Archiv: Historie | Česko-německé vztahy


Skupina 47 sudetských Němců, kteří byli po válce vysídleni z českých zemí, si chce zřejmě už v červnu u výboru OSN pro lidská práva stěžovat na Českou republiku. Předmětem stížnosti bude jejich vyvlastnění a zbavení občanských práv v tehdejším Československu a konečným cílem má být právní rehabilitace a případné vrácení konfiskovaného majetku. Ve čtvrtek o tom informovala německá média a stížnost ČTK potvrdil právní zástupce stěžovatelů Thomas Gertner.

Sedmačtyřicet osob je podle Gertnera částí asi dvojnásobně větší skupiny, která se už před časem u Evropského soudu pro lidská práva marně pokusila domoci rozhodnutí, aby jim Česko nahradilo konfiskovaný majetek. Soud ve Štrasburku, který je institucí Rady Evropy, v roce 2005 stížnost odmítl. Stěžovatelé podle usnesení nevyčerpali právní prostředky, jež měli v Česku, a nevznesli tam své restituční nároky. Vysídlení Němci se obvykle na české soudy neobracejí. Považují to většinou za zbytečné, neboť na tuto skupinu konfiskovaných se v ČR restituční opatření nevztahují. "Chceme dosáhnout toho, aby sudetští Němci mohli být stejně jako oběti komunismu rehabilitováni a případně také mohli získat zpátky majetek, pokud se neprovinili proti československému státu," vysvětlil Gertner ČTK smysl stížnosti u OSN. "Soudíme, že nelze někoho pronásledovat jen z toho důvodu, že je Němec."

Zatímco se dřívější stížnost ve Štrasburku soustředila na uhrazení zabaveného majetku, nyní je podle Gertnera záměrem jeho případné navrácení. Advokát soudí, že by nejnovější nárok neměl vést k nějakému vzájemnému nepřátelství. Lidí, kteří by měli zájem se opět v Česku usadit, nakládat tam s bývalým majetkem a investovat, je podle něj už velmi málo. Restituci prý už ani hodně lidí nechce. Od výboru OSN pro lidská práva v Ženevě si právní zástupce slibuje, že může vznést námitky proti nynější právní situaci v ČR, kde dosud platí poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byli Němci vyvlastněni a zbaveni občanských práv. Umí si také představit, že výbor vyzve české zákonodárce, aby přijali rehabilitační nebo restituční zákon ve prospěch odsunutých Němců. Za určitých okolností se podle něj problém může dostat i na pořad Valného shromáždění OSN, kdyby se česká strana nechtěla případným doporučením výboru pro lidská práva zabývat.

Obvyklé výzvy k dialogu české vlády s poválečnými německými vysídlenci a ke zrušení platnosti dekretů o jejich vyvlastnění a zbavení občanských práv provázely o víkendu 58. sudetoněmecký sraz. V bavorském Augsburgu se odvíjel ve snaze budovat "most k vlasti", jak také znělo heslo letošního setkání bývalých krajanů odsunutých z českých zemí.

Evropská budoucnost se nedá budovat na "vyháněcích dekretech", řekl bavorský premiér Edmund Stoiber, jehož největší německá země se považuje za patrona vysídlenců. "Benešovy dekrety nejsou slučitelné s právem, duchem a kulturou Evropy," řekl na adresu právních úprav prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě sudetští Němci přišli po nacistické okupaci o majetek a občanská práva. Ve svém vystoupení ocenil i některé české počiny, mimo jiné kritická slova exprezidenta Václava Havla na adresu vysídlení, nebo bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který svého času vyzdvihl sudetské Němce, kteří se podíleli na odporu proti nacistům. Stoiber je přesvědčen, že přijde den, kdy bude česká reprezentace se sudetskými Němci mluvit, i když se "podané ruky" zatím nikdo nechopil. Dialog s českou vládou žádal i předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

Premiér Mirek Topolánek v sobotu v Praze řekl, že Česká republika dialog vede s německou spolkovou vládou, která je jejím partnerem. ČR podle něj plní i závazky obsažené v česko-německé deklaraci a fondu budoucnosti, včetně prohlubování dialogu se sudetskými Němci. Stoiber v neděli deklaraci z roku 1997 označil za krok správným směrem, ale je prý třeba pokročit dále. Mirek Topolánek se podle Posselta jako první český ministerský předseda zdvořile omluvil, že nepřijede na výroční setkání, kam sudetští Němci české premiéry pokaždé zvou. Většina řečníků ocenila ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který nedávno v listu Berliner Zeitung označil poválečné vysídlení jako vyhnání místo v ČR obvykle používaného pojmu odsun nebo vysídlení. Posselt spatřuje ve Schwarzenbergovi "nový pragmatismus".

Organizátoři i řečníci zřetelně usilovali o méně konfrontační tón vůči české straně. Zjevně se chtěli vyhnout rozladění, které zavládlo po loňském srazu nejen na české politické scéně, ale také mezi některými německými politiky poté, co se loni setkání konalo pod heslem "Vyhnání je genocida". Podle organizátorů na sraz letos přijelo kolem 40.000 lidí.

Obvyklými výzvami k dialogu české vlády s poválečnými německými vysídlenci a ke zrušení platnosti dekretů o jejich vyvlastnění a zbavení občanských práv v sobotu začal v bavorském Augsburgu 58. sudetoněmecký sraz. Odvíjí se ve snaze budovat "most k vlasti", jak také zní heslo letošního setkání. Němci mají právo od svého souseda žádat, aby zjevné kolektivní bezpráví nezůstávalo platnou součástí právního řádu některé z evropských zemí, uvedl premiér spolkové země Hesenska a místopředseda vládní strany CDU kancléřky Angely Merkelové Roland Koch. Vyjádřil se tak na adresu těch poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, podle nichž byli sudetští Němci zbaveni majetku a občanských práv. "S českou vládou můžeme udržovat velmi uvolněný vztah, když jasně řekneme, co žádáme," řekl.

Český premiér Mirek Topolánek novinářům v Praze řekl, že Česká republika dialog o sudetoněmecké otázce dlouhodobě vede s německou spolkovou vládou, která je jejím partnerem. ČR podle něj plní i všechny závazky obsažené v česko-německé deklaraci a fondu budoucnosti, včetně prohlubování dialogu se sudetskými Němci.

Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt vyzval českou vládu, aby prolomila "téměř hysterický strach" před dialogem. Tomu by mohl podle něj sloužit například kulatý stůl se zástupci české vlády. "Sudetští Němci nejsou žádní lidojedi, ale jsou evropskou skupinou hájících lidská práva," řekl. Mirek Topolánek se podle Posselta jako první český ministerský předseda zdvořile omluvil, že nepřijede na výroční setkání, kam sudetští Němci české premiéry pokaždé zvou. V novém ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, který se dříve kritičtěji vyjádřil k některým stránkám vysídlení sudetských Němců, Posselt spatřuje "nový pragmatismus".

Sudetští Němci chtějí plnit funkci mostu k bývalé vlasti. Před každoročním víkendovým masovým shromáždění poválečných vysídlenců z českých zemí na to v pátek v bavorském Augsburgu poukázali jejich nejvyšší představitelé. Zároveň opakovali zájem o dialog s českou vládou a řešení "otevřených" otázek včetně majetkových.

"Funkce mostu je logická," řekl předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, podle něhož organizace čítá kolem 200.000 členů a má další statisíce sympatizantů. Hledání kořenů prý zajímá také stále více mladých lidí na obou stranách hranic. "Kde domov můj?" ptají se podle Posselta mnozí potomci vysídlenců. Říká, že i velké množství mladých Čechů se zajímá o dějiny obcí, které dříve v českých zemích osidlovali převážně Němci. Sudetoněmecké krajanské sdružení proto chce podle Posselta plnit jednak funkci "servisní organizace k porozumění mezi národy" a tradičně "hnutí proti bezpráví", konstatuje poslanec Evropského parlamentu za bavorskou vládní stranu CSU.

Nejvyšší představitel sudetoněmeckého hnutí, bývalý předseda bavorského zemského sněmu Johann Böhm zdůraznil trvající zájem o dialog s českou vládou a zrušení poválečných československých prezidentských dekretů, které stanovily vyvlastnění sudetských Němců a odnětí jejich občanských práv. Podle Böhma mají "velmi diskriminační obsah".