Archiv: Historie | Česko-německé vztahy


Postoj Čechů k otázce platnosti takzvaných Benešových dekretů začíná být podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) oproti dřívějšku kritičtější. Z jeho průzkumu vyplývá, že zatímco před dvěma, třemi lety se vyslovovaly pro zachování dekretů dvě třetiny lidí, nyní je to zhruba každý druhý. Naopak na třetinu vzrostl počet těch, kteří nemají žádný názor. V minulých letech šlo vždy o méně než 30 procent lidí. Celkem 13 procent lidí se pak domnívá, že takzvané Benešovy dekrety by měly být zrušeny. Jejich zrušení dříve schvalovalo pouze pět až osm procent dotázaných.

Takzvané Benešovy dekrety vedly v ČSR po druhé světové válce mimo jiné k zabavení majetku většiny německy mluvícího obyvatelstva, o jehož odsunu z tehdejšího Československa i z dalších zemí rozhodli vítězní spojenci v Postupimi. Podle kritiků jsou dekrety nepřijatelné, protože jejich uplatnění na Němce a Maďary v ČSR vycházelo z principu kolektivní viny, bez ohledu na individuální provinění v době okupace. Česká strana ale chápání dekretů jako kolektivní odplaty odmítá. Z odsunu a vyvlastnění byli totiž vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak 32 procent lidí jej pokládá za nespravedlivý. Oproti předchozímu šetření v roce 2005 nastaly v této otázce podle CVVM jen mírné změny: o čtyři proceta lidí méně hodnotí odsun jako spravedlivý, o pět procentních bodů narostl podíl těch, kteří vnímají odsun jako nespravedlivý. Více než polovina lidí se také domnívá, že takzvané Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy Česka s Německem. Stejný názor zastává čtvrtina dotázaných, pokud jde o vztahy s Rakouskem.

Německé obyvatelstvo žilo v pohraničí českých zemí před odsunem více než 800 let. Podle sudetoněmeckých statistik jich 241.000 při "vyhnání" zemřelo hladem, vysílením nebo následky trýznění ze strany českého státu a obyvatelstva.

Platnost Benešových dekretů je neudržitelná, neboť činí z jedné národnosti skupinu druhého řádu. Na Sudetoněmeckých dnech vlasti rakouských sudetských Němců v Klosterneuburgu nedaleko Vídně to řekl mluvčí sudetských Němců Johann Böhm. Setkání, jež pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Sudetští Němci požadují, aby byla odstraněna jejich diskriminace coby "pro stát nespolehlivých osob", jak pro ně prý vyplývá z dosud platných poválečných dekretů tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. Zpravodaji ČTK mluvčí sudetských Němců řekl, že landsmanšaft se postupně odklání od majetkových nároků směrem k morální a právní nápravě. "Minimálním požadavkem pro nás zůstává zrušení Benešových dekretů," potvrdil Böhm a připustil, že nelze dosáhnout stoprocentní restituce.

Šéf rakouských sudetských Němců Gerhard Zeihsel ČTK řekl, že by měl vzniknout fond na odškodnění obětí odsunu. Böhm si rovněž ve svém projevu postěžoval, že čeští politici dnes sází na "biologické řešení" sudetoněmecké otázky. Označil tak údajné čekání na to, až sudetští Němci vymřou. Německé obyvatelstvo v pohraničí českých zemích žilo před odsunem více než 800 let. Podle sudetoněmeckých statistik jich 241.000 při "vyhnání" zemřelo hladem, vysílením nebo následky trýznění ze strany českého státu a obyvatelstva. V Rakousku se sudetských Němců usadilo kolem 350.000.

Sudetoněmecké krajanské sdružení údajně zaznamenalo "pozitivní signály" z Česka, týkající se "uznání bezpráví způsobeného vyhnáním". Prohlásil to v pátek v Norimberku předseda krajanského sdružení Bernd Posselt na tiskové konferenci k začínajícímu dvoudennímu 57. sudetoněmeckému srazu. S ohledem na nynější volby v Česku vyjádřil Posselt podle agentury DPA jménem landsmanšaftu naději, že také příští česká vláda dá "jednoznačný signál pro dialog". "Příští dva až tři roky budou ve znamení německo-českého dialogu," zdůraznil. Posselt podle DPA spoléhá především na opětné zvolení sociálnědemokratického premiéra Jiřího Paroubka. Ten se před volbami jednoznačně vyjádřil pro česko-německý dialog. Vyslovil také uznání sudetoněmeckým antifašistům, kteří před válkou a během ní bojovali proti nacistům.

Posselt jednoznačně odmítl kritiku německého historika Martina Schulzeho Wessela, který nedávno kritizoval motto letošních sudetoněmeckých dní "Vyhnání je genocida - právu na domovinu patří budoucnost". Označil je za "nejagresivnější v dějinách těchto shromáždění" a neodpovídající historické realitě. Podle Posselta ale "vyhnáním před 60 lety uskutečnila tehdejší pražská vláda systematické zničení existenční základny Němců v Čechách, což je genocida". Sudetští Němci své letošní heslo vytyčili jen jako výstrahu, aby se nic takového už neopakovalo, a ne jako výraz do minulosti mířící zatrpklosti. S tím právě polemizoval historik Schulze Wessel. Podle něj je mezi genocidou a vyhnáním rozdíl, i když oba termíny označují zlo. Druhá část hesla - Právu na domovinu patří budoucnost - musí vzbuzovat dojem, že sudetským Němcům jde o restituci a odškodnění. Vždyť stále ještě mají "opětné získání domoviny" zapsáno jako cíl ve svých stanovách, upozorňoval německý historik.

Sudetoněmecké krajanské sdružení usiluje o české pohraničí a vydává knihy, ve kterých jsou bývalé Sudety zakresleny jako německé území, řekla ČTK na středečním shromáždění k 61. výročí květnového povstání předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. Tvrdí také, že svaz dostává od pražské pobočky landsmanšaftu urážlivé faxy, v nichž je označován za baštu komunistů. Zástupce sudetských Němců v Praze Peter Barton nařčení odmítá. "Ohrožení (české státnosti) trvá. Trváme na tom, že pátá kolona landsmanšaftu je silnější než v roce 1939," prohlásila Dvořáková na dnešním shromáždění na ministerstvu obrany. Mluvčí svazu bojovníků Šárka Helmichová k tomu před přítomnými veterány dodala, že bránit českou kotlinu bude vyžadovat ještě hodně úsilí.

Barton ČTK řekl, že mapy, o nichž Dvořáková mluví, zobrazují jazykové oblasti v Čechách před druhou světovou válkou. "Žádné územní požadavky nemáme, to je naprostý nesmysl," uvedl. Již dříve předseda sudetoněmeckého krajanské sdružení Bernd Posselt uvedl, že nejdůležitějším úkolem sudetských Němců není návrat do bývalé vlasti, ale zachování vlastní kulturní identity.

V souvislosti s faxy chce svaz bojovníků hledat zastání u českých politiků, podle Dvořákové ale až po volbách, protože současná sněmovna se prý problémem příliš zabývat nechce. Nejméně pochopení svaz našel u lidovců, naopak největší zastání u prezidenta Václava Klause, uvedla jeho předsedkyně. Barton tvrdí, že sdružení zve český svaz bojovníků na různé akce, Dvořáková prý však neprojevila zájem. Také trvá na tom, že svaz má největší podporu mezi komunisty.

Svaz bojovníků za svobodu existuje v různé podobě od konce druhé světové války. Po příchodu komunistů k moci se v něm konaly čistky, po roce 1989 z něj naopak museli odejít někteří kompromitovaní komunisté. V současnosti má kolem 15.000 členů.

Sudetoněmecké krajanské sdružení nedávno vyzvalo českého prezidenta, vládu i parlament, aby zahájili se sudetskými Němci otevřený dialog o společné minulosti. Premiér Jiří Paroubek uvedl, že landsmanšaft není pro českou vládu partnerem. Sdružení požaduje zrušení poválečných Benešových dekretů. Paroubkův kabinet loni vyjádřil uznání německým antifašistům z někdejšího Československa, kteří bojovali proti hitlerovskému režimu a po válce byli často pronásledováni. Kabinet mimo jiné vyčlenil 30 milionů korun na zdokumentování životních osudů perzekvovaných československých Němců.