Archiv: Historie | 2. světová válka


Na ústeckém mostě Edvarda Beneše odhalili představitelé města pamětní desku obětem masakru německých obyvatel z 31. července 1945. Pietní akt, jenž se uskutečnil v 16:30, tedy přesně v hodinu 60. výročí neblahé události, sledovalo na 300 lidí včetně zástupců česko-německých organizací, významných historiků z univerzit obou zemí a českého ministerstva zahraničí. Iniciativu města přivítal šestaosmdesátiletý syn jedné z obětí incidentu. "Žili jsme v Ústí a já musel po válce na nucené práce. Utekl jsem proto do Německa za svobodou, ale moji rodiče nemohli. Smrt otce byla pro mě nesmírným duševním otřesem a trpím stále," řekl muž při projevu před odhalenou pamětní deskou.

Nesouhlas s pietním aktem naopak vyjádřila jednaosmdesátiletá ústecká rodačka Věra Kvízová. "Jsem přímá účastnice událostí na mostě. Národní bezpečnost nechtěla střílet. Ale byl tam muž, který křičel, že mu v koncentračním táboře zahynulo 12 příbuzných a teď že teda zemřou zase Němci. Jsme v Evropě, měli bychom se slušně chovat a ne odhalovat desky a opravovat německé hřbitovy. Nehledě na to, že to stojí peníze," uvedla.

Proti umístění desky na mostě nazvaném po druhém československém prezidentovi protestují i komunisté. Benešovy dekrety se podle nich staly základem poválečného uspořádání v obnovené Československé republice.

Obyvatelé Ústí podle ústeckého primátora Petra Gandaloviče přijímají umístění pamětní desky jako hrdí občané dynamicky se rozvíjejícího se města uprostřed Evropy, jež už od začátku 90. let otevřeně diskutuje o své historii. Odhalení pamětní desky nemá být podle něj soudem nad vypjatou dobou po skončení 2. světové války, ale uctěním nevinných obětí, jež navíc zemřely už v míru.