Archiv: Historie | 1968

Olga Baird-Jacenko žila v Petrohradě, pak dlouho v Anglii a teď více než tři roky v Česku. V Čáslavi učí angličtinu. Jako generál v řadách Rudé armády bojoval v Česku její dědeček.

Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním pozdravu naznačil českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že by ho rád viděl příští rok v Moskvě na oslavách 75. výročí konce druhé světové války. Zeman v pátek řekl, že kvůli kritickému ruskému prohlášení k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny zvažuje, zda návštěvu Moskvy nezrušit. "V přání prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi V. Putin zdůraznil, že jeho účast na oslavách v Moskvě u příležitosti 75. výročí vítězství nad nacismem bude nepochybně symbolizovat přátelství a vzájemný respekt mezi národy Ruska a Česka," uvádí se na kremelském webu v informaci věnované pozdravu adresovanému hlavě českého státu. Vzkaz do Prahy je jedním z řady novoročních pozdravů adresovaných z Kremlu hlavám většího počtu států.

Miloš Zeman se předminulý týden podobně jako další vládní i opoziční politici ohradil proti prohlášení ruského ministerstva zahraničí, že české rozhodnutí ohledně 21. srpna sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. V pátek 27. prosince toto vyjádření dokonce označil za absolutní drzost. "Před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům: Co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?," uvedl Zeman.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) byl 21. srpen 1968 národní tragédií a je legitimní připomínat si oběti. Česko-ruské vztahy kalí spíš snaha události roku 1968 relativizovat. Ministr tak reagoval na středeční vyjádření tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.

Náhrobek Jana Zajíce od sochaře Olbrama Zoubka ve Vítkově na Opavsku se stal národní kulturní památkou. Je symbolem boje za svobodu. Moravskoslezský kraj má tedy nyní 20 památek, které jsou důležitým historickým, kulturním a duchovním dědictvím regionu. Novinářům to řekla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Jak uvedl náměstek hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL), Zajícův náhrobek nejen značnou ideovou hodnotu, ale i cenu uměleckou, protože ho vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých sochařů minulého století.

Náhrobek tvoří kamenná hrobka, která stojí na čtyřech bronzových koulích. Na hrobce leží bronzová deska s reliéfem lidského těla. "Je to pietní místo, kde se lidé schází i ve výročí okupace a které si rozhodně povýšení na národní kulturní památku zaslouží," míní Curylo. Student Jan Zajíc se upálil krátce po Janu Palachovi. Chtěl svým činem v roce 1969 vyburcovat národ, který po vpádu sovětských vojsk do Československa upadal do letargie.

V kalendáři zřejmě přibude další významný den. Každoročně 21. srpna bude připomínat oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968. Předpokládá to poslanecká novela, kterou schválila Sněmovna zrychleně už v prvním čtení. Rozruch vyvolal svým výrokem, že obsazení Československa nebylo okupací místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Prohlídku míst spojených s demonstrací osmi sovětských občanů protestujících v srpnu 1968 proti okupaci Československa dnes v Moskvě uspořádalo ruské sdružení Mezinárodní memorial. Podle rozhlasové stanice Echo Moskvy měli účastníci exkurze možnost seznámit se s životem a osudy lidí, kteří se veřejně postavili proti invazi vojsk Varšavské smlouvy a tankům v ulicích Prahy.

Konstantin Babickij, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Viktor Fajnberg, Natalja Gorbaněvská, Pavel Litvinov, Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová přišli 25. srpna 1968 na Rudé náměstí s transparenty. Během několika minut byli zatčeni a většina z nich byla odsouzena k několika letům vězení nebo umístěna v psychiatrických ústavech. Akce byla uspořádána v rámci projektu nazvaného "Je to přímo tady", jehož součástí je i interaktivní mapa Moskvy s 30 místy spojenými s událostmi kolem srpna 1968.

Ve středu se po celém Česku konaly desítky akcí, kterými si lidé připomínali 51 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a také oběti potlačených demonstrací v srpnu 1969, které provázely první výročí okupace. Podle nejnovějších poznatků zemřelo tehdy sedm lidí, zranění utrpělo 50 lidí.

Na mnoha místech České republiky si lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události připomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty, na které letos nedorazil premiér Andrej Babiš (ANO) ani ministři. Prezident Miloš Zeman poslal květiny na hrob Františka Kriegla. Oběti demonstrací ze srpna roku 1969 na Václavském náměstí pak připomenulo shromáždění pořádané iniciativou Milion chvilek pro demokracii.

Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo podle nových informací sedm lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla z pódia v dolní části Václavského náměstí. Na každoroční pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze označil předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) okupaci za nejvýznamnější a nejsmutnější výročí novodobých dějin České republiky. Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. "Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.

Lidé si v Praze připomněli památku Františka Kohouta a Vladimíra Kruby, kteří byli v srpnu 1969 zastřeleni na rohu Rybné a Králodvorské ulice. Na fasádě blízkého Grand Hotelu Bohemia jim byla odhalena pamětní deska. Osmnáctiletý František Kohout a o rok starší Vladimír Kruba zahynuli 20. srpna 1969 při občanských nepokojích v Praze v předvečer prvního výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Příslušníci československých bezpečnostních složek tehdy začali do davu protestantů bezdůvodně střílet z nákladního auta. O den později byl při protiokupačních protestech na pražském Tylově náměstí zraněn čtrnáctiletý Bohumil Siřinek, který svým zraněním podlehl o tři dny později v nemocnici. Jemu byla odhalena pamětní deska na pražském hotelu Beránek v roce 2015.

V našich moderních dějinách je několik dat, kdy se Česko ocitlo doslova na křižovatce. Jsou to 28. říjen 1918, 15. březen 1939 nebo 25. únor 1948. A taky 21. srpen 1968, kdy do Československa vtrhly armády pěti států Varšavské smlouvy, a ukončily tak demokratizační proces nazvaný pražské jaro. Tehdy šlo o zásah cizích armád, proti kterému se zvedl odpor celého národa, včetně tzv. reformních komunistů. O rok později, 21. srpna 1969, už ale vypadala situace docela jinak. Události staré půlstoletí připomenou ukázky z archivu Českého rozhlasu.

Vlnu kritiky vyvolal v Česku návrh některých ruských politiků uznat zákonem ruské účastníky okupace Československa z roku 1968 za válečné veterány. Odsoudil ho prezident Miloš Zeman, ministerstvo zahraničí, Senát i Poslanecká sněmovna, která jej označila za „odporný pokus legitimizovat okupaci". Prezident si pro vysvětlení pozval na Hrad ruského velvyslance.