Archiv: Historie | Archeologie


Repliky bronzových spon, kostěného šídla z mladší doby kamenné starého 7000 let, kostěných jehel z doby 1000 let před naším letopočtem či rekonstrukce oděvu ženy z doby železné, jejíž hrob byl nalezen při stavbě pražského metra v Jinonicích, budou až do 17. září nejen k vidění v městském muzeu v Novém Strašecí na Rakovnicku. Putovní hmatová výstava s názvem Šaty "dělaj"pračlověka je zajímavá tím, že se zájemci exponátů mohou dotýkat rukama a popisky jsou také v Braillově písmu," řekla ČTK u příležitosti otevření výstavy vedoucí novostrašeckého muzea Iveta Dušková. Výstava, která je přizpůsobena nevidomým, se stala součástí projektu Díváme se rukama. Její koncepce byla konzultována s občanským sdružením Hapestetika a získala osvědčení výstavy vstřícné lidem se zrakovým postižením. Zájemci se na výstavě mohou seznámit nejen s nástroji, ale také s materiálem, ze kterého lidé před tisíci lety vyráběli a zdobili své oblečení. Nechybí tak ukázky vláken kopřivy, lnu či konopí a rostlin používaných jako barviva. S podrobnostmi pak seznamují informační panely, nevidomí si mohou půjčit discman s nahrávkou zvukového průvodce. "Chceme vyvrátit zažitou představu pračlověka zahaleného pouze do kusu kožešiny a nabídnout veřejnosti nový obraz Homo sapiens sapiens jako člověka moderního, oblečeného a kultivovaného," uvedla autorka výstavy Linda Pilařová.

Archeologové objevili mezi Lannovou a Novomlýnskou ulicí v centru Prahy nálezy z několika období. Nejstarší pocházejí z 11. a 12. století, informoval ČTK Vojtěch Kašpar z občanského sdružení pro ochranu historického dědictví Archaia. Na pozemcích byla před dvěma lety stržena budova bývalé továrny na výrobu mýdla z poloviny 19. století. Nutný archeologický výzkum umožnil podle Kašpara nahlédnout do čilého každodenního života na břehu zaniklého vltavského ramene. Do 11. a 12. století archeologové datují zahloubené budovy a vyhřívací pece se silně vypálenými stěnami, které nesou stopy po metalurgické činnosti. "Mezi nejzajímavější nálezy nepochybně patří několik mincí nebo dvě dobře dochované stříbrné esovité záušnice - ozdoby vlasů," uvedl Kašpar.

Na místě jsou i zbytky různých objektů ze 13. až 15. století. "Unikátní je objev zahloubené úvozové cesty podél řeky vydlážděné kvalitní valounovou dlažbou," popsal archeolog. Cesta byla zakryta nánosy z povodně ve druhé polovině 15. století. Archeologové se také domnívají, že narazili na zbytky pozdně středo lázně, která je známa z písemných pramenů. Narazili na pozůstatky veomu, jehož podlaha byla vydlážděna silně přepálenými kameny. Tyto kameny dlouho udržují teplo. Dům podle Kašpara zanikl na přelomu 16. a 17. století. "Posled významným nálezem jsou monumentální pozůstatky po barokním objektu zmlýnu," dodal archeolog. Výzkum trval tři měsíce. Nyní se už chýlí ke konci.