Archiv: Historie | Archeologie

V lednu se potápěči a archeologové ponořili do studené Vltavy, aby provedli monitoring dna a zdokumentovali zbytky Juditina mostu, tedy nejstaršího kamenného mostu v českých zemích. Pod vodou zkoumali, jaké části mostu dno skrývá a v jakém stavu jsou mostní pilíře. Právě v jeho okolí narůstá v souvislosti s rozvojem turismu intenzita lodní dopravy, která ohrožuje jeho poslední zbytky.

Archeologové objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálního průzkumu kláštera na českobudějovickém Piaristickém náměstí dřevěnou schránu, v níž jsou podle dochovaných zpráv uloženy ostatky Jindřicha Libraria OP (Ordo Praedicatorum, Řád bratří kazatelů). Byl prvním převorem českobudějovického kláštera dominikánů po jeho založení a zemřel v roce 1281. Podle dochovaných legend byl zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II. Ten město České Budějovice založil. Po prvním průzkumném vrtu archeologové vyvrtají do nově objevené prostory vrt další a spustí průzkumnou minisondu, která objevený prostor detailně zmapuje. "Speciálně upravené robotické rameno, určené původně pro šetrný odběr vzorků, umožní přečíst písemnosti uvnitř, na stěnách i na papírech u dřevěné schrány," uvedli archeologové.

Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat čeští egyptologové. Na expedici je pozvali Američané, a přestože ji platí, přenechali Čechům roli vedoucího. Vědci z Prahy totiž v Egyptě patří k nejvýznamnějším týmům. Informoval o tom server idnes.cz s tím, že expedice potrvá měsíc. Hrobka velmože Tije je jedna z největších a rovněž nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem.

Dřevěnou palisádu z druhé poloviny 9. století v těchto dnech rozebírají archeologové na okraji velkomoravského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku. Je to součást průzkumu, který předchází vybudování spojovací cesty mezi návštěvnickým parkovištěm Masarykova muzea a plánované lávky přes řeku Moravu. Dřevěná palisáda, která byla součástí opevnění hradiště, byla pro archeology cenným zdrojem informací. ČTK to řekl vedoucí mikulčické základny Archeologického ústavu Akademie věd ČR Lumír Poláček.

V příštím týdnu začnou na místě vědci budovat odčerpávací zařízení, které jim umožní přístup k hlubším vrstvám usazenin. V průzkumu budou pokračovat nejméně měsíc do prvních mrazů, pak budou muset uvolnit prostor pro stavební práce. Plánovaná cyklostezka a lávka přes Moravu spojí Mikulčice a Kopčany na Slovensku. Pomůže místním lidem, poslouží také návštěvníkům archeologických lokalit na obou stranách hranice. Za řekou Moravou na Slovensku je kostel svaté Margity postavený pravděpodobně už v 9. století za Velkomoravské říše. Lávka umožní turistům prohlédnout si obě místa bez dlouhých objížděk.

Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z 3. tisíciletí před Kristem. Byl identifikován jako Kaires, jeho jméno bylo vyryto na stěnách. Hrobka se nachází v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z doby vlády páté dynastie.

Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z poloviny páté dynastie. Informoval o tom egyptský list Al-Masrí al-Júm a ČTK informaci potvrdil ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem.

Muž v objevené hrobce byl identifikován jako Kaires, jelikož jeho jméno bylo vyryto na stěnách, uvedl generální tajemník egyptské nejvyšší rady pro památky Mustafá Vazírí. Muž měl podle něj mnoho titulů a byl mimo jiné "hlavním dozorcem záležitostí krále". Hrobka se podle webu Českého egyptologického ústavu nachází v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z doby vlády páté dynastie. Tým archeologů v čele s Bártou v hrobce objevil také rozpůlenou žulovou sochu. Znázorňuje Kairese na malé židli bez zadní opěrky. Jeho tituly byly vyryty do žulové židle, označen byl například za Mistrova milovaného či za Tajného strážce ranního domu.

Antropologové z brněnské Masarykovy univerzity dokončili průzkum první čtvrtiny rozsáhlého pohřebiště takzvaných habánů či novokřtěnců v Přibicích na Brněnsku. Vyzvedli ostatky 27 lidí a několik stovek přimísených kostí. ČTK to řekl Tomáš Mořkovský z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Jak tomu u protestantů bývá, jedná se o pohřebiště s minimem nálezů. Nevěřili, že by nebožtíkům po jejich smrti mohli ještě nějak prospět a tomu odpovídá i pohřební ritus. Hroby nejsou příliš pietně uložené, v zásypech je řada kosterních pozůstatků z porušených hrobů a z hmotné kultury jsou k nalezení jen záponky a špendlíky na spínání oděvů," vysvětlil Mořkovský. Vědci mohou díky velkému množství kompletních koster zjistit, jak habáni vypadali, zda se nějak lišili od běžné moravské populace, i jaký byl jejich zdravotní stav. Habáni neboli novokřtěnci byli náboženská komunita, která v českých zemích žila v 16. a 17. století. Roku 1622 musela z regionu odejít. Novokřtěnci byli proslulí například výrobou keramiky.

Požáry, nižší úrodu obilí, úhyny ryb...to všechno s sebou přináší letošní suché a horké počasí. Ne všem ale vadí, naopak, najdou se i profese, které jej vítají. Mezi ně patří třeba lidé, kteří se věnují letecké archeologii.

Archeologové objevili při záchranném výzkumu u kostela svatého Mikuláše ve Sloupnici 13 hrobů z různých období, někteří pohřbení měli v dlani minci. Nelze vyloučit, že ta nejstarší, parvus Václava II., byla v hrobě zakladatele Sloupnice, řekl ČTK archeolog Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě David Vích. "Díky tomu hrobu s mincí můžeme s jistotou říct, že kostel tam už byl počátkem 14. století. Parvy Václava II. se razily mezi lety 1300 až 1305, možná i krátce poté, a nebyly dlouho v oběhu, neboť se často po přetavení použily pro další ražby.

Podle Vícha nepatřilo vkládání mincí do hrobů mrtvých ve vrcholném středověku k běžné praxi. "Křesťanský ritus zakazoval přidávání milodarů. Podobných případů mnoho není. Šlo vlastně o přenos předkřesťanských zvyků, lze to vysvětlit jako mince mrtvých, mince pro Charóna," řekl Vích.

Keltské hradiště na sedm - oppidum. Klasická křížovkářská otázka se teď zhmotňuje v Národním muzeu. Na výstavě Keltové ožívají oppida i jejich obyvatelé.