Archiv: Historie | Komunismus


Ke komunistické totalitě po válce přispěla podle prezidenta Václava Klause významná část české inteligence, která se nechala v meziválečné době omámit levicovými utopistickými vizemi. Dalším důvodem bylo hledání bezpečnostní záruky na východě po zklamání západními velmocemi, řekl prezident při pietní vzpomínce v Praze u Hlávkovy koleje, která je podle něj jedním z tragických symbolů dvou totalitních režimů - nacistického a komunistického. Prvním zlomovým datem byl podle Klause 17. listopad 1939, kdy němečtí nacisté zahájili útlak, jehož konečným cílem bylo zničení české státnosti a vymazání českého národa z mapy Evropy. "Pohřeb Jana Opletala byl záminkou tvrdého zásahu proti české inteligenci," uvedl prezident. Nebylo podle něj náhodou, že se přesně o 50 roků později právě po studentské demonstraci spojené s tímto datem zhroutil v Československu komunistický režim, což umožnilo zahájit cestu za svobodou a po dlouhé době opět žít v suverénním demokratickém státě. "17. listopad proto skrývá dvě výročí. Přes velký časový odstup jsou obě propojena, neměli abychom zapomínat ani na jedno, ani na druhé," uvedl prezident.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se kromě prezidenta účastnili další političtí představitelé, hodnostáři vysokých škol a především účastníci nacistických represí v roce 1939, kterých dosud žije kolem stovky. Vzpomínali na noční přepadení kolejí nacisty v roce 1939. Jan Opletal, s jehož jménem se 17. listopad 1939 spojuje, žil v Hlávkově koleji. Byl zraněn 28. října při demonstraci proti německé okupaci a 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb se značnou účastí se stal pro okupanty záminkou k tvrdým represím proti studentům a k uzavření českých vysokých škol. Devět studentských předáků bylo bez soudu popraveno a 1200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.

Bývalému prezidentovi Václavu Havlovi bude věnován pondělní díl cyklu V zajetí železné opony, který připravuje ostravské studio České televize. Díl nazvaný Václav Havel, vězeň číslo 9658 se z řady ostatních, zachycujících většinou podstatnou část biografie hlavních hrdinů, vymyká. "Tentokrát se soustředíme pouze na výsek života hlavního protagonisty - Václava Havla," řekla ČTK mluvčí studia Jolanda Pilařová. Diváci mohou sledovat příběh Havla od konce 70. let, kdy byl po procesu s dalšími disidenty uvězněn. Ve vězení strávil období od roku 1979 do roku 1983. Postupně prošel věznicí v Ostravě-Heřmanicích, vězeňskou nemocnicí v Praze a nakonec i věznicí v Plzni. "O vydírání, šikaně, násilí, pracovních podmínkách, trestech i o tradiční hierarchii vztahů a o nepsaných pravomocích uvnitř tehdejší vězeňské komunity hovoří samotný Václav Havel," popsala obsah dokumentu mluvčí. Dodala, že některé z jeho vzpomínek uslyší televizní diváci úplně poprvé.

Kromě dramatika a bývalého prezidenta se ke zmiňované době a k metodám, jaké byly uplatňovány proti politickým vězňům, vyjadřuje pamětník a člen Divadla Járy Cimrmana Marek Šimon, duchovní František Lízna či historik Tomáš Bursík. Cyklu V zajetí železné opony předcházela loňská série nazvaná Příběhy železné opony. V říjnu 2006 mu Česká filmová a televizní akademie udělila televizní cenu Elsa v kategorii nejlepší publicistický pořad.