Archiv: Historie | 1968


Výročí srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy připomene konference historiků, festivaly, mnoho výstav i vysílání České televize a Českého rozhlasu. Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů chtějí rovněž vydat k 21. srpnu publikaci o obětech okupace, do té doby by měl ústav také zveřejnit informace o příslušnících StB, kteří se na srpnových událostech roku 1968 podíleli.

Konference 20. srpna v pražském Valdštejnském paláci má nabídnout zatím trochu opomíjený aspekt srpnových událostí z pohledu vojenských historiků. Doprovodí ji výstava ve Valdštejnské zahradě sestavená z unikátních dobových plakátů, které byly teprve loni objeveny v knihovně Vojenského historického ústavu. Akci pak završí setkání, při němž vystoupí například Spirituál kvintet, Ivan Hlas trio nebo zpěvačka Yvonne Přenosilová. Součástí konference bude křest knihy Vojenské řešení Pražského jara od historika Daniela Povolného.

Vlastní publikaci věnovanou obětem okupace připravuje k jejímu 40. výročí také Ústav pro studium totalitních režimů, který zároveň zveřejní jména, kariérní postupy a další informace o příslušnících StB spojených se srpnovými událostmi. Postupně chce ústav zpřístupnit údaje o členech všech složek StB, které by měl vždy spojit s konkrétní historickou událostí.

Prezident Václav Klaus uvítá na Pražském hradě 21. srpna vojáky, kteří se v roce 1968 postavili proti invazi vojsk do Československa.

Okupaci Československa vojsky bývalého východního bloku připomenou rovněž média. Česká televize připravuje desetihodinové pásmo dobových dokumentů spojených s diskusemi. Odvysílá je v noci z 20. na 21. srpna pod názvem Srpnová noc. Český rozhlas nabídne 24. srpna unikátní dobové záznamy tehdejšího Československého rozhlasu v pořadu Ztracené vysílání.

Události ze srpna 1968 se letos promítnou také do programu třetího ročníku mezinárodního festivalu současného umění Tina B. v Praze, pro který vznikne umělecký projekt Rekonstrukce 1968, jenž se bude zabývat situací v tehdejším Československu. Obětem invazních vojsk věnují pořadatelé hudební přehlídky s undergroundovými kořeny Open Air Music Festival Trutnov její letošní ročník, který začne symbolicky právě 21. srpna. Pravidelným návštěvníkem festivalu bývá Klausův předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Havel a není vyloučeno, že si s jeho návštěvníky srpnové události osobně připomene.

Pražské Národní muzeum připravilo rozsáhlou expozici s širokým tematickým rozsahem od období pražského jara a srpnové okupace až do nástupu normalizace. Přibližně tři stovky novin, letáků a fotografií z pohnutých dní konce srpna roku 1968 mohou vidět diváci výstavy, kterou ve svých prostorách otevřela na začátku července Jazzová sekce.

Okupaci si připomenou například obyvatelé Plzně. Před budovou Českého rozhlasu se mohou v den výročí zúčastnit vzpomínkové akce a v Křižíkových sadech zhlédnout více než 90 reportážních fotografií, které doplní dobové novinové články vybrané z krajského deníku Pravda v prvních třech dnech invaze.

Rakousko poskytlo po násilném potlačení československého reformního hnutí Pražské jaro v roce 1968 pomoc tisícům Čechů a Slováků při hledání nového života v zahraničí a podporovalo dlouhodobě i disidenty, kteří zůstali doma. Bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do bývalého Československa se však rakouské politické špičky nezachovaly nijak hrdinsky. Píše to ve svém nejnovějším vydání rakouský týdeník Profil. Časopis se odvolává na právě vycházející rozsáhlý dvoudílný sborník dokumentů "Pražské jaro. Mezinárodní krizový rok 1968", který sestavil tým historiků z Boltzmannova institutu ve Štýrském Hradci pod vedením Stefana Karnera. Poukazuje mimo jiné na to, že tehdejší nejvyšší rakouští političtí představitelé reagovali na invazi zpočátku velmi opatrně až bázlivě a snažili se hlavně nepohněvat Moskvu a neohrozit neutralitu vlastní země.

Karner měl v uplynulých dvou letech možnost studovat i mnohé dosud tajné dokumenty v ruských archivech, z nichž podle něj mimo jiné vyplývá, že rakouští politikové se nechali upokojit domnělými dohodami nejvyšších představitelů tehdejších komunistických zemí z Bratislavy ze 3. srpna a odjeli na dovolenou. Tam pak většinou ani nebyli k zastižení po telefonu, takže jejich reakce byly opožděné, chaotické, improvizované až fraškovité, píše Profil. Tehdejší rakouský ministr zahraničí Kurt Waldheim pak zaslal pokyn rakouskému velvyslanectví v Praze, aby českoslovenští občané, kteří tam hledali útočiště, byli "přemluveni k opuštění objektu". Tehdejší rakouský velvyslanec v Praze a pozdější prezident Rudolf Kirchschläger však toto nařízení ignoroval, stejně jako přání, aby Čechoslovákům nebyla vydávána další víza.