Archiv: Historie | 2. světová válka


Pátrání v archivech, studium historických pramenů, ale i rozhovory s pamětníky má za sebou řada účastníků literární a historické soutěže Daniel, jejímž tématem byl holocaust. Své práce do soutěže poslalo téměř 140 dětí, většina z nich si zvolila literární zpracování tohoto tématu. Autory nejlepších prací ocenila ministryně školství Petra Buzková. Ceny převzali v den, kdy se slaví 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim a na který připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

O osud Židů z vesnice Vranov nad Dyjí se zajímala studentka osmiletého gymnázia ve Znojmě Martina Mühlbergerová. Za svou práci získala první místo v kategorii nad 15 let. Podklady hledala zejména ve znojemském archivu, ale také v pamětních knihách z Terezína, které měla půjčené, řekla ČTK. Setkala se také s pamětnicí druhé světové války. Z jejího vyprávění se například dozvěděla, že vranovští Židé vycházeli se zdejšími německými obyvateli o něco lépe než s Čechy, což ji překvapilo. První místo v historické části soutěže v kategorii do 15 let získali čtyři žáci deváté třídy Tylovy Základní školy v Písku. Jejich učitelka dějepisu Kateřina Raabová na ně prozradila, že je velmi zajímá druhá světová válka, a soutěžní práci se věnovali i ve svém volném čase. "Hledali jsme informace na internetu, chodili jsme do knihovny, byli jsme i v archivu. Svědky holocaustu jsme ale bohužel v Písku nenašli," uvedl jeden ze spoluautorů vítězné práce Radek Košatka.

Znalosti dětí o událostech druhé světové války, ale i novějších dějinách, nejsou většinou příliš dobré. Učitelé dějepisu často tvrdí, že nezvládnou ve svých hodinách probrat s dětmi tolik látky. "O druhé světové válce jsme se už trochu učili a měli bychom ji probírat ještě podrobněji. Na řadu věcí není ale při hodinách čas," uvedla Mühlbergerová.

Česká republika si poprvé připomněla výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi jako významný den - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Systematické vyvražďování Židů, Romů a dalších etnik si připomněli pamětníci války, politici i studenti. Ve většině projevů zazněla v různých obměnách slova, že holocaust zůstává varovným mementem i 60 let po válce.

Prezident Václav Klaus se spolu s dalšími státníky z celého světa účastnil slavnostního shromáždění v Osvětimi na počest 60. výročí osvobození této nacistické továrny na smrt. Vzpomínkové akce se konaly i v České republice. Před vchodem do Památníku obětí nacismu v pražské Pinkasově synagoze byla odhalena pamětní deska lidem, kteří za války zachránili Židy před nacistickým terorem. Na desce sochaře Jaroslava Róny jsou pod symbolem dvou stromů propojených větvemi uvedena jména čtyř desítek zachránců a 120 lidí, kterým Izrael udělil titul Spravedlivý mezi národy. Jde o osoby nežidovského původu, které za války zachránily Židy před jistou smrtí.

V horní komoře parlamentu se sešli lidé, kteří přežili věznění v koncentračních táborech a pochody smrti, poslanci, senátoři, diplomaté i středoškoláci. "Každá generace se s holocaustem musí vyrovnat sama. Varování nelze předávat jako dědictví," řekl místopředseda Senátu Petr Pithart. "Holocaust je zločin, který změnil svět," uvedl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě kritizoval zákon, který měl umožnit Romům strádajícím za druhé světové války získat odškodnění. Je podle něj tak přísný, že většina žadatelů není schopna splnit dané podmínky. Na hromadnou popravu 3792 českých mužů, žen a dětí v Osvětimi v březnu 1944 vzpomínal v Senátu Oldřich Stránský, který holocaust přežil. Mezi lidmi, kteří šli do plynových komor, měl spoustu kamarádů. Podle svědků zemřeli Češi statečně, za zpěvu Kde domov můj a pozdější izraelské hymny Hatikvu.