Archiv: Historie | Komunismus


Ve věku 87 let zemřel spisovatel, scenárista, překladatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál popisující poválečné osídlování českého pohraničí. Ve svých dílech čerpal z vlastních zkušeností člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn. Za své dílo i občanské postoje si Jiří Stránský vysloužil řadu ocenění. V roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy a za dlouholetou práci pro skautské hnutí obdržel v roce 2011 nejvyšší skautské ocenění - Řád Stříbrného vlka.

Stránský byl od mládí zapřisáhlým odpůrcem totalitních režimů. Jako student gymnázia se zapojil do květnového povstání v roce 1945. Za komunistické totality pak byli zatčeni jeho otec i bratr, a nakonec i Jiří Stránský sám. V roce 1953 byl odsouzen za velezradu a na svobodu se dostal až v roce 1960 na amnestii. V první polovině 70. let byl uvězněn znovu. "Měl jsem štěstí, že jsem narážel na lidi, kterých jsem si vážil, protože jsem v prvním vězení seděl s elitou národa a vystudoval jsem tam," řekl nedávno při představování své knihy Štěstí napodruhé. Napsal řadu próz, byl autorem scénářů k seriálům a filmům, mezi nimiž byly Tábor Černého delfína, Bumerang či Kousek nebe. Je rovněž spoluautorem dokumentu Ztráta paměti a na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny.

Stránský se narodil 12. srpna 1931 v Praze. Jeho otec pocházel ze starobylého šlechtického rodu, matka byla dcerou agrárního politika Jana Malypetra, prvorepublikového předsedy vlády a sněmovny. V mládí Stránského formovala skautská vlčata a atmosféra na dědečkově statku, kam se sjížděly přední osobnosti politiky a společenského života. Od matky, absolventky divadelní konzervatoře, pak získal blízký vztah k umění a literatuře. Po roce 1989 dostával nabídky, aby vstoupil do politiky, což ale odmítal. Zájem neměl ani o angažmá v diplomacii. V roce 1990 se Jiří Stránský stal členem českého PEN klubu a od roku 1992 mu po téměř 14 let předsedal. Byl vdovec, manželka Jitka, s níž žil v letech 1960 až do její smrti v roce 2010, byla architektkou. Narodily se jim dvě děti. Vztah mezi Stránským a jeho ženou byl silný a trvalý, již před svatbou jej sedm let navštěvovala ve vězení.

Shromáždit od veřejnosti co nejvíce fotografií z přelomového roku 1989 chce Česká tisková kancelář (ČTK) ve svém projektu Okamžiky sametové revoluce. Pokusí se doplnit obraz významné události novodobých českých dějin pomocí fotografií z archivů kohokoli, kdo tehdejší události zachycoval. Snahou je získat vedle známých záběrů z Václavského náměstí nebo z Letné i snímky z dalších měst i vesnic. Cílem projektu je získat jak fotografie z podzimního dramatického dění roku 1989, tak i z událostí, které byly předzvěstí listopadové revoluce a k nimž patří třeba už srpnové události roku 1988, Palachův týden v lednu 1989, trabanty v letních pražských ulicích, které tam zanechávali lidé utíkající přes město z východního Německa, nebo svatořečení Anežky Přemyslovny v Římě jen pár dní před 17. listopadem.

Nejlepší snímky se stanou součástí venkovní výstavy, která se představí na přelomu července a srpna 2019 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, v listopadu bude instalována v Praze. "Smyslem projektu není opakovat známé věci, ale dostat do toho příběh a připomenout i regionální a lokální události. Druhý aspekt je, že bychom o případný získaný materiál rádi obohatili náš fotoarchiv," řekl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch. Projekt volně navazuje na výstavu Okamžiky století, kterou ČTK loni připravila ze svého fotografického archivu ke stému výročí založení Československa.