Archiv: Historie | Archeologie


Cestu do pravěku a starověku zprostředkuje v posledních dvou měsících letošního roku dětem ze základních škol muzeum v Poličce na Svitavsku. Výstava Od doby kamenné do doby slovanských hradišť, na níž se děti mohou potkat s mamutem a osahat si předměty, které před mnoha staletími lidé používali, se do muzea vrací již poosmé. Přesto je expozice stále plná dětí. "Děti se ve školách obměňují, a tak o návštěvníky nemáme nouzi. Každoročně se k nám vracejí školy ze širokého okolí. Nejen ze Svitavska, ale třeba i z Chrudimska a dalších okresů," řekl ČTK ředitel muzea David Junek.

Výstava patří do projektu Muzeum a škola, za který poličské muzeum získalo v roce 1999 cenu nadace Open society fund Praha Světlo do muzejní brány. Projekt původně obsahoval soubor tří výstav, navazujících na výuku vlastivědy a dějepisu na základních školách. Výstavu přibližující novověk již muzeum zrušilo, zbývající dvě, pravěk a středověk, každoročně doplňuje a instaluje ve svých prostorách. V mezidobí půjčuje expozice jiným muzeím.

Expozicí provázejí průvodci oblečeni v dobových kostýmech, a navozují tak atmosféru dávno minulých časů. Výklad děti seznámí se zajímavostmi z dob, kterým je výstava věnována, do rukou mohou vzít repliky zbraní a nástrojů, které tehdy lidé používali při lovu, výrobě předmětů nebo vaření. "Mohou se vžít do role našich předků a vyzkoušet si drcení obilí, tkaní na vertikálním stavu či malovat na keramiku podle starodávných vzorů nebo jako pračlověk na stěnu jeskyně. Mohou si potěžkat kamenné, bronzové a železné sekery, nože, kamenný srp, bronzový meč či velkomoravský štít nebo se na okamžik stát Keltem a obléknout se do keltského oděvu nebo Slovanem a pokusit se psát ve staroslověnském písmu - hlaholici," zvou děti pracovníci muzea.

Vůbec první žárové pohřebiště z mladší doby kamenné v České republice nalezli archeologové v prostějovské průmyslové zóně. Nález je unikátní, protože dosud byly žárové hroby z období 6000 až 5000 let před naším letopočtem v ČR nalezeny jen ojediněle a jejich určení bylo nejasné, řekl ČTK archeolog Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Nález odborníci učinili zhruba před měsícem. Zveřejnili ho ale až se zpožděním, neboť se obávali nevítaných návštěvníků na vykopávkách. V současné době výzkum pokračuje v nedaleké lokalitě na sídlišti první zemědělské komunity na Moravě.

"Nalezli jsme skupinu 38 žárových hrobů na ploše zhruba 20 krát 30 metrů. Je to unikátní objev, protože o existenci žárových hrobů z tohoto období byly zatím jen neurčité informace. Dostáváme tak odpověď na otázku, jakým způsobem se lidé v mladší době kamenné pohřbívali," uvedl Šmíd. Hroby byly uloženy pouze 30 až 40 centimetrů pod povrchem. Malá hloubka je zřejmě důvodem, proč dosud nebylo podobné pohřebiště objeveno. Byla zřejmě zničena při orbě a podobně. V Prostějově k uchování pomohly i přírodní podmínky, půdy zde kvůli naplavování spíše přibývalo.

K dataci pohřbů odborníkům pomohly předměty, které v nich nalezli. "V hrobech byly uloženy kopytovité klíny. Jedná se o univerzální nástroj, který sloužil jako pracovní nástroj či zbraň. Klíny i nalezená keramika byly přepálené, hořely tedy na hranici s těly zemřelých," vysvětlil archeolog. Žárové pohřebiště překrývalo starší kostrové hroby, kterých archeologové objevili devět.