Archiv: Historie | Vztahy česko-německé


Přímo zvolený prezident by neměl být druhou vládou v zemi a v neklidných politických časech by měl působit jako moderátor a usmiřovatel. V projevu při slavnostním obědě na berlínském zámku Bellevue to prezidentu Miloši Zemanovi řekl jeho německý protějšek Joachim Gauck. Zeman k tomu později před českými novináři poznamenal, že Gauckova slova nepovažuje za kritiku. Žádná podle něj při setkání s německými představiteli nezazněla a německý prezident mu prý jen popřál úspěch při řešení vládní krize v Česku. Podle zveřejněného textu Gauck uvedl, že Zeman má jako první občany zvolený prezident České republiky "vzrušující a současně obtížnou úlohu definovat roli prezidenta v souladu s jeho přímým mandátem - aniž by se přitom vytvářela druhá vládní moc". V nynější vládní krizi v Česku se podle německého prezidenta na Zemana i v Německu upírá mnoho očí.

V projevu německý prezident také přivítal, že Zeman je přesvědčeným stoupencem sjednocené Evropy, a vyzdvihl současné výborné česko-německé vztahy. "Ty nejsou žádnou samozřejmostí," připomněl Gauck s odkazem na "hrůzy spáchané německými okupačnímu jednotkami" v českých zemích a jejich "bolestivé následky pro oba naše národy". Ocenil proto iniciativy, které usilují o usmíření Čechů a Němců, včetně sudetských. Přijetím na prezidentském zámku Bellevue Zeman zahájil svou dvoudenní návštěvu Německa. Český prezident s chotí Ivanou navštívil berlínskou radnici, spolu s berlínským primátorem Klausem Wowereitem si prohlédli jeden ze symbolů německé metropole, Braniborskou bránu, a setkal se mimo jiné s kancléřkou Angelou Merkelovou. Zeman v Berlíně také řekl, že problém s obsazením míst českých velvyslanců v zahraničí bude řešit až poté, co skončí současná politická krize.

Převážně chvála na adresu Česka a především premiéra Petra Nečase zněla tento víkend na 64. sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu. Sudetští Němci se ale zároveň znovu ohradili proti takzvaným Benešovým dekretům. Jejich předák Bernd Posselt tyto dekrety nazval "zombie" a vyzval Čechy, aby je společně se sudetskými Němci pohřbili. Kritiky se dočkal i nový český prezident Miloš Zeman za své kontroverzní názory na minulost. Účastníci každoročního srazu příslušníků německé menšiny vysídlené po druhé světové válce z Československa oceňovali Nečase hlavně za jeho únorový projev v Mnichově, kde český premiér zopakoval pasáž z česko-německé deklarace z roku 1997 vyjadřující lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům poválečným odsunem. Právě za narovnání politických vztahů mezi Čechy a Bavory v posledních letech sudetští Němci vyznamenali svou Evropskou cenou Karla IV. šéfa bavorské vlády a svého patrona Seehofera. Ten se ve svém proslovu na závěr augsburského sjezdu zdůraznil, že "vyhnání je bezprávím a bezprávím zůstane".

Cenu od sudetských Němců dostal také český dokumentarista David Vondráček za své filmy, v nichž bez obalu pohlíží na dramatické události v poválečném Československu spojené s násilím vůči německé menšině. V sobotu převzal nepravidelně udělovanou sudetoněmeckou cenu za lidská práva. V děkovné řeči odmítl princip kolektivní viny a vysídlování na jeho základě, a to nejen v případě poválečného odsunu Němců, ale i v dalších konfliktech moderní éry. Kriticky, i když notně diplomaticky se představitelé sudetských Němců naopak vyjádřili o prezidentovi Zemanovi, který na sebe již dříve upozornil řadou příkrých výroků vůči vysídleným Němcům.

Prezident Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou znovu odsoudil excesy při poválečném odsunu sudetských Němců z Československa, uvedla Národní rada v tiskovém prohlášení. V následné názorové výměně se šéfem jejich rakouského vysídleneckého sdružení Gerhardem Zeihselem pak podle agentury APA Zeman odmítl, že by takzvané Benešovy dekrety představovaly riziko pro rakouské investory v Česku. Podle rakouského parlamentního prohlášení Zeman zdůraznil, že zákonná nařízení vydávaná československým prezidentem Edvardem Benešem jsou platnými českými ústavními zákony, což je podle něj nutné respektovat.

Takzvaný divoký odsun sudetských Němců, při němž krátce po skončení druhé světové války zahynuly tisíce lidí, Zeman odsoudil už v minulosti. Naposledy v rozhovoru pro APA ho označil za nelidský. Ve stejném interview také obhajoval svůj dřívější výrok, že vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny bylo pro ně vzhledem k jejich vlastizradě mírnějším trestem než trest smrti. Za to ho v úterý kritizoval předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu Zeihsel. Na Zemanova vyjádření o vlastizradě sudetských Němců a trestu za ni reagoval také český premiér Petr Nečas. Podle něj nemá smysl používat zbytečně silné výroky, protože to nic nepřináší. Podle Nečase je potřeba si uvědomit, že nyní se píše rok 2013, není už přelom tohoto a minulého století a Česká republika je členskou zemí Evropské unie.