Archiv: Historie | Archeologie


Mladečskými jeskyněmi nedaleko Litovle na Olomoucku se po tisíciletích opět procházeli pravěcí lidé. Do doby dávno minulé návštěvníky zavedli členové Tyjátru Pacov, kteří v dobových kostýmech předvedli výjevy ze života pradávných předků. Akci Cesta do pravěku si v jeskyních, které jsou významnou archeologickou a paleontologickou lokalitou, nenechaly ujít tři stovky lidí, řekla ČTK vedoucí Správy Mladečských jeskyní Drahomíra Coufalová. "Návštěvnost dosáhla úrovně víkendového dne letních prázdnin. Ohlasy byly kladné, návštěvníkům se prohlídka oživená herci líbila. Možná z toho uděláme tradici," poznamenala Coufalová. Mladečské jeskyně jsou podle ní největším, nejsevernějším a nejstarším sídlištěm člověka moderního typu ve střední Evropě. "Tito lidé v jeskyni a jejím okolí žili před více než 30.000 lety. Návštěvníci mohli vidět jejich denní život v radostech i strastech. Mohli si prohlédnout pravěké lovce, umělce, šamany při pohřebním rituálu i zemědělce od kromaňonců až po dobu železnou," poznamenala Coufalová.

Mladečské jeskyně se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o složitý labyrint chodeb, dómů a komínů, který je vytvořen v devonských vápencích vrchu Třesín. Jeskyně má místy velmi bohatou a barevnou krápníkovou výzdobu. Jeskyně každoročně navštíví kolem 20.000 lidí, kteří si během zhruba 45 minut mohou prohlédnout trasu o délce 380 metrů. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat, pralidí i doklady jejich činnosti, jako jsou například ohniště či kamenné nástroje. Již ve 20. letech 20. století bylo zjištěno, že lidé obývající prostory Mladečských jeskyní patřili mezi nejstarší zástupce člověka moderního typu, takzvané aurignacké kultury. Ta je charakteristická kamennými nástroji vyráběnými na čepelích a také nástroji z kostí a parohů.