Archiv:

Je to třicet let, co prezident Václav Havel promluvil v americkém Kongresu. Nyní v Kongresu promluvil znovu, a to z filmového plátna. Byly tu promítnuty ukázky z připravovaného dokumentu Tady Havel, slyšíte mě. Zazněly tu i úryvky z jeho 30 let starého proslovu.

Chicago je jakousi baštou českých přistěhovalců v Americe. Najít restauraci, kde by se dala ochutnat pravá česká kuchyně, je ovšem téměř nadlidský úkol. Ve čtvrtích jako Pilsen, Brewyn, Cicero sice najdete ještě domy s českými nápisy, české hospody ale v posledních letech zanikaly jedna po druhé. Výjimkou je Czech Plaza Restaurant.

Téměř 140 světových vlád včetně vlády ČR se dohodlo, že začnou jednat o nových pravidlech pro mezinárodní digitální daň. Hotovo by podle sdělení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) chtěly mít do konce roku 2020. Tlak na změnu stávajících pravidel zdanění velkých internetových firem typu Amazonu, Facebooku a Googlu vyvinulo v poslední době několik zemí včetně České republiky, které připravily vlastní národní digitální daně. Nechtěly se smířit s tím, že obří technologické firmy daní své příjmy jen v zemích s nízkou daňovou zátěží, jako je Irsko, přestože mají zákazníky i v jiných státech.

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. Vládní návrh na zavedení digitální daně ve výši sedmi procent tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun.

Čeští exportéři žádají premiéra Andreje Babiše (ANO) o změnu návrhu na zavedení digitální daně. Obávají se poškození česko-amerických vztahů a odvety amerického prezidenta Donalda Trumpa. Babiš podle Hospodářské komory čtyřicítce exportérů při debatě v pražském Florentinu řekl, že uvažuje o úpravě zákona, který prošel ve Sněmovně prvním čtením. Hospodářská komora to uvedla v tiskové zprávě.

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent. Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Se zavedením daně nesouhlasí USA, kde řada internetových firem sídlí. V reakci na přípravu zákona zástupci Washingtonu pohrozili ČR protiopatřením vlády USA. Podobný spor vedou Spojené státy i s Francií, která má tříprocentní digitální daň. Podle Bartoše je zamýšlená sedmiprocentní výše daně zbytečně vysoká, i když se záměrem zavést digitální daň jinak souhlasí.

Vláda Spojených států podle mluvčího ambasády v Praze Eda Findlayho jasně formulovala svou pozici na téma digitální daně. Findlay ve vyjádření pro ČTK odkázal na prosincový komentář velvyslance Stephena Kinga v Lidových novinách, ve kterém diplomat zmínil, že důsledkem zavedení digitální daně v ČR by mohla být nějaká forma přiměřeného protiopatření vlády USA. Připomněl i vyjádření ministra financí Stevena Mnuchina z ekonomického fóra v Davosu. Médiím řekl, že země, které zavedou obdobnou daň, by mohly čelit celním opatřením prezidenta Donalda Trumpa.

Sněmovna ve středu podpořila vládní návrh, který daň zavádí. Měly by jí podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít na českém území roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Dotkla by se třeba firem Google, Facebook, Amazon či Apple. Ročně by mohla rozpočtu přinést asi pět miliard. Velvyslanec King v prosincovém textu uvedl, že digitální daň by diskriminovala ty stejné inovativní firmy, které se Češi snaží přilákat a následovat. Ministr zahraniční Tomáš Petříček (ČSSD) ve čtvrtek řekl České televizi, že Spojené státy proti návrhu oficiálně protestovaly. S Kingem na téma nedávno jednal. "Já rozumím tomu, že Spojené státy toto vnímají negativně. Na druhou stranu my se snažíme vysvětlit, že tento krok je pouze dočasný do chvíle, než se najde právě to mezinárodní řešení," řekl ministr.

České názvy ulic, pekárna s českými koláči, kamenný most s českými lvy poblíž Sokolského parku. Vedle amerických visí na stožárech i české a slovenské vlajky. V Cedar Rapids, druhém největším městě Iowy narazíte na české stopy téměř na každém kroku. Příběh Čechů a Slováků pak vypráví expozice v Národním českém a slovenském muzeu, jedné z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Iowy.

Na konci prosince 1989 se Václav Havel stal prezidentem Československa. Přibližně o dva měsíce později Havel vystoupil s projevem v americkém Kongresu, kde se mu dostalo mimořádně vřelého přijetí. Americká intelektuální elita od té doby vzhlížela k českému politikovi s obdivem a úctou, například bývalý americký prezident Bill Clinton vnímá Havla spolu s Gándhím a Mandelou jako skutečné morální a intelektuální vůdce světa.

Nerad, Smrž, Matoušek…. Při procházce Národním hřbitovem v Chicagu najdete tolik českých jmen jako v pražském telefonním seznamu. Nejznámější osobností, která tu našla poslední místo odpočinku, je starosta Chicaga Antonín Čermák, se kterým se přišly rozloučit davy lidí včetně prezidenta Roosevelta. Do Sametové revoluce tu byla pochovaná i Alice Masaryková.

Čtyři moravská vinařství získala titul šampiona v šesti kategoriích soutěže San Francisco International Wine and Spirit Competition. Podle pořadatelů se to dosud žádné zemi, s výjimkou pořádajících Spojených státu, nepodařilo. V tiskové zprávě o tom informoval Vinařský fond, který účast vín z Česka finančně podpořil. Česká republika měla v soutěži, kde se každoročně porovnává přibližně 4000 vín z celého světa, 157 zástupců. Kromě titulů šampiona získali vinaři i 83 medailí, z toho osm velkých zlatých, 20 zlatých a 55 stříbrných. "Byla to neskutečná práce propasírovat takové množství vína rok od roku složitější americkou byrokracií a administrativou. Stálo to spoustu energie, času i peněz za stále dražší administrativní poplatky, cla a povolení. Ale výsledek stál za to," uvedl Luboš Bárta, šéfredaktor časopisu Sommelier, který účast vinařů na soutěži organizačně zajišťoval.

Vinařský fond uvedl, že podle zakladatele, majitele a ředitele soutěže Anthonyho Diase Blue za 39 let konání žádná země tolik titulů šampiona naráz nezískala, s výjimkou pořádajících Spojených států. V loňském roce získali vinaři z Česka v San Francisku dva tituly šampiona a tři velké zlaté medaile.

V Lincolnu, v americké Nebrasce se konala už 17. genealogická konverence s názvem Pionýři prérií. Sešlo se na ní kolem pěti set lidí, kteří pocházejí z ČR. Slovenska a bývalé Podkarpatské Rusi. Konferenci pořádala Mezinárodní československá genealogická společnost a její téma bylo využití moderních technologií. Projev na konferenci měla i česká honorární konzulka v Nebrasce Miluše Šašková - Pierce.