Archiv: Ekonomika | Zemědělství


Soukromý zemědělec a vystudovaný botanik, zoolog a ekolog Martin Smetana vrací život do rozlehlých polí v okolí Blatničky na Hodonínsku. Usadil se v ní v roce 2010, začal chovat drůbež a postupně nakupovat pozemky, na kterých chtěl pěstovat staré odrůdy hrušní. Kromě pozemků scelených pozemkovými úpravami v roce 2015 má i několik pruhů v lánech, kde začal pod sázené stromy vysévat bělokarpatské luční kvítí a sázet další ovocné stromy. Život se na jeho pozemcích objevil velmi rychle, řekl ČTK při procházce po nich. Na jeho pozemcích postupně vzniká sbírka starých odrůd hrušní. "Chci vypěstovat dlouhověké stromy, které vydrží i více než 200 let," řekl Smetana. Mezi hrušně seje semena bělokarpatských bylin, aby vznikly druhově bohaté louky. Založil i rakytníkový sad, sází třešně, kdouloně, jabloně. Do míst, kde dřív byly nedozírné lány prakticky bez života, se vrací hmyz, ptáci, drobní i větší savci. Na druhou stranu jeho záměry dávají ekonomický smysl. "Plody lze prodávat, v budoucnu bych chtěl pást ovce a kozy, a co se nespase, lze prodat jako seno, o které je zájem," řekl Smetana.

Projekt krajinné obnovy přihlásil do soutěže Adapterra Awards. Podle svých slov nechce ani tak vyhrát, ale inspirovat další. Říká, že má jak kladné ohlasy ve vesnici, tak se mu ozývají i spolužáci, kteří vlastní pozemky. Díky jeho práci se do krajiny vrací biodiverzita a dokáže lépe čelit dopadům klimatických změn. I když sucho a škůdci trápí i jeho.

Zemědělci stále nebudou moci plošně používat jed Stutox II proti přemnoženým hrabošům, povolení pro plošnou aplikaci je dál pozastaveno. Vyplývá to ze schůzky na ministerstvu zemědělství (MZe), kde o hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí a zemědělství, zemědělci i ornitologové. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku. Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je výsledek schůzky zklamáním. Nikdo podle něj neřekl co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá v to, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.

Náměstek MŽP Vladimír Dolejský zopakoval, že stanovisko MŽP se nezměnilo, tedy že odmítá text nařízení o výjimce o plošné aplikaci ve 48 okresech ČR. Dodal, že o tématu je resort připraven v příštích týdnech dále jednat. Na otázku, jak je reálné aplikovat do pěti tisíc děr na jednom hektaru jed, Dolejský řekl, že je to o prevenci a průběžné ochraně. Pokud se ta podle Dolejského zanedbává, vznikne kalamita. Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek aplikaci do nor považuje z pohledu ochrany přírody za přijatelný kompromis.