přesvědčili o nutnosti věc řešit.

Při pohledu z letadla září v létě Česko žlutě. Velkou část zaujímá totiž řepka. Její osevní plocha se poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na ploše 391.000 hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek téměř 5 procent. Jedním z důvodů bylo i extrémní horko a sucho.

Včelařství má v Gruzii velkou tradici. O zlepšení kvality medu i zvýšení jeho vývozu se snaží čeští specialisté v rámci projektu České rozvojové agentury. Česko patří mezi země, kde je včelařství na vysoké úrovni.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) podpořil snahu zabránit zvažovanému unijnímu zákazu střeliva s olovem a olověných rybářských závaží kvůli jejich údajné škodlivosti. Uvedl to při převzetí výzvy proti chystanému zákazu, kterou zorganizovali zástupci držitelů zbrojních průkazů, myslivců a rybářů. Navíc mu věnovali zachovalou olověnou střelu z bitvy u Slavkova jako důkaz, že přírodě neškodí a že se ani za dvě století v zemi nerozpustila. Zvažovaný zákaz podle předsedy Senátu ke zlepšení životního prostředí nepomůže. "Já jsem 30 let měl doma olověné vodovodní trubky, čili podle těchto teorií už jsem tady dávno neměl být. Nevím, připadám si docela zdravý," dodal předseda Senátu ke kritizovanému tvrzení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), podle níž je zákaz třeba kvůli úhynu hlavně vodních ptáků na následky otravy olovem. Podle zástupce Českomoravské myslivecké jednoty Bohumila Straky by užívání střel z oceli, mosazi, bismutu nebo wolframu zhoršilo bezpečnost střelby. Zvýšily by mimo jiné riziko zasažení lovce odraženými střelami.