Archiv: Evropská unie | Evropská unie


Turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků v regionu. ČTK to napsal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci na informace o zahájení operace turecké armády. Podle Petříčka je nutné situaci řešit diplomaticky, ministr chce, aby Evropská unie přijala společný postup. Vyzval k diplomatickému tlaku na Ankaru. K řešení by měly přispět i Spojené státy. Také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyzval k diplomatickému řešení situace. Rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že Turecko by mělo vojenskou akci zastavit.

Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila. ČTK to napsal premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň je přesvědčen o tom, že situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem světové mocnosti aktivně vyjednávaly. Turecko zahájilo operaci v příhraničí Sýrie ve středu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN. Na dotaz ČTK Babiš uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii. "Vystavět domy, školy a nemocnice," poznamenal. "Součástí toho ale nikdy nebyla diskuse o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie," doplnil.

Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva. "Útok na jiný suverénní stát je nepřípustný, doufám, že RB OSN najde cestu jak věc řešit a místo zbraní budou mluvit diplomaté. Turecko nemůže doložit žádný legitimní důvod ke vstupu svých vojsk na území Sýrie," reagoval na tureckou ofenzivu předseda KSČM Vojtěch Filip. "Je to odporná zrada spojenců, kteří prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji s Islámským státem. Teď USA ženou Kurdy do náruče Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Kurdské milice YPG bojovaly proti teroristickému uskupení Islámský stát (IS), Ankara zahájila ofenzivu proti nim poté, co se z oblasti stáhli američtí vojáci.

Prezidenti zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Slovinska podpořili na summitu na zámku v Lánech začlenění Srbska do Evropské unie. Srbský prezident Aleksandar Vučič, který se ve čtvrtek jednání také zúčastnil, poděkoval za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější. Kromě rozšíření unie řešili prezidenti také víceletý finanční rámec Evropské unie na roky 2021 až 2027 nebo brexit. Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie. Ve čtvrtek se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU.

Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Slovenská prezidentka Čaputová také poznamenala, že slovenské ministerstvo zahraničí nepodporuje plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit bezpečnostní zónu v Sýrii, do které se vrátí syrští uprchlíci. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom po schůzce s tureckou hlavou státu v New Yorku minulý týden uvedl, že země V4 výstavbu zóny podporují.

Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít v nové Evropské komisi post místopředsedkyně a v její gesci bude dohled nad dodržováním hodnot Evropské unie a transparentnost. Oznámila to šéfka příští EK Ursula von der Leyenová, která v Bruselu informovala o rozdělení pravomocí ve vrcholném orgánu unijní exekutivy. Premiér Andrej Babiš a další představitelé českých vládních stran považují přidělení daného portfolia Jourové za obrovský úspěch a výraz důvěry. Opozice a odborníci naopak tvrdí, že jde o zklamání a selhání vyjednávacích schopností vlády, která usilovala o silný ekonomický resort. Sedmadvacetičlenná komise, která nahradí dosavadní sbor eurokomisařů vedený Jeanem-Claudem Junckerem, bude mít osm místopředsedů. Bude mezi nimi i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi.

Jourová bude mít v popisu práce mimo jiné boj proti dezinformacím a ovlivňování voleb, komunikaci s církvemi nebo dohled nad právním státem. O posledně jmenovanou oblast, která je důležitá zejména pro země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) kvůli kritice Bruselu na adresu vlád ve Varšavě a Budapešti, se bude dělit s Belgičanem Didierem Reyndersem, který se stane komisařem pro spravedlnost. "Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla Jourová v první reakci. Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence "zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí". Spokojenost vyjádřil i premiér Babiš. "Bude mít na starosti samotnou podstatu EU," uvedl zástupce koaliční ČSSD, ministr zahraničí Tomáš Petříček. Dříve předseda české vlády tvrdil, že cílem je získat ekonomické portfolio, a to například vnitřní trh či mezinárodní obchod. Skutečnost, že se to nepodařilo, mu vyčetla opozice. Podle předsedy ODS Petra Fialy nebude mít Jourová v nové komisi žádný reálný vliv.

Budoucí místopředsedkyně nové Evropské komise Věra Jourová nemá strach z tlaku, který na ni mohou vyvíjet některé země kvůli tomu, že bude dbát na dodržování principů demokracie a právního státu. Svou práci chce dělat jinak než její končící předchůdce Frans Timmermans, mimo jiné hodlá co nejdříve navštívit Maďarsko či Polsko. Řekla to českým novinářům v Bruselu. "Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím," podotkla v narážce na Polsko a Maďarsko, proti nimž vede EK řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu. Přiznala, že její portfolio bude politicky náročnější než dosavadní práce, kdy vedle spravedlnosti měla na starosti ochranu spotřebitele či rovné příležitosti mužů a žen. S von der Leyenovou jednala o dvou nabídkách. Jednou byla místopředsednická funkce s dohledem nad hodnotami EU a transparentností, druhou řadové ekonomicky zaměřené portfolio. Zisk nové funkce označila za velký úspěch, bez ohledu na to, že premiér Babiš dával původně najevo zájem o ekonomickou oblast. Za důležité považuje komisařka také téma transparentnosti unijních úřadů, které podle ní může přiblížit dosud odtažité fungování EU lidem.