Archiv: Historie | 1. republika

Českoslovenští generálové doslova brečeli, když žádali prezidenta Edvarda Beneše, aby v době mnichovské krize neustupoval Hitlerovi. I tak v rozhovoru pro Radio Praha vzpomíná na působení svého dědečka, exilového i poválečného ministra Jaroslava Stránského, jeho vnuk Martin Jan Stránský. Významný čs. politik, vydavatel Lidových novin i dlouholetý spolupracovník BBC v Londýně zemřel v exilu právě před čtyřiceti lety:

Jedním z nejvýznamnějších československých politiků v exilu v letech druhé světové války i po únoru 1948 byl vydavatel Lidových novin Jaroslav Stránský. Ministr v londýnské vládě Edvarda Beneše zemřel 12. srpna 1973, je to právě čtyřicet let. Jeho osobnost v dnešní krajanské rubrice připomene jeho vnuk, Martin Jan Stránský.

Letošní ročník Festivalu vzájemné inspirace Mutual Inspirations Festival, který se koná ve Washingtonu, připomene život a odkaz bývalého českého prezidenta, disidenta a dramatika Václava Havla. Bude se konat od 5. září do 31. října 2013 a jeho součástí budou desítky akcí, mimo jiné divadelní představení, promítání filmů, koncerty či diskuze. Diváci budou moci zhlédnout například dokumentární filmy Občan Havel jede na dovolenou či Václav Havel, Praha - Hrad. Uvedlo to české velvyslanectví v USA. Patrony festivalu jsou Havlova manželka Dagmar, americká exministryně zahraničí Madeleine Albrightová a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Česká ambasáda ve Washingtonu tímto festivalem upozorňuje na provázanost česko-amerických vztahů a každý rok se zaměřuje na jednu z významných českých osobností. Jde již o jeho čtvrtý ročník. Ten první se věnoval Tomáši Garrigueovi Masarykovi, druhý Antonínu Dvořákovi a loňský ročník pak režiséru Miloši Formanovi.

Vraťte se zdraví a krásní, radili už v letech první republiky v Radiojournalu těm, kdo se chystali na letní dovolenou. Tehdy teprve začínali lidé na letní byty a k moři jezdit ve větším měřítku. Masovým jevem se dovolená stala až po druhé světové válce. Petr Hladík pro stejnojmenný dokument vybral v archivu Českého rozhlasu dobová svědectví, jak lidé v minulém století své volno trávili nejčastěji. Pořad vznikl k 90. výročí vzniku ČRo, v rámci celorozhlasového cyklu 90 let společně.

Na všech poštách je k dostání známka s portrétem prezidenta Miloše Zemana. Startovací náklad je deset milionů kusů. Známka s prezidentem bude písmenová, nebude tedy obsahovat konkrétní cenu, ale písmeno A, které znamená určení pro vnitrostátní poštovní styk. Portrét pro prezidentskou známku vytvořil rytec Miloš Ondráček. Česko je jedno z mála zemí, která na poštovních známkách zobrazuje své žijící prezidenty. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka.

Americký klub dam, krůček k ženské vzdělanosti - tak se jmenuje nová kniha Mileny Secké z Náprstkova muzea v Praze. Shrnuje v ní výsledky svého dlouholetého bádání v archivu muzea o činnosti prvního ženského vzdělávacího spolku v Čechách. Vojta Náprstek ho založil po svém návratu z Ameriky. Klub řadu let pořádal přednáškovou činnost, mezi přednášejícími byli například Jan Ev. Purkyně, Jan Neruda, Miroslav Tyrš nebo T. G. Masaryk.

Prezentací knihy Miloš Havel - český filmový magnát od Krystyny Wanatowiczové vyvrcholila v pražském kině Lucerna celodenní projekce slavných českých filmů z období první republiky a protektorátu, u jejichž vzniku tento producent, zakladatel Barrandova a strýc prezidenta Václava Havla stál. Společnosti A-B a Lucernafilm jich od roku 1920 vyprodukovaly přes stovku. Miloš Havel patřil k nejvýznamnějším fenoménům české filmové historie první poloviny 20. století. Po válce byl zatracen, podobně jako jeho nejlepší přítelkyně Lída Baarová a Adina Mandlová. V roce 1952 emigroval, zemřel v roce 1968 v Mnichově. Wanatowiczová vyšla z nepublikovaných informací z archivu Havlových, německého Bundesarchivu, dokumentů StB a vzpomínek pamětníků. Doplnila ji unikátními fotografiemi a úryvky z návštěvních knih jeho barrandovské vily. "Když se řekne Miloš Havel, vrací se jedna otázka - jeho údajná kolaborace. Po válce byl obviňován, že v paláci Lucerna pronajal kanceláře gestapu. Ale bylo to jinak - kanceláře byly ve vedlejším objektu, který mu nepatřil. A přitom si dodnes tato dezinformace žije vlastním životem. Knížka vznikla i proto, aby se některé z nich uvedly na pravou míru," řekla Wanatowiczová.

Prezident Miloš Zeman se vzdal práva udělovat amnestie a milosti. Považuje to za "zbytečné monarchistické prvky" v české ústavě. Zeman to řekl poté, co položil věnec k soše T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí. Podle nové hlavy státu právě první československý prezident uskutečnil přechod od monarchie k republikánskému zřízení. Několika stovkám přítomných poděkoval za to, že přišli Masarykovu památku uctít. Znovu se obrátil také ke svým voličům i k voličům svého protivníka Karla Schwarzenberga. Myslí si, že spolu najdou společnou řeč, aby v příštích pěti lety jeho funkčního období "učinili republiku šťastnější, klidnější a spokojenější". Zeman připomněl, že Masaryk omezil výsady šlechty i církve. Ještě krátce před začátkem pietního aktu nedaleko sochy demonstrovala asi desítka lidí, kteří požadovali zavedení monarchie a zrušení prezidentského úřadu.

U příležitosti inaugurace nového českého prezidenta Miloše Zemana vystaví o víkendu Národní muzeum prezidentské diplomy Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Lidé si budou moci originální pergamenové listiny přijít prohlédnout do Národního památníku na Vítkově, kde budou vystaveny v prostorách běžně nepřístupného prezidentského salonku. Dokumenty, kterými se novému prezidentovi oficiálně oznamovalo jeho zvolení, i reprezentativní prostor s jedinečnou uměleckou výzdobou budou o víkendu zpřístupněny zdarma od 10:00 do 18:00. Nejstarší vystavená listina vznikla v roce 1934 při příležitosti poslední volby Tomáše Garriqua Masaryka. K vidění budou také dva diplomy Edvarda Beneše - první z roku 1935, kdy byl zvolen prezidentem po abdikaci T. G. Masaryka, druhý z roku 1946, kdy byl Beneš zvolen prvním prezidentem poválečného Československa.

Dnes navštívíme místa, kde může pobývat a procházet se i nový český prezident Miloš Zeman. Ten v předvečer inaugurace navštívil sídlo prezidentů Lány, kde položil věnec ke hrobu Tomáše Garrigua Masaryka. Proto se i my vypravíme do Lán. A nejen tam, projdeme se i v královských zahradách Pražského hradu.