Archiv: Historie | Archeologie

Toulky po regionech nás nejdříve zavedou do Vizovických vrchů za nálezy z hory čarodějů starých Slovanů. Pozveme vás na netradiční začátek školního roku s houslovým virtuosem, nahlédneme do podzemní kaple Chýnovské jeskyně i produkčních zahrad Pražského hradu. Představíme opravený židovský hřbitov v Teplicích i novou turistickou stezku pro vozíčkáře. Dozvíte se, že houby v Kněževsi stále rostou a na závěr se vydáme do Hradce Králové na křest nového zvoníka.

Těžební šachty a v nich překvapivě i 4000 let starý hrnec nalezli archeologové v uplynulých dnech u Moravského Krumlova na Znojemsku. V tamním lese bádají už 17 let. Dlouhodobý výzkum potvrzuje jejich původní domněnku - u města patrně leží nejstarší doly v Evropě. Těžil se v nich rohovec na výrobu pazourku, a to v době kamenné, řekl dnes ČTK archeolog Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos. "Každý rok nalézáme nové těžební jámy a chodby v podzemí. Dobývání rohovce se tady dělo v poměrně velkém měřítku, a to již před 9400 lety," vysvětlil archeolog. Zajímavostí je nalezený hrnec starý asi 4000 let, který sloužil k přípravě jídla. V době vzniku dolů v lese u Moravského Krumlova vedli předchůdci člověka toulavý život lovců a sběračů. Nebylo zvykem, aby se usazovali na jednom místě. K hloubení krumlovských šachet v tamním tvrdém podkladu ale potřebovali tisíce hodin. Musela to být těžká práce, doslova úmorná dřina, doplnil Oliva.

Archeologové z Akademie věd (AV) nalezli během dosavadního průzkumu Zlaté uličky na Pražském hradě pozůstatky románské hradby z 12. století. Vědcům se dále podařilo odhalit pozůstatky domků zbouraných v 19. století, prozkoumali také vnitřky budov. ČTK o výzkumu informovala Jana Maříková z Archeologického ústavu Akademie věd. Zlatá ulička na Pražském hradě je uzavřena od května kvůli rekonstrukci. Jedno z největších turistických lákadel na Hradě bude nepřístupné asi jeden rok. Výzkum uličky je pro archeology unikátní, pod její povrch se totiž dosud vědci nepodívali. Výzkumné práce vědci provádějí až ve čtyřmetrové hloubce. Na této úrovni se jim také podařilo odhalit nejzajímavější nálezy. "Nejdůležitější jsou pro nás románské terény na dvou místech," řekl ČTK vedoucí výzkumu Josef Matiášek z AV.

Archeologové objevili v uplynulých dnech při záchranném výzkumu na Masarykově náměstí v Boskovicích na Blanensku dvě jámy na uskladnění obilí a také keramiku z doby bronzové. Nalezli je ve výkopu pro teplovodní potrubí před budovou radnice. Jsou dalším dokladem toho, že centrální část současných Boskovic byla obydlená před mnoha staletími, řekla ČTK archeoložka Zuzana Jarůšková. Jámy i keramika spadají do období, kdy v této oblasti sídlili příslušníci kultury lužických popelnicových polí. Jejich osada na území Boskovic byla na tu dobu poměrně veliká - podle odhadů vědců se rozkládala na přibližně dvou hektarech. Pro tuto kulturu byly typické jámy pro uskladnění obilí hruškovitého tvaru. Zajímavosti je její keramika. Byla zdobená grafitem. "Ten ji dodával kovovou barvu a vytvářel iluzi, že jde o tehdy žádaný bronz. I střípky této keramiky se nám podařilo nalézt," dodala archeoložka. Dlouhodobý výzkum ukazuje, že centrální část současných Boskovic byla obydlena už v pozdní době kamenné, tedy před 6000 lety. Pozůstatky osady z tohoto období se našly v roce 1999. Zajímavé nálezy nacházejí archeologové na Masarykově náměstí téměř při každých výkopových pracích.

Neporušené slepičí vajíčko staré 1200 let, šperky, zbraně, ale také významné antropologické nálezy vydala v uplynulých dnech při vykopávkách archeologům nekropole velkomoravského Hradiště svatého Hyppolita u Znojma. Odhaduje se, že ji tvoří 1500 hrobů. Celkem jich bylo odkryto 350. Vědci se dostávají do centrální části pohřebiště, kde by mohla být pohřbena tehdejší společenská elita s cennými obětinami. ČTK to řekl vedoucí výzkumu Bohuslav Klíma. Výzkum podle něj jasně ukazuje, že Hradiště bylo významným velkomoravským centrem, jehož důležitost nebyla dosud zcela doceněna. Archeologové ale očekávají, že se situace změní i díky cenným předmětům nalezeným na nekropoli u Znojma. K raritám patří dochované vejce. Do hrobů se dávala celkem často, všechna se ale časem rozpadla na prach. Vejce z Hradiště bylo ale uloženo v hrnci a přečkalo v něm bez úhony staletí. Při vyndávání byla jeho skořápka na malém místě narušena. Ukázalo se, že obsah vajíčka je stále uvnitř, ale v uschlém stavu.

Archeologové objevili v uplynulých dnech při záchranném výzkumu v místě, kde vznikne nové obchodní centrum, pohřebiště germánského kmene Langobardů ze šestého století našeho letopočtu. Jde o unikátní nález, řekl ČTK archeolog Jaromír Šmerda z hodonínského Masarykova muzea. Zatím je sice odkryto jen několik hrobů, předpokládá se ale, že půjde o rozsáhlé pohřebiště. Výzkum potrvá asi tři měsíce. Pro Langobardy bylo typické, že jejich hroby byly poměrně hluboké - měřily až dva metry. Byly obkládány dřevem, popřípadě byli mrtví pohřbíváni do rakví. Součástí hrobů byly i milodary. Tvořily je zejména předměty denní potřeby a často také zbraně. Podařilo se objevit i několik neporušených nádob z keramiky. Odborníci odebírají v hrobech vzorky k podrobným analýzám. Výsledky prozradí podrobnosti o tom jak žili, popřípadě zemřeli. Pohřebiště pochází z dob stěhování národů, a to z období před příchodem slovanských kmenů do střední Evropy.

Archeologové objevili na někdejším hradišti Pohansko pozůstatky rotundy. Nejde rozhodně o první nález v této lokalitě, i když je to nález výjimečný. Pohansko u Břeclavi totiž bývalo jedním z center velkomoravské říše a archeologové zde pracují už více než padesát let. Na dosavadní výzkum i na nalezenou rotundu jsem zeptala vedoucího výzkumu Jiřího Macháčka z Masarykovy univerzity.

Archeologové objevili na velkomoravském hradišti Pohansko u Břeclavi pozůstatky rotundy. Nalezli je na místě, kde to nikdo nečekal a v jehož bezprostřední blízkosti pracovali celá desetiletí. Tento kamenný kostel kruhového půdorysu měl v průměru šest metrů, řekl ČTK archeolog Jiří Macháček s tím, že nález je z historického hlediska mimořádný. Pohansko bylo jedním z důležitých center Velké Moravy. Drtivá většina jeho objektů byla ale ze dřeva. Archeologický výzkum této oblasti začal před půl stoletím. Odborníci tam dosud našli pozůstatky jediného kamenného kostela. V nedalekých Mikulčicích, kde leží velkomoravské hradiště Valy, jich vědci zdokumentovali 12.

Celá desetiletí chodili archeologové kolem místa, kde stál dřevěný seník. Nikdo nepředpokládal, že by se v této části mohlo něco najít. Jenže před dvěma lety se tam našly jen pár centimetrů pod zemí základy kamenného kostela. Při jeho postupném odkrývání se ukázalo, že kolem je nejméně 200 hrobů. Zatím jich bylo probádáno 80 a našly se v nich četné cennosti od náušnic až po malou raritu - starohunský typ sekery.

Archeologický průzkum hradu Hartenberg v Hřebenech na Sokolovsku definitivně potvrdil, že místo bylo osídleno v první polovině 13. století. Dlouho se přitom myslelo, že hrad vznikl až o 100 roků později. Že je hrad starší, napovídaly už nálezy z loňského průzkumu. Letos se teorie odborníků potvrdily, když v sondách našli zbytky zdiva starého více než 700 let. ČTK to při řekl archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák. Stavby na místě, kde nyní stojí Hartenberg, ale podle Klsáka vypadaly jinak, než je současná podoba památky. Hned několik přestaveb potvrdily průzkumné sondy. Situaci z hlediska překrývaní jednotlivých staveb označil archeolog jako velmi složitou a značně nepřehlednou. Letošní průzkum měl záchranný charakter, protože byl směřovaný do míst v budoucnu ohrožených třeba při rekonstrukci objektu. "Řada přestaveb z minulosti potlačila původní podobu Hartenbergu," podotkl Klsák.

Mikulovice na Pardubicku ukazují, že jde o lokalitu bohatou na historii. Poslední významnější nálezy archeologů mimo jiné potvrzují osídlení v římském období, tedy ve 2. až 3. století našeho letopočtu. "Území bylo obýváno už 6000 let před naším letopočtem vlastně až po současnost," řekl archeolog Radko Sedláček z Východočeského muzea v Pardubicích. Při odkrývacích pracích odborníci našli chatu z doby římské, kdy na českém území pobývali Germáni. Obydlí ukrývalo keramiku zvanou terra sigillata, prstencové misky a zlomky kostěných hřebenů. "Stále zbývá k prozkoumání několik parcel, které mají být zastavěny. Asi nejzajímavější byla z doby římské pec," řekl Jan Frolík z Archeologického ústavu v Praze.