Archiv: Historie | 2. světová válka

V tomto týdnu jsme si připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu, který připadá na 27.ledna. Právě v tento den roku 1945 osvobodila Rudá armáda koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim Březinka. V minulých Historických obzorech jsme vzpomínali především na židovské oběti nacistické zvůle, tentokrát si připomeneme okolnosti romského holocaustu. V roce 2012 o něm s Janem Charvátem hovořil historik z Muzea romské kultury Michal Schuster.

O stovky výpovědí pamětníků genocidy v Kambodži v 70. letech nebo Arménů v Osmanské říši v roce 1915 se zanedlouho rozroste audiovizuální archiv Nadace šoa, který shromažďuje na 52.000 rozhovorů s očitými svědky nejdramatičtějších událostí 20. století. V Česku ho zpřístupňuje Centrum vizuální historie Malach, které si připomnělo pět let svého fungování, během nichž vzpomínky pamětníků z 56 zemí světa využili nejen historici a školy, ale třeba i divadelníci.

Desítky předsedů a místopředsedů evropských parlamentů si v Terezíně společně s řadou lidí, kteří nacistický teror přežili, připomněly osud obětí holokaustu. Akce navazovala na pražské mezinárodní fórum k výročí osvobození nacistického tábora v Osvětimi. Konala se ve stejnou chvíli jako pietní akt v polské Osvětimi, kde si světoví státníci připomněli 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora. Řada nacistických vězňů byla během druhé světové války transportována z Terezína právě do Osvětimi. Byli mezi nimi i rodiče tajemníka Federace židovských obcí v ČR Tomáše Krause. Lidé, kteří přežili holokaust, se podle něj dělí na dvě skupiny. "První zachovává mlčení. Nezmiňují nic, co by jen vzdáleně tuhle historii připomínalo. A druhá chce naopak všechno sdílet. Chtějí vykřičet svoje svědectví a chtějí varovat. Oby typy lidí znám. Prvním byla moje matka, druhým můj otec," uvedl Kraus.

Terezínským ghettem prošel i Felix Kolmer. Jako mladý muž přijel úplně prvním transportem, 24. listopadu 1941. Zažil i útěk na svobodu, když se zapojil do terezínského hnutí a našel jednu z chodeb, která vedla z tábora ven. Vlastní svobody se vzdal, aby ostatním vězňům řekl o cestě ven. V roce 1944 byl i on deportován do Osvětimi. Přeživší vzpomínali nejen na hrůzy, které holokaust přinesl, ale i na místní obyvatele. "Děkuji obyvatelům Terezína, kteří nám pomáhali. Našim učitelkám, které se s námi tajně učily a alespoň trochu pomáhaly terezínským dětem zvládnout jejich osud," řekla jedna z pamětnic.

Jako výzva nezapomenout na hrůzy Osvětimi a nepřipustit jejich opakování vyzněla slavnost v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře u příležitosti 70. výročí jeho osvobození sovětskou armádou. V táboře nacisté zavraždili více než 1,1 milionu lidí, většinou Židů, jakož i Poláků, Romů či sovětských zajatců. "Mlčení světa vede do Osvětimi. Musíme se tomu postavit, dokud můžeme," prohlásil předseda Světového židovského kongresu Ronald Lauder k množícím se antisemitským útokům v Evropě a ve světě i hrozbám proti Izraeli. Na místě zazněla i společná modlitba Židů a křesťanů.

Hlavní slovo však měli bývalí vězni. "Že jsem Žid, tak mě (nacisté) poslali nejprve do ghetta v Lodži a pak do Osvětimi. Přežil jsem to proto, že jsem se jako malý kluk hlásil jako zámečnický učeň," řekl na dotaz ČTK Michal Salomonovič, jeden z přeživších českých vězňů, kteří se slavnosti v obrovském stanu u někdejší Brány smrti v Birkenau účastnili. Osvětimskou minulost přiblížil i film Auschwitz produkovaný Stevenem Spielbergem, který se slavnosti také účastnil - a rovněž přispěl k sbírce, jež má zajistit další fungování osvětimského muzea. Českou delegaci vede předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Parlamenty, vlády i společnost na celém světě musí zaujmout politiku nulové tolerance vůči antisemitismu a zločinům z nenávisti. Shodli se na tom předsedové parlamentů zastoupení na pražském mezinárodním fóru k výročí holokaustu v takzvané Pražské deklaraci. Doporučili v ní vytvořit pracovní skupinu, která připraví legislativní návrhy k posílení tolerance a potírání různých forem nenávisti a podněcování k ní. Šéfové parlamentů v dokumentu vyjádřili velké znepokojení z nárůstu projevů antisemitismu a zločinů z nenávisti zejména v Evropě. Dokument navrhuje dvacet kroků, jak svět ochránit před extremismem a terorismem. Obsahuje jak preventivní a obranná opatření, tak návrhy způsobů boje s těmito fenomény dneška.

Prezident Miloš Zeman spolu se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou uctili na Národním hřbitově v Terezíně památku obětí holokaustu. Po prohlídce Muzea ghetta odsoudili nacistickou propagandu. Slovenský prezident zdůraznil, že hrůzy holokaustu je třeba si stále připomínat. Kiska navštívil Terezín poprvé, když mu bylo 12 let. "Už tehdy ve mně zarezonovalo, jaké brutality se tu děly. A i dnešní přehlídka toho, jak fašisti dokázali zakrývat, co se ve skutečnosti děje, je důkazem zvěrstev, na které nesmíme nikdy, nikdy zapomenout," řekl Kiska po prohlídce Muzea ghetta. "Nejvíc v tomto muzeu jsem si znovu vzpomněl na Potěmkinovu vesnici. Na předstírání obludné lži, profesionálně dokonalým způsobem, na který dokonce naletěl Mezinárodní červený kříž," řekl Zeman. Oba prezidenti se po návštěvě Terezína vrátili do Prahy na Mezinárodní fórum k holokaustu. Na úterní odpoledne je v Terezíně plánován velký pietní akt.

Podmíněnými tresty ve výši 10 a 12 měsíců a jedním ročním nepodmíněným trestem potrestal litoměřický okresní soud trojici mužů, kteří prodali do sběrny bronzové destičky se jmény obětí z Národního hřbitova. Jejich krádež jim neprokázal. Před soudem stanuli dva ze tří obžalovaných, Miroslav Daňo a Libor Mirga. Třetí obžalovaný, Petr Hricko, byl souzen jako uprchlý. "Nepodařilo se spolehlivě prokázat, že to byli obžalovaní, kteří destičky z Národního hřbitova odcizili. Jsem ale přesvědčen, že o nelegálním původu zboží věděli," řekl v závěrečné řeči státní zástupce Josef Zronek. Soud se k jeho názoru přiklonil.

Z terezínského hřbitova se v dubnu 2008 ztratilo 824 bronzových destiček se jmény obětí. Památník Terezín škodu vyčíslil na 1,7 milionu korun. Destičky skočily ve sběrně v Nehasicích na Lousku. Obžalovaní za ně dostali 50 až 60.000 korun. Celý hřbitov se Památníku Terezín podařilo opravit v dubnu 2009, bronzové destičky nahradil napodobeninami z umělé hmoty potažené bronzem. Hřbitov také střeží kamery a je osvětlený.

Prezident Miloš Zeman dnes odpoledne spolu se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou položí věnce v Terezíně a uctí tak památku obětí holokaustu. Kiska je jedním ze dvou zahraničních prezidentů, kteří by se českých připomínek holokaustu měli zúčastnit. Svou účast potvrdil také bulharský prezident Rosen Plevneliev. Hlavní program se v Terezíně uskuteční v úterý, na které připadá sedmdesáté výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Zúčastní se ho mimo jiné předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), slavný britský oscarový herec Ben Kingsley či více než 90 českých přeživších holokaustu.

Mezinárodním fórem o rostoucím antisemitismu a extremismu ve světě dnes na Pražském hradě začnou dvoudenní připomínky 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi. Do České republiky se na ně sjelo na 500 zahraničních hostů včetně více než třicítky předsedů a místopředsedů parlamentů. Večer se pro ně bude konat slavnostní recepce v Obecním domě.

Fórum Let My People Live! (Nechte žít můj lid), které pořádá Evropský židovský kongres (EJC) spolu s Evropským parlamentem a dalšími organizacemi, chce upozornit na hrozby spojené s přibývajícími projevy antisemitismu a extremismu. Před tímto negativním trendem zejména v Evropě nedávno varovalo i OSN. V chystaném prohlášení mají účastníci setkání vyzvat k nulové toleranci vůči zločinům z nesnášenlivosti.

Pietního shromáždění v polské Osvětimi k 70. výročí osvobození bývalého nacistického vyhlazovacího tábora se v úterý za Českou republiku kromě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zúčastní ministři Martin Stropnický (ANO), Michaela Marksová Tominová(ČSSD) a Daniel Herman (KDU-ČSL). ČTK o tom informoval úřad vlády. V Terezíně ve stejný den oběti holokaustu uctí předsedové obou komor Parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (všichni ČSSD) a zahraniční hosté českých připomínkových akcí holokaustu, sdělila česká diplomacie.