Archiv: Ekonomika | Zemědělství

Na většině území České republiky stále převládá výrazné až extrémní sucho. Srážky z minulých dnů pomohly podle odborníků jen povrchové vrstvě půdy, ve větších hloubkách zůstává situace silně nepříznivá. Meteorologové dokonce varují, že Česko může letos zasáhnout ještě větší sucho než loni. Situací se zabývala Národní koalice pro boj se suchem.

Česko je popelnicí Evropy, řekl minulý týden premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, když kritizoval rozdílnou kvalitu potravin v západních zemích a v nových členských státech Evropské unie. V pondělí probíral další postup v boji proti dvojí kvalitě výrobků se šéfy resortu průmyslu a zemědělství a sešel se také zástupci obchodních řetězců.

Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v ČR jako v jiných evropských státech, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit "významně". Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do Parlamentu - mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v ČR možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.

Návrh ministerstva zemědělství na pokutování dvojí kvality potravin situaci nevyřeší. Nadále se do ČR budou vozit potraviny nižší kvality, jen budou správně označené. ČTK to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. "Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu," tvrdí Prouza.

Výjimečné až extrémní, tak charakterizují odborníci sucho, které zasáhlo třetinu území České republiky. A alespoň nejmírnějším stupněm sucha je postiženo 99 procent Česka. Zemědělci upozorňují, že pokud v nejbližší době nebude pršet, sklizeň na některých místech bude velmi špatná.

Lýkožrout smrkový neboli kůrovec se postaral o rozdělení Česka na dvě oblasti s různými stupni opatření. Kalamitní zóna platí v sedmi krajích. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Tam, kde už vylétl, bude možné odložit kácení suchých stromů až do konce roku 2022. To platí na celém území Česka.

Na Farmě Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku začala první sklizeň rajčat a okurek. S rozlohou 11 hektarů půjde o největší podobné skleníky v Česku. Jejich produkce by měla činit kolem 3000 tun zeleniny ročně. Vybudování skleníků přijde zhruba na 600 milionů korun.

Zelenina na tuzemském trhu výrazně zdražila a její ceny byly v únoru podle Českého statistického úřadu meziročně vyšší bezmála o 80 procent. Výrazný cenový růst podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petra Hanky souvisí s loňskou špatnou úrodou zeleniny v Česku i Evropě, kterou zavinilo suché a teplé počasí. Vysokou cenovou úroveň by měla korigovat zelenina z nové sklizně, která bude do obchodů postupně posílána od jarních měsíců. Nejvíce na zahraničních trzích podražila petržel a cibule, ale cenový nárůst je zaznamenám také u dalších druhů zeleniny. Dovoz zeleniny do Česka stále roste a loni bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin vykázala už více než jedenáctimiliardový schodek. V Česku se zelenina pěstuje zhruba na 10.000 až 11.000 hektarech.

ČR o půlnoci ukončila plošné kontroly polského hovězího masa. Příjemci masa tak nemusí dokládat jeho vyšetření na přítomnost salmonel, testy dělali na své náklady. Polsko podle státu přijalo dostatečná opatření. Státní správa ale upozorňuje, že i nadále budou veterináři se zvýšenou intenzitou dovozce kontrolovat. Česká mimořádná veterinární opatření platila zhruba měsíc, Polsko ze začátku reagovalo negativně, tamní ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski, zpočátku pohrozil, že pokud bude ČR jeho zemi "vydírat", může začít s kontrolami českého piva. Nakonec se tak nestalo.

ČR a Evropská komise (EK) obdržely v pondělí záruky, že se učinilo maximum, aby se na trh nedostávalo maso ze skotu nevhodného pro lidskou spotřebu, uvedlo v úterý ministerstvo. V uplynulém měsíci hrozila příjemcům masa, pokud by jej nedali řádně vyšetřit, dvoumilionová pokuta. Až poté, co obdrželi testy s vyhovujícími výsledky, mohli uvést maso na trh. Pokud by byly výsledky nevyhovující, museli příjemci masa okamžitě informovat veterináře. Podobné opatření stále platí u dovozového masa z Brazílie.

Mimořádné kontroly dovezeného hovězího masa z Polska zatím budou pokračovat. Českému rozhlasu to potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman za ČSSD. Ten už minulý týden řekl, že kontroly v pondělí 25. března skončí, podle něj ale zatím polská strana nezajistila, aby se do Česka nedostalo maso nakažené salmonelou. "Z polské strany zatím nemáme žádné informace a čekáme, až nám polská strana pošle seznam opatření, ke kterým se zavázala. Až potom můžeme zrušit mimořádné veterinární kontroly," řekl rozhlasu Toman. V rámci mimořádných opatření musí všichni příjemci nechat polské hovězí zkontrolovat v akreditované laboratoři, než ho uvedou na trh.

Mimořádná opatření začala 21. února platit kvůli nálezu salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozímu pomalému informování o dovozu masa z jatek, která v Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy. Následně se na českém trhu nalezla salmonela i v drůbežím z Polska.

Novou odrůdu meruněk odolnou proti nejčastější nemoci tohoto ovoce vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě. "Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více," uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty. S křížením vědci začali už v roce 1984. Registrací nové odrůdy skončila třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, před Sophinkou fakulta registrovala v roce 2017 ještě tři odrůdy.

Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v České republice, pěstuje se jich přes 60 odrůd. Šlechtění se přitom věnují pouze na třech místech včetně Zahradnické fakulty v Lednici.