Archiv: Historie | Archeologie


Dvojitý hrob s ženou a asi pětiletým dítětem, několik jam pro ukládání potravin, zdobenou keramiku, zvířecí kosti i zbytky omítek domů objevili olomoučtí archeologové v místě staré cesty z Hulína do Břestu na Kroměřížsku. Nálezy pocházejí z doby bronzové, tedy z počátku prvního tisíciletí před naším letopočtem. V menší míře pak ze starších doby bronzové, tedy před polovinou druhého tisíciletí před naším letopočtem. ČTK to řekl vedoucí výzkumu Miroslav Daňhel. "Jedná se o klasické pozůstatky pravěkých osad. O životě v ní nám svědčí zbytky z jam a kulturních vrstev," doplnil Daňhel. Nalezené zvířecí kosti dávají badatelům odpověď na otázku o chovaných zvířatech i stravovacích návycích jednotlivých populací. Vedle běžných druhů jako jsou kráva, prase, koza, ovce, archeologové objevili i poměrně velké množství zbytků říčních škeblí. "Vzhledem k velkému množství se domníváme, že sloužily jako potrava," upřesnil.

Zřejmě nejzajímavějším nálezem je dvojhrob v zásobní jámě z období straší doby bronzové. Kosterní pozůstatky svědčí o dvou jedincích, kteří byli pohřbeni ve skrčené poloze, obráceni tvářemi k sobě. Žena na pravém boku měla na hlavě dvě vlasové ozdoby z bronzového drátu. Na její ruce leželo asi pětileté dítě. "Osoby byly uloženy podle rituálních praktik, které jsou pro tu dobu obvyklé. Ale zvláštní na tom je, že se jednalo o pohřeb na sídlišti, do míst, která musela být obývána," poznamenal Daňhel.

S pohřby v okolí Hulína se archeologové setkali již dříve. Jen v katastru města jich je asi 50. Díky tomu tak badatelé mohou lépe sledovat rituální i společenské souvislosti dané doby. Získali poměrně obsáhlý soubor kosterních pozůstatků, z nichž antropologové vyčítají způsob života lidí, který se projevil právě na kostech. "Nedávno jsme s kolegyní nálezy pohřbů zpracovávali a je jich čím dál víc. Ale v takovém množství jako u Hulína se s nimi archeologové nikde v České republice nesetkali," doplnil vedoucí výzkumu.