Archiv: Historie | Česko-německé vztahy


Bavorský premiér Edmund Stoiber znovu vyzval k dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci. Uplynulý rok podle něj přinesl řadu gest, která přinášejí naději na lepší budoucnost české strany a sudetských Němců. Stoiber to prohlásil u příležitosti 20. výročí založení Sudetoněmeckého domu v Mnichově.

Mezi hlavní gesta, která znamenala pokrok ve vztazích ČR a sudetských Němců, zařadil krok české vlády - ocenění protifašistických bojovníků z řad českých Němců. "Připomínám Paroubkovu iniciativu, kterou zásadně vítám," podotkl bavorský premiér. Uvedl také, že na mostě v Ústí nad Labem byla umístěna tabule připomínající masakr na Němcích a připomněl tamní snahy zřídit muzeum připomínající historii Němců v severních Čechách. Vzpomněl i návštěvu českých zákonodárců v Sudetoněmeckém domě, stejně jako pobyt mluvčího sudetských Němců Johanna Böhma v České republice.

Stoiber také znovu naléhal na zrušení amnestijního zákona z roku 1946 a oněch z takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě došlo k vyvlastnění majetku sudetských Němců. Zdůraznil, že Bavorsko profitovalo z přílivu sudetských Němců. Jen do této spolkové země přišly po válce dva miliony Němců odsunutých z východu Evropy. "Snažím se o politický dialog s Českem, abychom mluvili otevřeně a pravdivě o řešení sudetoněmeckých otázek," prohlásil Stoiber. "Čím intenzivnější a širší bude sudetoněmecko-český dialog na kulturní úrovni, tím lépe pro dialog politický," dodal bavorský premiér a tradiční patron sudetských Němců. "Jde o hlavně o etické, nikoliv o materiální otázky. Jde o vítězství lidskosti, práva a evropských hodnot," podotkl.

Nová německá vláda CDU/CSU a SPD bude pokračovat v linii minulého spolkového kabinetu a nepostaví se za soukromé restituční nebo odškodňovací žaloby sudetských Němců. V Berlíně to potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s českým premiérem Jiřím Paroubkem. "Žádná německá vláda nepodporovala soukromé majetkové nároky a v této tradici bude pokračovat i nynější vláda," slíbila Merkelová.

Pokud jde o Centrum proti vyháněním, odmítla německá kancléřka, že by se tak měla relativizovat historie. Koaliční smlouva stanoví, že vláda se v Berlíně zasadí o vytvoření "viditelného znaku", který připomene poválečný exodus. "Koaliční smlouva stanoví, že chceme vytvořit viditelný znak pro úsek historie, který má pro Německo velký význam," řekla Merkelová. "Přes 12 milionů lidí bylo tehdy vyhnáno a byli integrováni (v Německu), ale nikdy jsme to nebrali jako relativizaci historie. Známe naši odpovědnost a chceme to zahrnout do evropského kontextu," řekla kancléřka.

Paroubek a Merkelová mluvili nejen o dvoustranných vztazích, které označili za vynikající, ale také o chystaném summitu EU, který bude hledat kompromis v otázce příštího rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. Britské předsednictví nyní předložilo návrh, který ovšem značně snižuje výdaje a odrazil by se i na výši subvencí pro nové členské země. "Jsem ráda, že britské prezidentství předložilo návrh na příští rozpočtový výhled EU na léta 2007 až 2013," prohlásila Merkelová. Na návrhu lze podle ní sice mnoho zlepšit, a má pochopení i pro nové státy, pro které znamená britský návrh zkracování jejich budoucích příjmů. "Bude třeba ještě tvrdého vyjednávání, abychom dosáhli kompromisu," míní Merkelová.

"Společným jmenovatelem našeho přístupu je realistické stanovisko a já osobně si myslím, že je možné o britském návrhu jednat," zhodnotil jednání o návrhu britského předsednictví EU český premiér. Oba se vyjádřili i pro další činnost Česko-německého fondu budoucnosti.

Nelidské podmínky ve sběrných táborech, podvýživa, vysoká úmrtnost, četné popravy lidovými soudy a miliony lidí vržených do neznámé společnosti, která je ne vždy dobře přijala. Tak popisuje poválečný odsun německého obyvatelstva ze střední a východní Evropy výstava, kterou byla slavnostně otevřena v bonnském Muzeu dějin SRN. Autoři výstavy označují poválečný odsun zhruba 14 milionů Němců za největší nucenou migraci 20. století. Věnují se i předcházejícím zrůdnostem druhé světové války, ale v podstatně menším rozsahu; klíčovou zůstává problematika vysídlování. Velkou část výstavy tvoří popis problémů, se kterými se lidé potýkali po odsunutí - nedostatek bytů, neznalost prostředí, nezájem vlád či stesk po domově. Utrpení odsunutých výstava sugestivně ukazuje za pomoci fotografií, záběrů kamer, osobních věcí odsunutých i vyprávění zhruba 150 lidí, kteří vysídlení zažili a s nimiž historici z bonnského muzea hovořili. Část expozice tvoří vědecké práce a umění, které se problematice odsunu věnovaly - plakáty, knihy, ukázky z filmů, ale i kreslené vtipy.

U odsunu sudetských Němců z Čech se výstava mimo jiné soustřeďuje na nelidské podmínky ve sběrných táborech, kde lidé čekali na přesídlení. Nucené práce, podvýživa, vysílení, nemoci a brutální násilí strážců prý vedlo k vysoké úmrtnosti. Lidé museli na oblečení nosit viditelné "N" jako Němec. Rozhorlení čeští obyvatelé prý Němce čekající na vyhoštění nutili nosit oblečení s hákovými kříži, řada lidí byla pověšena či zastřelena ustanovenými lidovými soudy.