Archiv: Historie | 2. světová válka


Holokaust očima pamětníků, kteří v době druhé světové války byli dětmi, přiblížily divákům dnešní děti v inscenaci Paměť jsme my. Scénář vznikl na základě rozhovorů dětí s pamětníky, kterým bylo za druhé světové války tolik, co dnešním malým hercům. A protože se na cestu do neznáma od svých rodičů do cizích zemí, cizích rodin či do koncentračních táborů vydávaly vlakem, odehrálo se představení v hale pražského Masarykova nádraží. Zdarma přístupné představení přilákalo několik desítek diváků, kterým děti rozdaly vstupenky v podobě vlakových jízdenek v několika barvách. Záhy diváky vyzvaly, aby se podle barev rozřadily do několika skupin, podobně, jako tomu bývalo při transportech.

Ve čtyřech skupinách pak sehrávaly krátké etudy složené podle vzpomínek pamětníků. Dětskými hlasy vyprávěly o tom, o kolik příbuzných a kamarádů za války přišly, jak si třeba i v Osvětimi kamarády i lásky našly, ale nikdy už je neviděly. Ticho nádražní haly několikrát prořízl srdceryvný řev jediné dospělé herečky, která s fotografií v ruce křičela, zda někdo neviděl její dcerku a evokovala tak situaci z transportů. Její zoufalý pláč přesvědčil některé kolemjdoucí o tom, že se jí skutečně na nádraží ztratila holčička a jali se jí pomáhat. Praha se touto inscenací připojila k evropským městům, která si tímto způsobem připomínají Mezinárodní den památky obětí holokaustu.