Archiv: Historie | Archeologie

Kolín kdysi opěvoval místní rodák František Kmoch, později se u tohoto města se potkali také dva medvědi Břetislava Pojara...Kolín ale byl oblíbenou lokalitou už mnohem dříve, za své sídliště si jeho okolí zvolili lidé už v pravěku. Svědčí tom výsledky téměř dva roky trvajícího archeologického výzkumu.

Česká expedice v Arbílu objevila velké množství nálezů, především kamenných nástrojů. Je to zatím nejstarší doklad lidské přítomnosti v této části severní Mezopotámie. Tato zpráva nedávno proběhla českými médii. Do Arbílu, který je hlavním městem kurdského autonomního regionu v severním Iráku, se čeští archeologové vypravili už podruhé. Proč bylo zvoleno právě toto místo, vysvětlil vedoucí výzkumu Karel Nováček ze Západočeské univerzity v Plzni.

Vltava při protipovodňových pracích v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích vydala předměty, které lidé ztratili před mnoha staletími. V nánosech vytěžených z koryta řeky našli archeologové za pomoci detektoru kovu mince, klíče, přívěsky, ale také zdobná kování knih. K nejzajímavějším nálezům patřila římská mince, patrně s Konstantinem I. Velikým, našly se i mince středověké a novověké, řekla ČTK archeoložka Jihočeského muzea Zuzana Thomová. Na břehu řeky v Českém Krumlově archeologové objevili také barokní svátostek, tedy přívěšek se světcem, který ženy nosily na krku a muži u opasku. Lidé si je kupovali na významných poutních místech, měly je ochraňovat a přinášet jim štěstí. Měřily dva až tři centimetry, často s nimi byli jejich majitelé i pohřbeni.

Řeka vydala také měděnou plaketu ze 16. století, na níž je nespíše znázorněn výjev ze Starého anebo Nového zákona. Sloužila asi k reprezentaci v interiéru anebo na oděvu. V bahně řeky se našly i zbytky zdobných kování knih ze 16. století. Knihy nejspíše shořely při požáru a odpad se vyhodil. Neméně zajímavé jsou mezi poklady, jež vydala řeka, parohové prachovnice ze střelných zbraní. Všechny nalezené předměty byly uloženy v depozitářích Jihočeského muzea, jednou je možná lidé uvidí na nějaké výstavě.

Stopy osídlení pravěkého člověka z doby asi před 150.000 lety objevila česká expedice v Arbílu, hlavním městě kurdského autonomního regionu v severním Iráku. Je to zatím nejstarší doklad lidské přítomnosti v této části severní Mezopotámie. Velké množství nálezů, hlavně kamenných nástrojů, objevila v hloubce devíti metrů. Expedice se z archeologické mise vrátila na konci loňského roku, o výsledních informoval vedoucí týmu, plzeňský archeolog Karel Nováček. "Nástroje sloužily k opracovávání kožešin, zpracování masa, jde o škrabadla, drsadla. Nesou stopy záměrného opracování, sloužily pravěkému člověku," uvedl. Českým expertům se tak podařilo přinést důkaz o nejstarším osídlení oblasti, všechny další publikované nálezy z těchto míst získané americkými expedicemi před 50 lety by totiž měly být mladší.

Archeologové objevili na Pražském hradě fragmenty příkopu z 9. století a valového opevnění s kamennou čelní stěnou z 10. až 11. století. Raritou je zřejmě schematické vyobrazení některé z tehdejších hradních staveb z 10. až 11. století. Výzkumníci ho objevili na opuce v nejspodnější řadě kamenného zdiva hradby. "Je to první nález tohoto druhu v Praze," řekla ČTK Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu Akademie věd. Letošní nečekané objevy byly odkryty v místnostech jižně od průjezdu z druhého na třetí nádvoří až při dokončování výzkumu. Archeologové přiznávají, že ještě nejsou schopni jednoznačně identifikovat význam rytiny. Podle Maříkové-Kubkové se dosud našly pouze rytiny lidí, zvířat či ptáků. Doklady opevnění Pražského hradu z 9. století byly podle Maříkové-Kubkové objeveny už v první polovině minulého století v době stavby monolitu na třetím nádvoří. Tento prostor byl v 9. století kultovním centrem, uvedla. V místnostech dále od průjezdu směrem k jihu archeologové při výzkumu nalézali pod podlahami už jen skalnaté podloží.

Dvoudenní průzkum v kostele sv. Haštal, kde se pátralo po možných ostatcích Anežky České, byl krátký a neúplný, domnívají se restaurátoři Denis Anfilov a Marie Stádníková. Nezpochybňují práci archeologů, ale řízení a průběh průzkumu. ČTK řekli, že chybu vidí na straně týnské farnosti, pod kterou Haštal spadá. Od počátku prý serióznímu průzkumu bránila. Vladimír Kelnar z týnské farnosti výtky restaurátorů odmítl. Dvojice restaurátorů stála loni v listopadu za medializací pátrání po hrobu sv. Anežky v Haštale.

Archeologové v minulém týdnu v průzkumu nepotvrdili přítomnost ostatků české světice v kostele sv. Haštala. Našli tam sice hrobku, rakve a ostatky však podle jejich závěrů pocházejí z 18. století. Pro archeology se jedná o uzavřenou kapitolu, řekl ČTK Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu (NPÚ). Anfilov a Stádníková upozorňují na to, že si prý archeologové nemohli připravit a změřit místo průzkumu sami vlastní radiolokační technikou. Farnost využila výsledky měření přístrojem Leo Vrzala, který ale není archeologem ani památkářem. Archeolog Dragoun to připustil, zároveň ale dodal, že celý průzkum od počátku považuje za nestandardní.

Kde leží ostatky české světice Anežky? Tato otázka zůstává nezodpovězená už celá staletí a zatím tomu tak bude i nadále. Anežčiny ostatky se totiž v kostele svatého Haštala nenašly.

Po dvou letech byl otevřen Památník Velké Moravy, který patří mezi nejvýznamnější národní kulturní památky. Prošel zásadní modernizací a život starých Slovanů přibližuje i pomocí dvaceti figur v životní velikosti, které zdobí dobové šperky.

V kalendáriu se tentokrát budeme věnovat především Josefu Sodomkovi mladšímu. Připomeneme i bombardování Prahy a zakladatele české egyptologie.

ČSSD přitvrzuje, chce zdanit bohaté dvakrát, informují na své titulní straně Hospodářské noviny. Podle nich budou nejbohatší Češi v případě volebního vítězství sociální demokracie pravděpodobně platit ještě větší daně, než dosud strana připouštěla.