Archiv: Historie | Komunismus

Dnešní dokument ČRo připomíná 65. výročí komunistického puče, za totality oslavovaného jako Vítězství pracujícího lidu. Událost, která ničivě zasáhla do životů statisíců lidí, přibližuje na osudu neteře bratří Čapků Heleny Koželuhové a její rodiny. Helena Koželuhová jako uznávaná novinářka hájila ve svých článcích demokracii a po únoru 48 jí hrozilo bezprostřední nebezpečí. Se svým manželem, lidoveckým ministrem Adolfem Procházkou a dvěma dcerami utíkala z Československa už 29. února 1948. Dramatický odchod do exilu i další život v emigraci však

Signatářka Charty 77 a lidskoprávní aktivistka Dana Němcová či písničkář Jaroslav Hutka jsou mezi 18 oceněnými lidmi, kterým premiér Petr Nečas (ODS) předal osvědčení o účasti ve třetím - protikomunistickém - odboji. Premiér Nečas zdůraznil, že odmítá pokusy za každou cenu snižovat význam protikomunistického odboje poukazováním na jeho "vady na kráse". "Jako sůl potřebuje naše společnost pěstovat příklady bezvýhradného odporu a boje proti každé totalitě, jež mají prokazatelně nesobeckou povahu," míní předseda vlády. Lidé, kteří se komunismu postavili, riskovali podle něj s vědomím, že na konci tunelu není vidět světlo naděje. Slavnostního aktu na ministerstvu obrany, které nyní Nečas dočasně řídí, se ale například Hutka neúčastnil, osvědčení převzal jeho syn. Oceněni byli také lidé, kteří se s totalitním režimem utkali ve 40. a 50. letech. Za mnohé z těch, kteří byli dnes mezi členy třetího odboje zařazeni, převzali příslušné dokumenty a pamětní odznak jejich pozůstalí příbuzní.

Jedna z nejznámějších kubánských disidentek Yoani Sánchezová po letech zákazů v neděli vyjede do světa. Poté, co jí úřady v lednu daly cestovní pas, chystá se opoziční blogerka navštívit více než desítku zemí včetně Česka. V polovině ledna začala na Kubě platit novela migračního zákona, díky níž obyvatelé země nepotřebují k opuštění ostrova výjezdní doložku, stačí pouze pas. Hned v prvních dnech o jeho získání požádala řada oponentů režimu, kterým dříve komunistická vláda bránila v cestách mimo Kubu. Publicistka a spisovatelka Sánchezová se svou žádostí uspěla. Předchozích 20 žádostí o cesty do zahraničí jí úřady zamítly. Její cesta bude trvat téměř tři měsíce a povede na území Severní a Jižní Ameriky a Evropy. Zamíří například do Brazílie, Mexika, Španělska, Polska a České republiky. Stejně jako ona dostali pas i jiní známí disidenti, například hladovkář a nositel Sacharovovy ceny Guillermo Fariňas. Žádost ale úřady zamítly například bývalému politickému vězni Ángelu Moyovi, který strávil osm let za mřížemi.

Trojice bývalých studentů architektury z Brna žaluje stát, zastoupený ministerstvem spravedlnosti, za 20 let vlekoucí se soudní spor kvůli výrokům, které pronesli v revolučním roce 1989. Kritizovali pedagoga Jana Snášela za jeho působení v KSČ. Stát podle nich nezajistil, aby byl případ v přiměřené lhůtě projednán. Žádají po něm omluvu a každý jako odškodné 300.000 korun. Původní spor začal již 9. dubna 1991. Pedagog se s výhradami posluchačů neztotožnil a začala tak letitá soudní pře o to, zda se mají studenti, dnes již dávno architekti s dlouhou praxí, omluvit či nikoli.

Nastupující prezident Miloš Zeman považuje poslance KSČM Miroslava Grebeníčka za neostalinistu. Uvedl to v reakci na to, co Grebeníček v pátek ve Sněmovně řekl o motivech sebeupálení Jana Palacha v roce 1969. Bývalý předseda KSČM Grebeníček zpochybnil tvrzení, že Palachův čin směřoval proti komunistické totalitě. "Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům," prohlásil Grebeníček. Poslanci vládní koalice a část zástupců Věcí veřejných po těchto jeho slovech opustila jednací sál dolní komory. Zeman na dotaz jednoho z novinářů uvedl, že podle něj v době, kdy Palach uskutečnil svůj protest, už reformní komunisté opouštěli scénu. "A na jejich místa nastupovali podobní neostalinisté, jako je podle mého názoru právě pan Grebeníček," řekl nastupující prezident v Pardubicích. Přijel tam navštívit jednání krajské konference Strany přátel občanů - zemanovci, jejímž je čestným předsedou.

Jen podle méně než poloviny Čechů je nynější režim lepší než komunistická totalita před listopadem 1989. Podíl stoupenců současného uspořádání klesl na nejnižší hodnotu od roku 1992. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. Třetina lidí si navíc myslí, že nynější režim je horší než předlistopadový. Za poslední rok se podíl lidí hodnotících lépe nynější režim snížil z 53 na 46 procent. Naopak podíl těch, kteří si myslí, že byl lepší předlistopadový režim, vzrostl z 27 na 32 procent. Zbývajících 22 procent dotázaných považuje oba režimy za zhruba stejné. Průzkum prováděla agentura STEM v období od 4. do 11. ledna, tedy těsně před prvním kolem prezidentské volby. Zúčastnilo se ho 1119 obyvatel České republiky starších 18 let.

Podle slovenského historika Ivana Laluhy prosazoval normalizační prezident Gustáv Husák v závěru roku 1989 Václava Havla na funkci hlavy státu. Obával se totiž Alexandra Dubčeka, řekl historik při příležitosti dnešního 100. výročí Husákova narození slovenské agentuře TASR. Pravděpodobně posledním velkým politickým tahem Husáka byl podle Laluhy lobbing mezi komunistickými poslanci Federálního shromáždění, aby novým československým prezidentem zvolili Havla. V československém parlamentu přitom i po převratu do léta 1990 zůstávalo nezanedbatelné procento komunistů, na něž prý měl Husák stále určitý vliv. Husák si podle historika nikdy nepřiznal, že se po většinu svého života mýlil.

Okresní soud v Liberci se začal znovu zabývat případem komunistického exposlance Josefa Vondrušky. Podle obžaloby na začátku 80. let bil politického vězně Jiřího Wolfa. Pozdější poslanec za KSČM tehdy ve věznici v Minkovicích u Liberce působil jako vychovatel. Vondruška od začátku obžalobu odmítá. Obžalobu považuje za politickou a účelovou. Za zneužívání pravomoci veřejného činitele mu hrozí až deset let vězení. Bývalý politický vězeň Wolf už dříve připustil, že je k Vondruškovu potrestání skeptický. Pozitivní je podle něj aspoň to, že se na tehdejší situaci v nápravném zařízení poukázalo.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zasedla v novém složení a zvolila svou předsedkyní chartistku Petrušku Šustrovou. Místopředsedou se stal politolog Lukáš Jelínek. ČTK to řekl zdroj obeznámený se zasedáním rady. Šustrová nahradila dosavadní šéfku rady a předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou, která pozici neobhájila. Novými členy rady ÚSTR zvolil loni Senát vedle Jelínka také vedoucí fotooddělení Národního archivu Emilii Benešovou a antropologa Michala Uhla.

Před rokem, 18. prosince 2011, zemřel poslední československý a první český prezident Václav Havel. Od 60. let působil jako dramaturg Divadla na Zábradlí a pro tuto scénu také psal svoje hry. Absurdním dramatům se věnoval i za normalizace, kdy se stal vůdčí osobností disentu a byl za to komunistickým režimem trestán. Naposledy vyšel z vězení krátce před listopadem 1989 a jako kandidát Občanského fóra byl následně zvolen prezidentem.